Hlavní obsah
Názory a úvahy

Život je život, smrt je smrt

Záhady života a smrti zajímají stále více lidí a stále více lidí se začíná aktivně zajímat o prodloužení vlastního života.

Článek

Přemýšleli jste někdy o tom, co to vlastně je život? Čím se živá hmota liší od neživé? Řekl bych, že živá hmota disponuje fenoménem vlastní aktivity. Dokáže zareagovat na vnější podněty. V sci-fi filmech to bývá znázorněno postavou kosmonauta ve skafandru, jak se snaží šťouchat do nedůvěru budícího slizkého chuchvalce nějakým ukazovátkem nebo tyčí či násadou od čehokoliv, jestli to jako zareaguje nebo nic.

Buď to sebou cukne nebo se to stáhne a nezřídka to po odvážném astronautovi rovnou skočí. Vysaje ho to a odhodí. Všichni víme, že nikdo netuší, jak to dopadne a v tom je právě práce astronautů, bádajících ve vesmíru po diverzní živé hmotě zajímavá a napínavá.

Můžeme ale vyjít z toho, že reakce živé hmoty jsou nepředvídatelné, jednou s námi bude chtít slizký chuchvalec kamarádit, podruhé se nás bude snažit jakýmkoliv způsobem zlikvidovat. Nebo rovnou pozřít. A přitom bude kovovým hlasem stále dokola opakovat, „přicházíme v míru“.

Normální meteorit by vám to nikdy neudělal, ale zase na vás může kdykoliv nečekaně spadnout. A třeba vás i připravit o život. Ale nebude to naschvál. Jaká je vlastně definice života?

Sám jsem kdysi řekl, poznamenal a v podstatě i vtipně prohlásil, že život je schopnost vytvářet a budovat podmíněné reflexy. Na něco podobného přišel již kdysi dávno velký ruský vědec I. P. Pavlov, i když z jeho mimořádně geniálního učení si dnes lidé pamatují maximálně to, že Pavlák je mezi Muzeem a Vyšehradem a I. P. Pavlov byl muž, který slintal, když krmil psy. Ale nevím, jestli je to pro nás, pokud zrovna nejedeme metrem na I. P. Pavlova nějak významné či užitečné.

Od definice podmíněného reflexu, pokud si na ní vyzkoušíme svou intelektuální mrštnost a přizpůsobivost se rychle dostaneme k definici paměti, a to už je hodně zajímavé i když na druhou stranu je zajímavé i to, že definice paměti dnes už dávno nikoho nezajímá, takže na ni můžeme klidně zapomenout.

Pokud bychom se ale přece jenom zajímali, čím se dá v kladném slova smyslu ovlivnit paměť, tak bych doporučil dvě věci - silový trénink a kreativní psaní. To mám zase ze své osobní zkušenosti, ale chce to vyzkoušet.

Legendární rakouský kulturista Arnold Schwarzenegger doporučoval z hlediska sebezáchovy stále dokola cvičit série cviků, maximálně tak po sedmi a k tomu požívat proteinové potravinové doplňky. Jeho kolega, americký kulturista Frank Zane, zase propaguje zapojit do cvičení duchovní šarm a jakoukoliv myšlenkovou činnost. Můžete třeba cvičit a přitom si číst knížku, i když to zase přesně nevím, spíše tuším.

Jsem docela zvědavý v jakých kotrmelcích kulturistika nakonec skončí, protože si stále myslím, že tři největší sportovní podvody minulého století jsou jogging, aerobic a kulturistika.

Jogging a aerobic jsou již vyškrtnuté z kolektivního zájmu, dychtivé davy už dávno poznaly, že nepomáhá ani jedno ani druhé, ale kulturistika se stále ještě drží, i když každý rozumný člověk vidí, že je to absolutní zbytečnost, která vám na délce života nepřidá a klouby a páteř před negativním dopadem stárnutí neochrání.

Jak říkám, necháme se překvapit. Jak tak pozoruji cvrkot na internetu a v laboratořích, kde se míchají potravinová překvápka, tak cílem našeho snažení asi bude sex a boj proti všeobecně bující impotenci. Až to přijde, tak si to rozebereme.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám