Článek
Když moje sestra přiznala, že si založila OnlyFans, v naší rodině vypuklo hotové peklo. „Ty se prodáváš na internetu?“ křičela na ni matka. Otec s ní dva týdny nepromluvil. Babička dokonce brečela, že to je hanba celé rodiny.
A já? Já to prostě neřeším.
Co vlastně dělá?
Zatímco si rodina představovala porno, realita je trochu jiná. Nechává se fotit v luxusním spodním prádle, dělá lehce provokativní fotky, chatuje se sledujícími. Nic víc, nic míň.
A když jsem se jí zeptal, proč to vlastně dělá, odpověděla jasně:
„Protože mě to baví a vydělávám víc než naši dohromady.“
Hypokrizie v přímém přenosu
Když jsem slyšel, jak rodiče říkají, že je to ostuda, že tohle normální ženská nedělá, a že se na ni lidi budou dívat jako na šlapku, musel jsem se smát.
Protože tatínek sleduje polonahé modelky na Instagramu a máma si každý večer pustí seriál plný nahých scén.
A když jsem se jich zeptal, v čem je rozdíl, nedokázali odpovědět.
Ženské tělo jako problém? Ale jen když z toho něco má žena.
Tohle je totiž celé jádro problému.
- Když se polonahé modelky objevují v reklamě, je to v pohodě.
- Když se ženy svlékají ve filmech, je to umění.
- Ale když se žena rozhodne sama vydělávat na svém těle, je to problém.
A hlavně – proč by nás mělo zajímat, jak si někdo vydělává?
Pracuje? Ano.
Uživí se tím? Ano.
Není to její problém, jestli si o ní někdo něco myslí? Ano.
Tak proč ji všichni tak řeší?
Lidé se bojí žen, které si dělají, co chtějí.
Celý ten humbuk kolem OnlyFans není o morálce. Je to o tom, že se někteří lidi nedokážou smířit s tím, že ženy mají kontrolu nad vlastním tělem, nad vlastními penězi, nad vlastním životem.
A tak radši křičí o „ostudě“, o „prostituci“, o „degradaci ženství“.
Jenže co je větší ostuda?
- Žena, která si vydělává svým tělem?
- Nebo společnost, která jí za to nadává, ale zároveň konzumuje obsah, který ji živí?
Moje sestra si dělá, co chce. A mně je to jedno. Protože je to její život.
