Článek
Kritika „Fialové bídy“ je vlajkovou lodí protivládní agitace hnutí ANO. Dominantní Babišova rétorika jsou opakované variace na téma „Fialové drahoty“ a údajného chudnutí obyvatel, kteří si prý za své peníze koupí mnohem méně než v období Babišovy vlády.
Aktuálně vytáhlo hnutí ANO do boje s jakousi tabulkou, která má na příkladech různého zboží dokázat, jak se za Babišovy vlády žilo levněji, a tedy lépe než nyní. A řada Babišových voličů ji v řetězových mailech určitě přeposílá dál, a všichni se bez přemýšlení utvrzují v přesvědčení, jak se máme strašně špatně, za všechno může Fiala a jedinou šancí je hrdinný spasitel Babiš.
Ponechme nyní stranou, že vláda v tržním hospodářství není orgánem cenotvorby. Ponechme stranou i skutečnost, že jednou z hlavních tuzemských příčin nedávné inflace generující vysoký růst spotřebitelských cen byl dle našich předních ekonomů (např. zde a zde) rozpočtový armagedon Babišovy vlády.. Vynechme i fakt, že vysoké ceny záměrně udržují oligopoly, jejichž typickým příkladem je Babišův Agrofert. Přejděme i to, že jedním z hlavních témat voleb v roce 2021 byla „Babišova drahota“. A odhlédněme i od toho, že Babišova vláda s tou Fialovou jasně prohrává v mnoha důležitějších kritériích než jsou ceny salámu.
Hrajme klidně na Babišově hřišti. Tedy z perspektivy voliče, který „volí peněženkou“ a nic jiného ho nezajímá. Napadlo vás někdy, že i za těchto podmínek jsou Babišovy údaje hrubě manipulativní a v iluzi „spravedlivého hněvu“ na Fialovu vládu jen naivně podléháte masivní účelové kampani, kterou vám hnutí ANO servíruje? Anebo že při volbě jiných potravin by výsledek mohl být přesně opačný než u Babišovy tabulky? Ne? Tak dnes si ukážeme, že by vás to napadnout mělo.
Babišova tabulka je dle oslovených ekonomů ze statistického hlediska nicotná, neboť nenabízí srovnání ze stejného zdroje a období. S výjimkou tukového rohlíku nevybírá zboží každodenního spotřebního koše průměrného nakupujícího. Jediným cílem je tak akcentovat výrobky, které při srovnání okamžiku nejnižší ceny za Babišovy vlády a nejvyšší ceny za vlády Fialovy vykazují největší rozdíl, a snažit se to prezentovat jako všeobecný cenový fenomén. Objektivní informační hodnota je tak podobná jako u televizní reklamy.
Klíčová Babišova finta je však ještě v něčem jiném. Informace o cenách je totiž sama o sobě bezobsažná, neboť nám nic neříká o množství zboží, které si za ně koupíme. Referenční hodnotu získává až pokud ji doplníme informací o průměrné mzdě. Pouze pak totiž zjistíme, kolik daného zboží si za průměrnou mzdu můžeme koupit a následně srovnávat, zda je tato bilance příznivější nyní nebo za předchozích vlád.
Nabídnu mnohem transparentnější srovnání než Babiš. Budu pracovat s jediným zdrojem, a sice s daty Českého statistického úřadu (ČSÚ), kde si ve třech tabulkách (zde, zde a zde) každý může veškerá data a výpočty sám ověřit. Na rozdíl od Babiše se zaměřím na průřezový výběr skutečně základních potravin, které pravidelně kupuje skoro každý z nás. A především si vypočítáme klíčový údaj, kolik daného zboží bychom mohli nakoupit za průměrnou mzdu za Fialy a kolik za Babiše.
Pro srovnání dat použijeme první čtvrtletí posledního roku funkčního období Fialovy i Babišovy vlády, tj. roku 2025 a 2021. Údaje o průměrné mzdě za druhé čtvrtletí letošního roku jsou již sice rovněž k dispozici, ovšem je zde větší pravděpodobnost následných korekcí. Přesto myslíte, že jsem první čtvrtletí vybral schválně „aby to pro Fialu vyšlo nejlépe“? Z omylu Vás snad vyvede skutečnost, že ve druhém čtvrtletí letošního roku prozatím vychází průměrná mzda ještě o více než 3 000 Kč vyšší.
V letošním prvním čtvrtletí byla dle výše odkazovaných dat ČSÚ průměrná mzda v Česku 46 887 Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 35 804 Kč. A zajímat nás nyní bude, kolik vybraných základních potravin bychom za tuto mzdu mohli nakoupit.
Začneme něčím menším. Třeba vepřovou šunkou, která v letošním prvním čtvrtletí stála v průměru 257,39 Kč/kg, a za průměrnou měsíční mzdu v tomto období jsme si tak mohli koupit 182,2 kg šunky. Naopak v prvním čtvrtletí roku 2021 jsme si při průměrné ceně 226,27 Kč/kg za tehdejší průměrnou měsíční mzdu mohli koupit jen 158,23 kg šunky.
