Článek
Stres, náš neviditelný nepřítel
Stres je vlastně reakce našeho těla na vnitřní i vnější podměty, které jsou námi vnímány jako hrozba nebo výzva. Projevuje se fyziologicky i psychologicky. Tělo totiž na stres reaguje zvýšením hladiny hormonů jako je kortizol a adrenalin, což následně vede k zvýšenému krevnímu tlaku, rychlejšímu srdečnímu tepu, nadměrnému pocení, třesu rukou a dalším změnám, které naše tělo připravují na případný útěk nebo naopak boj. Stres může být vyvolán různými faktory, jako je pracovní tlak, rodinné problémy, zdravotní obtíže apod. Můžeme jej rozdělit na pozitivní a negativní, známé také jako eustres a distres. Eustres je velice pozitivní, dodává nám energii a motivuje nás k dalším výkonům. Představte si například svatbu, narození miminka, příprava na dovolenou…To jsou okamžiky, které jsou stresové, ale těšíme se na ně. Distres je naopak ten silně negativní, který způsobuje frustraci, úzkost a vyčerpání.
I malé situace nám komplikují život
Stres je jev, kterému čelíme všichni každý den a kolikrát si jej ani neuvědomujeme. V tomto případě pak hovoříme o tzv. podvědomém stresu, který však pro naše tělo může mít stejné negativní dopady. Každodenní stres může být způsoben drobnostmi, jako je dopravní zácpa, ztracené klíče, napjatý rozvrh… Tyto jednotlivosti se pak ale nasčítají a postupně začnou vyvářet velkou zátěž na naši psychiku, což následně může ovlivnit i naši náladu, energii a celkovou pohodu. Zvlášť pracovní prostředí je hlavním zdrojem stresu. Dlouhé pracovní směny, přesné termíny, vysoká očekávání či zodpovědnost také vedou k nadměrnému stresu. Pokud se nejedná jen o krátkodobé nepohodlí, může vést pracovní stres až k vyhoření a depresím.
Trvalé napětí ohrožuje náš život
I když je stres přirozenou součástí našeho života, ten nadměrný může vést k závažným problémům. Mezi fyzické symptomy stresu patří nespavost, bolesti hlavy, zažívací problémy či oslabený imunitní systém. Psychologické účinky pak zahrnují podrážděnost, špatnou náladu, úzkosti a deprese. Pokud stres necháte zajít až příliš daleko, může z něj vzejít chronický stres, který pak zvyšuje riziko zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, problémy se srdcem či cukrovka.
Efektivní techniky pro uklidnění mysli
Nejlepší řešení problémů spojených se stresem, je jejich předcházení. Meditace a mindfulness jsou efektivní techniky pro zvládání stresu. Meditace je prastará technika, která se zaměřuje na mysl, stav klidu a relaxaci. Existuje mnoho typů meditace, které jsou zaměřené například na dechová cvičení či na cvičení obecně, jako je jóga, při které také můžete dosáhnout vyrovnaného stavu těla a mysli. Mindfulness, neboli vědomé vnímání okamžiku, znamená, být plně přítomný a vědom si svých myšlenek a pocitů v každém okamžiku. Mezi nejjednodušší techniky patří vědomé dýchání nebo skenování vlastního těla. Ne všem však vyhovují tyto techniky zaměřené na klidný stav mysli a pravidelné dýchání. Stres jednoduše můžete odbourat čímkoli, u čeho se odreagujete a odpočinete si. U někoho to může být rychlý běh, jízda na kole nebo plavání, jiní dají přednost malování nebo ručním pracím. Najděte si takové aktivity, které vyhovují přímo vám a u kterých zapomenete na okolní svět.
I když je stres každodenní součástí našeho života, nemusí nás ovládat. Prvním krokem k jeho zvládnutí je, uvědomit si, že stres vůbec zažíváme. Druhým jsou pak silné nástroje, které nám pomohou stres odbourat a najít díky nim klid uprostřed každodenního chaosu.
