Hlavní obsah
Názory a úvahy

Kdy přijmeme euro? Očima ekonoma raději nikdy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay/Pexels

I přes závazek k přijetí eura při vstupu do Evropské unie v roce 2004 se Česká republika za 20 let nepřiblížila splnění maastrichtských konvergenčních kritérií.

Článek

Tato otázka by se dala rychle zodpovědět, že patrně nikdy, a to hned z několika důvodů. Při vstupu do Evropské unie se Česká republika zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu – euro. Pravdou nicméně zůstává, že Česká národní banka každoročně vydává vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou.

Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004. Nyní jsme v roce 2023 a téměř za celých 20 let, co Česko v Unii je, nedosáhlo ani jeden rok požadovaných kritérií, aby euro mohlo přijmout. Česká ekonomika zkrátka s eurozónou sladěná není a výhledově dle ekonomických odhadů ani v následujících letech nebude.

Sama jako ekonom zastávám názor, že v příštích 10 letech by Česko do eurozóny rozhodně vstupovat nemělo, i kdyby kritéria splnilo. Proč? Česká republika nemá zdravé veřejné finance. I když dlouhodobě existuje argument pro přijetí eura z důvodu vysoké míry otevřenosti české ekonomiky a silné obchodní i vlastnické propojenosti s eurozónou, stále zůstávají problémy jako nedokončený proces ekonomické konvergence nebo výzva zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou za posledních 20 let nedokázala udržitelně zkrotit jediná vláda a ani ta nynější nemá nakročeno lepším směrem.

Foto: cottonbro studio/ Pexel

V průběhu posledních let došlo v eurozóně ke změnám v pravidlech jejího fungování a v uspořádání institucí. Jednání o prohlubování integrace pokračují a nové instituce a pravidla přinášejí transformaci podoby eurozóny a povahu závazku spojeného s přijetím eura. Je nezbytné pečlivě analyzovat a zohlednit tato nová opatření při zvážení správného času pro vstup do měnové unie; zvlášť pro Českou republiku tato pravidla proces přijetí ještě více ztěžují.

Kde je přesně problém? Rozdíly v intenzitě růstu cenových hladin a divergentní přístupy České národní banky a Evropské centrální banky k měnové politice způsobují rozdílné úrokové sazby. Veřejné finance nyní nesou důsledky vysokých strukturálních schodků, které vznikly v důsledku opatření zavedených během pandemie covid-19, a ty jsou dále zatíženy novými kroky zaměřenými na zmírnění dopadu energetické krize na domácnosti a firmy. Kromě toho Česká republika formálně nesplňuje kritérium týkající se fluktuace měnového kurzu. Zjednodušeně řečeno, ať už se jedná o vládu Andreje Babiše, tak nyní Petra Fialy, dělají se kroky, které zvyšují schodky a prodlužují zatíženost veřejných financí.

Dalším důležitým bodem je plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, které má několik bodů, a téměř se všemi má Česko taktéž problém.

  • Kritérium cenové stability: Česko v roce 2020, 2021 ani 2022 nesplnilo.
  • Kritérium stavu veřejných financí: Úroveň dluhu měla by se nacházet pod referenční hodnotou konvergenčního kritéria.
  • Kritérium konvergence úrokových sazeb: V minulosti se jednalo o jedno z kritérií, které bylo splněno, ale nyní je situace jiná. Hodnota tohoto kritéria se v letech 2022 i 2023 bude pohybovat pod odhadovanými hodnotami úrokových sazeb pro ČR.
  • Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů: Měnový kurz se v průběhu let pohyboval okolo hypotetické centrální parity, a to i přes negativní vnější aspekty jako covid-19 či ruská invaze na Ukrajinu.

Zavedením eura bude eliminováno kurzové riziko vůči eurozóně, což povede ke snížení nákladů spojených se zahraničním obchodem a investicemi. Nicméně vedle uvedených výhod s sebou přijetí eura rovněž nese rizika, jako je ztráta nezávislé měnové politiky a funkce stabilizačního účinku flexibilního směnného kurzu. Pro úspěšný provoz České republiky v rámci měnové unie bude proto klíčové zejména dosažení součinnosti ekonomického vývoje s eurozónou a schopnost ekonomiky eliminovat možné asymetrické šoky pomocí jiných nástrojů.

Sečteno a podtrženo, vliv na schopnost země přijmout euro má spousta aspektů: fiskální, trhu práce a finančních trhů. Česká ekonomika bojovala s pandemií covidu, pocítila citelnou energetickou krizi spojenou s invazí na Ukrajinu. Tohle všechno jsou faktory, které budeme vyrovnávat roky, a nikdy nemůžeme vědět, co za další otřes přijde. Na euro zkrátka připraveni nejsme a z mého ekonomického pohledu bych jeho přijetí odklonila silně na dobu neurčitou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz