Článek
Generace, která to (ne)řídila
Důchodci jsou dnes prezentováni jako oběť systému – podvedení státem, zanedbaní vládou, „nevděčně zapomenutí“. Ale málokdy se mluví o tom, že právě generace dnešních seniorů měla desetiletí na to, aby ovlivnila směr, kterým se Česko vydalo. Místo toho se většinou přizpůsobila.
Volby? Po roce 1989 často rozhodovali právě starší voliči. Ať už volili komunisty, populisty, nebo slibotechny, měli sílu něco změnit. Místo toho se často spokojili s pohodlím nebo vzpomínkami na „levnější rohlíky“.
Všichni platíme za rozhodnutí minulosti
Rozkradené státní podniky, zpackaná privatizace, nespravedlivý důchodový systém – to všechno jsou důsledky rozhodnutí, na kterých se současní senioři buď přímo podíleli, nebo je bez protestu přijali. Dnes pak přichází požadavky: vyšší penze, levnější léky, nižší daně.
Ale kdo to má platit? Mladí pracující, kteří se sami potýkají s drahým bydlením, nejistými smlouvami a neexistující důchodovou perspektivou?
Mlčeli, když šlo o budoucnost
Když se mluvilo o reformě důchodů, většina starších byla proti. Každý pokus o změnu narazil – vždycky „až po nás“. Jenže „po nás“ už je dávno tady. A systém kolabuje.
Ano, důchodci mají nárok na důstojný život. Ale důstojnost by měla jít ruku v ruce s pravdou. A ta je často nepříjemná: část dnešních seniorů spoluzavinila stav, ve kterém teď žijeme.
Místo ticha – debata. Místo výčitek – zrcadlo
Nejde o to házet všechny do jednoho pytle. Jsou důchodci, kteří se celý život dřeli a teď živoří. Ale než budeme znovu zvyšovat penze a slibovat „zasloužený klid“, měli bychom se jako společnost konečně odvážit říct nahlas i to, co není populární.
