Článek
Ve vládní koalici zažehl spor o další postoj k euru. Pro konzervativnější ODS to v tuto chvíli není téma, zatímco liberálnější menší subjekty koalice chtějí vidět konkrétní přípravné kroky, kupř. vstup do režimu ERM II.
Problematika poměru přínosů a ztrát z našeho vstupu do eurozóny je nesmírně komplikovaná, a primárně by měla probíhat na úrovni specializovaných odborníků. Relevantní argumenty zaznívají ve prospěch přijetí i nepřijetí nejen od velmi renomovaných ekonomů, ale i zde na Seznam Medium od jeho zastánců i odpůrců.
Osobně jsem stoupencem přijetí eura, neboť argumenty v jeho prospěch považuji za přesvědčivější. Můj pohled je ovšem pohledem ekonomického laika, takže nepovažuji za přínosné jej zde podrobněji prezentovat, a nadále pozorně sleduji odbornou diskusi.
Včerejší vyjádření stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) však nemá s odborností společného vůbec nic. Havlíček vyjádřil k euru jednoznačně odmítavý postoj. To by samo o sobě tolik nevadilo, kdyby jej podpořil relevantními odbornými důvody či alespoň odkazem na teze některých euroskeptických ekonomů. Havlíček se však blýskl tak nesmyslným výrokem, že by se za něj nemusel stydět ani Tomio.
Nijak totiž nerozporoval, že by společná evropská měna přinesla pro řadu našich subjektů výhody, což však podle něj není rozhodující, neboť „je třeba vnímat sociologické dopady a rovněž psychologický efekt, spojený s udržením určité míry nezávislosti“. Jinými slovy, převážně laický subjektivní pohled (svých) voličů nadřazuje nad objektivní hospodářská kritéria. Něco takového myslí vážně člověk s premiérskými ambicemi? A až budou jeho voliči chtít zrušit veškeré daně, bude to s odkazem na „psychologický efekt“ také podporovat? A jak by se asi zachoval, kdyby chtěli znárodnit Agrofert?
Přesně takto vypadá ryzí populismus hnutí ANO a vskutku „brilantní“ logika jeho prvního místopředsedy. I kdyby euro bylo pro naši ekonomiku sebevíc přínosné, my jej nechceme, protože jej nechtějí naši voliči. A my přece musíme říkat, co chtějí slyšet, ať už je to dobře, či nikoliv, protože jsme populisté a naším jediným cílem je získat moc. A jaké názory nám k moci pomohou, to už je vedlejší. Opravdu tomuto hnutí někdo věří, že by k dosažení vládní většiny nespolupracovalo s SPD?
Jinými slovy, rozhodujme se klidně úplně hloupě, hlavně když udržíme „určitou míru nezávislosti“, resp. když to tak budou vnímat voliči, kteří by v naší zemi nejraději viděli prospěchářsko-populistický Orbanistán. Zůstaňme klidně navždy ve druhé evropské lize, hlavně když si přidržíme naši „tradiční korunu“. Co na tom, pokud to pro nás není výhodné. Musíme přece ctít historickou tradici, ať je to třeba tradice chudoby kostelních myší.
A politicky je to navíc nejjednodušší – není třeba se o nic snažit, nic vymýšlet, voličům nic vysvětlovat, naši zemi nikam posunovat. Postačuje dělat politiku podle výsledků marketingových šetření a republiku izolovat od té vyspělejší části Evropy, abychom se v druhé evropské lize jménem V 4 mohli opájet tím, jak jsme dobří. Ambicióznější cíle hnutí ANO nemá, a pro své voliče zjevně ani nepotřebuje. Největší ostuda to však není pro toto hnutí, ale pro voliče, kteří se s tím spokojí.
Hnutí ANO bych položil jen dvě otázky: Jsou ve vašem hnutí odborně a argumentačně všichni opravdu ještě slabší než docent Havlíček, když on je předsedou vaší stínové vlády? A pokud je tomu skutečně tak, neprospěli byste této zemi nejvíce tím, kdybyste své hnutí ještě před volbami rozpustili?