Je libo párečky? Letos bychom si jich při průměrné ceně 183,31 Kč/kg mohli koupit měsíčně 255,8 kg, zatímco v roce 2021 by to při průměrné ceně 168,07 Kč/kg bylo jen 213 kg.
Něco k obědu? Tak třeba vepřové kýty bez kosti bychom si v letošním prvním kvartálu při průměrné ceně 125,34 Kč/kg za měsíční průměrnou mzdu mohli dovolit 374,1 kg. Ve stejném období roku 2021 se vepřová kýta prodávala v průměru za 126,90 Kč/kg, tedy dokonce i na absolutní čísla dráž než letos. Za tehdejší průměrnou mzdu bychom tak dostali jen 282,1 kg kýty.
Kuřecí prsní řízky jsme v letošním prvním čtvrtletí pořídili v průměru za 144,90 Kč/kg, takže za průměrnou mzdu bychom si jich mohli měsíčně dopřát 323,6 kg. V prvním čtvrtletí roku 2021 to při průměrné ceně 135,65 Kč/kg bylo jen 263,9 kg řízků.
A co třeba domácí králík? Kilo králičího masa v prvních třech měsících letošního roku vyšlo v průměru na 168,87 Kč, což znamená 277,5 kg tohoto masa za měsíční průměrnou mzdu. Ve stejném období roku 2021 to při ceně 160,64 Kč/kg bylo pouhých 222,8 kg.
Máte raději ryby? Pak tedy mražené filé v prvním čtvrtletí letošního roku stálo průměrně 206,60 Kč/kg, a za letošní průměrnou měsíční mzdu bychom ho tak mohli mít 226,9 kg. V roce 2021 to při ceně 219,24 Kč/kg bylo jen 163,3 kg filé.
A co přílohy? Tak třeba vaječné těstoviny. Letos by kilogram vyšel na 60,36 Kč, a díky tomu bychom za měsíční průměrnou mzdu získali 776,8 kg těstovin. V roce 2021 to při ceně 47,80 Kč/kg bylo 749 kg.
Raději něco zdravějšího? Račte si vybrat. Kupř. mrkev v letošním prvním čtvrtletí průměrně vycházela na 26,15 Kč/kg, a za průměrnou výplatu bychom tak mohli mít 1793 kg mrkve. Ve stejném období roku 2021 to při ceně 21,90 Kč/kg a tehdejší průměrné mzdě bylo 1634,9 kg mrkve.
Jste spíš na ovoce? I tehdy ušetříte. Kilogram konzumních jablek se letos prodává v průměru za 35,88 Kč a za průměrnou měsíční mzdu tak koupíte 1306,8 kg jablek, zatímco v roce 2021 to při průměrné ceně 32,19 Kč/kg bylo jen 1112,3 kg.
Co nápoje? Patrně nejrozšířenější jsou balené vody bez příchuti. Přírodní minerální voda uhličitá v letošním prvním čtvrtletí vycházela průměrně na 10,53 Kč/l, a měsíční průměrná mzda by nám tak vystačila na 4452,7 l minerálky, zatímco ve stejném období roku 2021 při ceně 8,72 Kč/l tehdejší průměrná mzda pokryla jen 4272,6 litrů.
A komu nechutná voda bez příchuti, často si ji vylepšuje třeba citrónem. V letošním prvním kvartálu by si při ceně 52,18 Kč/kg mohl měsíčně pořídit 898,6 kg citrónů. Ve stejném období roku 2021 průměrná mzda při ceně 45,58 kč/kg vystačila jen na 785,5 kg citrónů.
Závěr? Za Fialovy vlády v prvním čtvrtletí letošního roku jsme si ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2021 za Babišovy vlády mohli měsíčně za průměrnou mzdu koupit o 23,97 kg více vepřové šunky, o 42,8 kg více párků, o 92 kg více vepřové kýty, o 59,7 kg více kuřecích řízků, o 54,7 kg více králičího masa, o 63,6 kg více rybího filé, o 27,8 kg více vaječných těstovin, o 158,1 kg více mrkve, o 183,5 kg více jablek, o 180 l více přírodní uhličité minerálky a o 113,1 kg více citrónů. A abych nezapomněl – také o 71 litrů více Naturalu 95 a o 44,8 litrů více nafty, jak jsem již psal v tomto článku.
Tolik oficiální, objektivní, transparentní a přezkoumatelná data pro ty z vás, kdo „volíte peněženkou a nákupním košíkem“ a bláhově si myslíte, že za Babiše budete mít obojí plnější. Tolik realita namísto mechanicky opakovaných nesmyslů o Fialově bídě. A tolik pravda nedeformovaná mocenskými zájmy hnutí ANO. Dál už je to na vás.
