Článek
Jako u deprese, která se v lidovém pojetí zaměňuje či dává ekvivalence k prosté špatné náladě či banálnímu smutku, který lze rozběhat či rozptýlit povrchní zábavou, taktéž migréna se stala synonymem pro běžnou bolest hlavy.
A jako v případě klinické deprese, regulérní nemoci, ani u migrény si ti, kdo ji nezažili, obvykle vůbec neumí ani představit, jaké je to peklo.
Migréna opravdu není jen obrovsky silná bolest hlavy, kdy máte chuť si rozbít hlavu o zeď a někdy to i zkoušíte. Má řadu doprovodných, stejně nepříjemných příznaků – smyslová extrémní přecitlivělost, nevolnost, zvracení, zimnice. Někdo k tomu vidí dvojitě či rozmazaně, nebo i dočasně oslepnout (aura), má ztuhlý celý nebo část obličeje, ztrácí rovnováhu, má závratě.
Já se při tom cítím, krom zmíněného, jako při těžké kocovině. Je mi zle po celém těle a jedinou úlevu skýtá spánek a nehýbat se (protože mým spouštěčem je tvrdé vyčerpání).
Migrénu, stejně jako depresi, neukecáte libovolně silnou vůlí, „hrdinským“ zatínáním zubů, rozhýbáváním, eskapismy, rozptylováním. Pokud si myslíte, že ano, lžete si do kapsy.
A co je vlastně na tomto volném zaměňování významů slov vlastně špatně? V obou případech – lehká bolest hlavy a špatná nálada či běžný smutek dost křivdíte těm, kteří prožívají skutečnou migrénu nebo depresi tím, že srovnáváte mírné příznaky s brutálně silnými.
A také, jako v případě posměchu podvedeným lidem, si připravujete horší půdu pro to, až to třeba jednou skolí vás – a nikdo vám nebude věřit, že je to skutečný problém a ne ta banalita, kterou sám mnohokrát zažil.
