Článek
A že ta koruna bývá pěkně těžká – to vám potvrdí i každá misska, natož královna, která se musela vypořádat s intrikami, manžely, kteří spíše než partnery připomínali karikatury z tragikomických příběhů, a s politikou, co ji tlačila ze všech stran. Thoma přistupuje k těmto ženám s citem a bez patosu, ale zároveň nezapomíná na to, že život píše občas scenáře, kterým by neuvěřil ani tvůrce latinskoamerické telenovely.
Jedním z hlavních taháků knihy je množství historických postav, které zde autorka oživuje. Každá kapitola je věnována jiné „nemilované“ královně – a mnohdy se čtenář nestačí divit, kolik neštěstí a ponížení musely tyto ženy snášet, a to jen proto, že je život zavedl na trůn. Člověk by si myslel, že být královnou je super; máte hromadu šperků, sloužící se předhánějí, kdo vám přinese čaj nebo víno (představte si to jako luxusní all-inclusive dovolenou, ale bez výběru jídelníčku a s manželem, co vás zrovna nemusí). Jenže ve skutečnosti to byly právě politické sňatky, mocenské zájmy a předsudky, co z jejich životů dělalo nekonečné drama.
Kapitoly o každé královně přinášejí příběhy tak rozmanité, že by se u nich dalo utopit hodně kávy a čaje, kdyby si je chtěl člověk v klidu probrat. Od Alžběty Bavorské, známé jako Sissi, která byla více než jen krásnou tvářičkou s poruchou příjmu potravy, až po méně známé panovnice, jejichž jména byste museli googlovat (až na to, že v té době Google neexistoval). Thoma zde nabízí něco jako historickou encyklopedii nespravedlivě trpících žen, jen s tím rozdílem, že je psaná tak čtivě, že by ji zvládla i babička uprostřed pletení.
Humorně a svěže pojaté pasáže dodávají knize na lehkosti, aniž by ztratila na vážnosti. Koneckonců, vyvážit tragiku a lehkost, když popisujete třeba královnu, která skončila bez hlavy (a nemyslím to obrazně!), je docela výzva. Některé osudy žen jsou až groteskně bizarní a smutné zároveň – a Helga Thoma si tuto paradoxní rovinu dobře uvědomuje, čímž její text získává na síle.
Thoma se navíc nespoléhá jen na patos a melancholii. Když třeba popisuje rozpad manželství některé z těchto žen, občas jako by připomínala ironii dnešních romantických komedií. S tím rozdílem, že v případě „nemilovaných“ královen žádný šťastný konec nenastane. Lze si představit, jak tyto královny s oblíbeným sklenkou vína (no dobře, spíš pohárkem těžkého dobového vína) rozvažují nad tím, jestli by jim nepomohla spíše terapie než další pokus o smír s manželem, který si plete loajalitu s milenkami.
Při čtení „Nemilovaných královen“ se střídají pocity smutku, obdivu a občas i šokujícího úsměvu. Pro milovníky historie to bude delikatesa, kterou je třeba okusit pomalu, aby člověk nezmeškal žádný podstatný detail, který by ho mohl uvrhnout do světa tehdejší dvorské tragédie. Pro ty, kteří se bojí suchých dat, je dobrá zpráva – Helga Thoma své královny oděná do lidské kůže umí prodat. Být královnou je pořád těžké, ať už jste historická postava nebo hlavní hvězda moderní reality show. Rozdíl je snad jen v tom, že dnes aspoň existuje rozvod.
Zkrátka, kniha stojí za to – především pro ty, co rádi čtou o silných, ale tragických ženách, a přitom si občas chtějí říct: „No, tohle naštěstí není můj problém.“
