Článek
Autorka: Mária Hušová
„Kolikrát ještě budeme muset dokazovat, že máme právo sedět u jednacího stolu, a ne pouze čekat na rozhodnutí těch, kteří o nás rozhodují? Muzeum romské kultury nevzniklo jako politický projekt jedné vlády. Vzniklo díky dlouholetému úsilí Romů, kteří nechtěli, aby jejich dějiny, kultura a památka předků upadly v zapomnění,“ píšou signatáři v otevřeném dopise minstrovi kultury Otovi Klepířovi.
Ministerstvo kultury ukončilo 30. října činnost Garanční rady Muzea romské kultury. Rozhodnutí vyvolalo značný nesouhlas části Romů a ministrovi kultury Otovi Klempířovi poslali otevřený dopis.
REM – občanská tisková agentura požádala o vyjádření vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Editu Stejskalovou. Ptali jsme se, zda bude vzniklou situaci řešit a jaké kroky případně podnikne. Její odpověď uvádíme exkluzivně pro REM v plném znění.
Rozhodovací participací Romů považuje
i nadále za důležitou
Edita Stejskalova, vládni zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny:
Garanční rada Muzea romské kultury byla poradním orgánem ministra kultury. Vznikla v roce 2025 a jejím členům děkuji za jejich práci. Které poradní orgány si pan ministr zřídí, je v jeho pravomoci, a jeho rozhodnutí beru na vědomí. Muzeum i připravované Centrum Romů a Sintů v Praze spadají pod Ministerstvo kultury. Považuji ale za důležité, aby romská komunita měla při rozhodování o jejich budoucnosti i nadále své místo. Na roli Rady vlády pro záležitosti romské menšiny zrušení garanční rady nic nemění. Rada je stálý poradní orgán vlády a její doporučení míří přímo k vládě. Dlouhodobě usiluje o to, aby se stát vyrovnal s křivdami, které Romové utrpěli, a aby oběti romského holokaustu byly důstojně připomínány. Jejím dlouholetým členem byl Čeněk Růžička, který se zasloužil o odstranění vepřína z místa bývalého tábora v Letech u Písku. Rada v roce 2017 podpořila výkup areálu a doporučila na místě postavit památník. Ten byl otevřen v roce 2024. Na Růžičkovu práci dnes v Radě navazuje Rudolf Murka, potomek přeživších romského holokaustu. Témata holokaustu i budoucnosti muzea může v Radě otevírat a navrhovat opatření pro vládu. S účastí romské komunity se počítá i při přípravě Centra Romů a Sintů. Dalším krokem je projekt Náprava křivd Romů a Sintů za druhé světové války, který schválila Technologická agentura ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí s ní nyní připravuje jeho zahájení.
Klempíř – důvody poradního mechanizmu
pominuli
Garanční rada byla poradním orgánem ministra kultury a jejím úkolem bylo mimo jiné přispívat k odborné diskusi o rozvoji muzea a jeho dalších aktivitách.
Jak podle ČTK ministr kultury Oto Klempíř uvedl, Garanční rada vznikala v době, kdy se diskutovalo o budoucím institucionálním uspořádání Muzea romské kultury, včetně možnosti jeho transformace na veřejnou kulturní instituci. Ministerstvo kultury nyní dospělo k závěru, že důvody pro zachování tohoto poradního mechanismu v jeho dosavadní podobě již nejsou aktuální.
Karolina Spielmannová, která je od 1. září dočasně pověřena vedením Muzea romské kultury, ČTK sdělila, že rozhodnutí ministerstva respektuje. „Garanční rada je poradním orgánem ministra kultury. Již při rezignaci Jany HorváthovéOto Klempíř řekl, že nepředpokládá stávající fungování Garanční rady,“uvedla Spielmannová. Doplnila, že za Muzeum romské kultury s některými členy Garanční rady komunikuje a jednají o možnostech další spolupráce.
Nesouhlasný dopis
Klempířovi
Rozhodnutí ministerstva však vyvolalo kritiku signatářů otevřeného dopisu adresovaného ministrovi Klempířovi. Pod dopisem jsou podepsáni Jozef Daniel, Jana Hamrová, Miroslav Vašek, Rudolf Murka a Jiří Polák. Autoři v dopisu zaslaném také zpravodajskému serveru Romea.cz upozorňují především na to, že podle jejich tvrzení ministr při předchozím jednání přislíbil zachování Garanční rady do doby, než bude společně dohodnuta její nová podoba. Proto jeho náhlé rozhodnutí zrušit Garanční radu nechápou. Jak dále v dopise zdůrazňují, podle nich nejde pouze o existenci jednoho poradního orgánu, ale o širší otázku postavení romské komunity při rozhodování o institucích, které uchovávají její historii a kulturní dědictví. Připomínají, že Muzeum romské kultury vzniklo díky dlouholetému úsilí Romů, kteří usilovali o zachování historie, kultury a památky svých předků. Za zásadní proto považují, aby měla romská komunita při rozhodování o jeho budoucnosti skutečné a respektované postavení.
Ministerstvo kultury zdůraznilo, že ukončení činnosti rady neznamená zpochybnění dosavadní práce jejích členů ani významu odborného dialogu o budoucnosti muzea. Nadále má podle Klempíře zájem o odbornou spolupráci a zapojení romské komunity do rozvoje instituce.
