Článek
Původně šlo o oslavu narození Ježíše Krista. Tedy o oslavu zrození, rodiny, blízkosti. K tomu neodmyslitelně patří láska, sounáležitost, dobré skutky páchané na bližních a tak dále. Myšlenka je taková, že se lidi konečně zastaví, vzpomenou na rodinu, sejdou se, usmíří a vyřeší křivdy, potkají se, společně povečeří. Tak jako většinu starých zvyků, pojali jsme i Vánoce v moderní společnosti značně odlišně, zapomněli téměř na celý smysl a udělali z toho svátek přežírání a kupování předražených zbytečností pro rozmazlené děti, které se neúspěšně snažíme celý rok vychovávat a kterým teď chceme zavřít pusu dárky, které si nezaslouží, koupené za peníze, které nemáme.
Setkal jsem se se situacemi, kdy si rodiče berou půjčky, nejlépe Provident s úrokem nejméně tisíc procent měsíčně, aby mohli svým dětem koupit blbosti, které mají nahradit nedostatek zájmu a péče o tyto ratolesti. Nečekaně se to naprosto míjí účinkem, nějaký vděk nebo radost se nedostavuje. Klid a pohoda v moderním podání znamená pobíhání po přecpaných obchoďácích, mačkání se ve frontách, neustále pípání kreditkou. Doma pak přecpávání se kily cukru a obžerství v podobě hektolitrů majonézy, alkoholu a přepáleného oleje. Pohoda jak má být.
Teď po svátcích bude na sídlištích k vidění další ze znaků klidu, míru a pohody a to mrtvoly Vánočních stromků. Stromy, které mají být v lese, vyrábět kyslík pro naše plíce a tvořit skutečný klid a pohodu přírodního porostu vhodného pro procházky a načerpání energie pořežeme, zpoplatníme, prodáme. Pár dní je svítící a blikající necháme vonět v pokoji, načež je bez uzardění vyhodíme před dům k popelnicím, kde je bez špetky úcty necháme odvézt komunální služby kamsi na sběrný dvůr ke zlikvidování. Víte jak dlouho roste takový strom? Pro vašich pár dní Vánoční pohody? Skvělé, gratuluji. Zabíjení nevinných stromů je něco, co mě velice netěší, předpokládám ale, že vás to nijak nevzruší. Vždyť heslem moderního, pokrokového člověka je vykácet, zničit, vybetonovat. Přece si o tu prašivou přírodní špínu, neřkuli hlínu (bláto!) neušpiním boty. Beton je klasika, která je prospěšná modernímu outfitu a rozhodně není žádoucí od něj ustupovat. Takže stromy pokácet, uřezat, zahodit. Balící papíry jsou podobné téma, ale do toho nebudu zabíhat. Zabalit, rozbalit, vyhodit.
Svátky celkově generují neuvěřitelné množství odpadu. Koukněte na popelnice před vaším domem, jak přetékají nepotřebnými obaly. To by se jeden zaradoval. No a jak to celé dopadlo u vás? Jste alespoň trochu v klidu a míru, nebo to byly svátky stresu, bolavých břich a alkoholového opojení, které má umlčet ten pocit zmaru, stresu a bídy, která teď po vystřízlivění nastane? A nebylo by lepší vzít děcka na procházku do lesa, pokochat se výhledem z vrcholku hory na stále ještě stojící, dýchající a žijící stromy? Obejmout se, strávit spolu čas, něco zažít, skutečně být rádi spolu? Rozkrojit si to jablíčko, chytit se za ruce a zavzpomínat na ty, co už tady nejsou a které jsme měli rádi?
Nevím jak vy, ale pro mě jsou Vánoce svátky dětí. Jsem rád, že je můžu potěšit nějakým dárkem, dopřát jim něco dobrého a pobýt spolu, ale drtí mě ten dojezd, kdy vidím zmar, plýtvání, neúctu k životu, který jsme přeci měli oslavovat. Ano, sejděte se, popovídejte, najezte se spolu. Ano, udělejme si radost malou pozorností. Ale nekupujme milion kravin, nestresujme se množstvím a cenou, nezabíjejme stromy. Buďme alespoň trochu v harmonii s matkou přírodou, oslavujme život ve všech jeho formách. Nechme toho kapra možná radši plavat.
A nebo víte co? Dělejte co chcete. Kupte nové iPhony. Kupte dětem to nejdražší ať chtějí víc. Vezměte si půjčku. Uřízněte strom, který rostl deset let. A za rok znovu a znovu.
Buďte šťastní a veselí.
