Článek
Hele, nechci znít zatrpkle. Ale jestli něco dnešní randění fakt připomíná, tak to je hlava 22. Holky říkaj, že chtěj kluka, co se chová slušně, co má úctu, co není „toxickej“. A pak?
Pak vidíš, že ten, kdo je fakt zajímá, je ten, co jim neodepíše. Co se chová jako king, ale přitom se k nim chová jak k poslední možnosti.
Byl jsem ten jinej. Ten „zlatej“.
A jo, ze začátku to zní hezky – „Ty jsi fakt jinej, ty mi rozumíš.“ Jenže o dva tejdny později jsem v archivech a ona se fotí s frajerem, co jí před tejdnem zrušil schůzku s výmluvou „sorry, padla mi FIFA“.
A já tam sedim sám, s trapnym květinářstvím v ruce.
Co to vlastně znamená „být hodnej“?
Protože podle mě:
Upřímnost = hodnej.
Naslouchat = hodnej.
Nebejt manipulátor = hodnej.
Ale dneska se za „hodnýho“ označuje ten, kdo není dost výzva. A to je ten problém. Holky nechtěj hodnýho. Chtěj „hodnýho, co má charisma, nadhled, dravost, sílu“ – jinak řečeno: badboy v hodný masce.
A já říkám: už na to nehraju.
Nebudu se přetvařovat, že jsem někdo jinej. Nezačnu ghostovat, jen abych vypadal cool. Když se mi někdo líbí, řeknu to. Když cejtim emoci, dám ji ven. A kdo to nedá, ten pro mě není.
