Článek
Dítě, které přežilo. Ale za jakou cenu?
Tohle není jen další případ domácího násilí. Tohle je čiré zlo.
Osmnáctiletý trest si u soudu vyslechl muž, který měl být otcem. Místo toho se stal trýznitelem. Loni v červnu se mu znelíbil pláč vlastního syna. A co udělal? Začal s ním třást. Ne jednou. Ne omylem. Tak dlouho a tak silně, až hlavička bezbranného dítěte lítala ze strany na stranu.
Miminko to přežilo jen díky zásahu lékařů. Ale už nikdy nebude žít jako dřív. Ve skutečnosti nebude žít vůbec. Bude existovat – slepé, zcela závislé na druhých, uvězněné ve vlastním těle. Jaký život mu otec daroval?
Týrání, které bagatelizoval. Žádná lítost, jen prázdné řeči.
Obžalovaný nikdy nepřiznal, co přesně se stalo. Nikdy se nedoznal. Jen věděl, že „něco špatného“ udělal. Jak? Posílal matce dítěte videa – záběry, na kterých jeho vlastní syn dostává křeče. Psal jí vzkazy: „Ať si klidně něco zlomí a chcípne doma.“
Takhle přemýšlí otec?
Tohle není tragédie. To je brutální čin člověka, který neměl mít právo být rodičem.
18 let za pokus o vraždu. Nebo to bylo něco horšího?
Soudce byl nekompromisní: „Soudíme pokus vraždy. Ale není to ještě horší? Nebylo by pro dítě lepší, kdyby zemřelo?“
Tvrdá slova. Ale jak jinak popsat realitu? Chlapec se nevyvíjí, jeho mozek je těžce poškozený, jídlo přijímá sondou. Matka dnes má dvě děti. Jedno zdravé, druhé navždy uvězněné ve vlastním těle.
Soud obžalovaného označil za člověka s nízkou frustrační tolerancí. To znamená, že nevydrží tlak. A tak jedná impulzivně. Jenže ne každý impulz končí zničeným lidským životem.
A co on? Žádná lítost. Žádná odpovědnost. Jen snaha vykroutit se, bagatelizovat. V očích soudu to neprošlo. Dostal 18 let. Kdo ví, jestli to ale vůbec něco znamená pro dítě, kterému vzal všechno.
Jak může někdo něco takového udělat?
Shaken Baby Syndrome – syndrom třeseného dítěte. To není žádné náhodné poranění. To je vážné týrání, které končí smrtí nebo doživotní invaliditou. Lékaři viděli desítky takových případů. A pokaždé je to stejné – člověk, který měl dítě chránit, se stane jeho největším nepřítelem.
Kolik takových případů ještě bude? Kolik dětí doplatí na to, že jejich rodiče nejsou schopní zvládat stres? A hlavně – kde je spravedlnost pro tohle dítě?
Odsouzený se odvolal. Možná se bude snažit trest snížit. Možná se bude tvářit jako oběť. Ale ať dostane jakýkoliv rozsudek, jedno je jisté:
Tohle dítě už nikdy nebude mít šanci žít normální život.
A to je zločin, který nejde napravit.
