Článek
Slovo je dar. Tvoří, vzdělává, miluje, raduje se i pláče. Také hladí, vládne a někdy ubližuje. Je stvořeno pro uši lidstva i zvířat, píše dějiny i budoucnost. Jeho síla je v moudré stručnosti bez vodopádu vět.
Slovo umí budovat vztahy: všimne si, poděkuje, povzbudí a pochválí, když se něco povede. Taky zvedá hlavu, dostaví-li se poraženectví a chmury. Má ale i moc bořit: zraňuje a posmívá se, ponižuje a pomlouvá nebo křivě přísahá. Má také smysl pro drama: dokáže obrátit náš život k lepšímu i horšímu. Přes všechny filosofické debaty, zda si pod tím čí oním pojmem představit tytéž věci, jsou ta nejpoužívanější slova všem srozumitelná. Slůvkům prosím, děkuji nebo promiň zpravidla porozumíme napříč všemi jazyky. A nestihneme-li jimi zahřát živé blízké, mrzí nás to do konce našich dní.
Stejné je to se slovem a svobodou. Omezování svobody slova, pokusy umlčet kritiku a nakonec cenzura bývají nejčastějším zločinem mocných. A pošlapáním Všeobecné deklarace lidských práv i Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. A samozřejmě naší Ústavy. Přesto má i svoboda slova jisté mantinely v případech, kdy je zneužívána k ostouzení a destrukci soukromého nebo pracovního života slušných a poctivých lidí. Právě v mediální éře a nadvládě sociálních sítí má slovo spíš účinek biče než laskavého porozumění, natož pozitivní motivace k lepším zítřkům.
Je velmi dobře, že existují takové aktivity jako například Mezinárodní den boje spisovatelů za mír s věru ušlechtilým posláním: prosazovat svobodu slova a projevu. Vyhlašuje jej PEN klub, jinak organizace sdružující spisovatelské obce z celého světa. Jde ale o víc než křehký dar třicetileté demokracie a výdobytek sametové revoluce v listopadu 1989. Ani svoboda slova totiž není zaručena navěky: tendenci cenzurovat nebo rovnou ovládat svobodná a hlavně veřejnoprávní média znovu vídáme i v nedalekých, takřka sousedních zemích. A příklady táhnou.
Tomu navzdory mnoho autorů a čtenářů má pro strach uděláno. Vzájemnost demokratických hodnot, důvěry a téma dobra totiž pokaždé přežijí i sebetěžší časy. Bohu díky!
