Článek
Svoboda je fuška
Nelze zastírat, že iniciování příchodu věrozvěstů vycházelo i z touhy po národní svobodě. Velkomoravský kníže Rastislav se proto kolem roku 861 obrátil se svou žádostí o církevně - právní osamostatnění Moravy přímo do Říma k papeži Mikuláši I. Tam neuspěl, protože u římské kurie právě probíhala složitá jednání, týkající se nepříznivých poměrů na Balkáně, v Itálii a současně i ve Východofranské říši. Rastislav, který byl tehdy tísněn politicky i vojensky, se rozhodl vypravit poselství do Východořímské říše – Byzance: v Konstantinopoli požádali roku 862 moravští vyslanci císaře Michaela III. o vyslání biskupů, kteří by v jejich zemi církevně spravovali. Byzantská říše byla sice k požadavkům neznámého vzdáleného regionu opatrná, ale možnost jeho průzkumu vzhledem k právě vytvořené nepřátelské fransko - bulharské alianci nechtěla promarnit. Proto císařská rada doporučila podpořit moravskou žádost o vyslání biskupů alespoň prozatímní pomocí při vytváření vhodných podmínek pro církevní osamostatnění, zejména při přípravě kněžského dorostu.
Vyhrnout si rukávy a pustit se do práce
Byla tedy sestavena mise, do jejíhož čela byl povolán osvědčený diplomata znalec slovanského jazyka, geniálně, všestranně nadaný přední konstantinopolský učenec Konstantin Filosof. Ten se svým bratrem Metodějem, bývalým vysokým státním a vojenským hodnostářem, nyní opatem kláštera Polychron, sestavil ze svých univerzitních žáků a basiliánských mnichů vysoce výkonný pracovní tým, s nímž neprodleně přikročil k potřebným přípravám. Po shromáždění dostupných materiálů a rekapitulaci předběžných studií došlo postupně pod Konstantinovým vedením k:
1. sestavení hlaholského písma - azbuky s číselnou soustavou 1 -10-100 (a-i-r),
2. vytvoření spisovného jazyka - staroslověnštiny včetně gramatiky a tvorby nových slov pro rozšíření staroslovanské slovní zásoby,
3. vypracování nové metodiky jazykového překladu a sepsání překladatelské příručky,
4. výběru předloh pro evangelijní překlady (kromě cařihradské recenze i jiné),
5. překladu Evangeliáře,
6. překladu Žaltáře,
7. překladu právních předpisů,
8. vytvoření zvláštní liturgie ve slovanském jazyce podle kdysi užívané přechodné latinsko-řecké liturgie, tzv. liturgie sv. Petra.
V roce 863 se vydalo toto byzantské poselstvo na Moravu. Ještě žádná mise, diplomatická, kulturní či náboženská neprošla před svým nasazením tak dokonalou a komplexní přípravou. Žádná také nezměnila mapu Evropy na tisíc let dopředu. Po velkolepém uvítání a hostině byli ubytováni v rozlehlém církevním areálu. Po uvítací ceremonii se výprava zhostila svého úkolu. Konstantin začal vyučovat domácí duchovenstvo. Soluňští bratři se snažili křesťanství Moravanů prohloubit a oprostit je od pohanských pověr a životních způsobů. Jejich revoluční přístup, vytvoření hlaholice a povýšení slovanštiny na kulturní jazyk přineslo ovoce trvající do dnešních dnů.
Splněná touha z dětství
Konstantin měl tichou povahu. Zamiloval se do knih. Metoděj měl svého bratra rád, chránil jej a bral všude s sebou. Jednou také na lov s ochočenými dravci. Když se náhle zvedl silný vítr, strhl Konstantinova krahujce k letu a ten se již nevrátil. Konstantin zesmutněl a prohlásil, že by chtěl najít takovou radost, která nikdy nepřestane, a že bude hledat cestu, která k ní povede až do nebe. Nakonec jí nenašel jen on, ale i řady lidí, pro něž se obětoval.
Jako přes kopírák
Když svatí Cyril a Metoděj přišli k našim předkům jako misionáři, nebyli první. Už řadu let zde působili misionáři z jiných zemí. Byly tu i kostely. Lidé však dosavadním misionářům nerozuměli, a proto evangelium zůstalo daleko od jejich akceptace. Slovanští věrozvěstové oslovovali novými neotřelými formami a byli úspěšnější. Evropa je dnes v situaci, která se v něčem té jejich podobá. Na mnoha místech stojí kostely, ale většině obyvatel Ježíšovo slovo moc neříká. Nežijí podle něho. Kazatelé se namáhají, ale pro mnohé jsou jako cizinci, kteří mluví neznámou řečí. Dělají se různé pokusy. Někdy opouštíme naši terminologii, někteří dokonce i hodnoty, aby se přiblížili myšlení naší společnosti, avšak bezvýsledně. Česká republika, ale i Evropa přitom povzbuzení potřebuje. Naléhavě a rádi tedy přidáváme prosbu: do temnoty světlo, místo strachu teplo,
vraťte nám dnes, Boží svědkové!
