Článek
Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček se v rozhovoru pro Seznam Zprávy snaží přesvědčovat voliče, že jeho hnutí není proruské. Čím explicitněji však ujišťuje, tím větší kontroverze zvýrazňuje v otázkách, které přechází mlčením či překrucuje.
Příklady? Zcela přehlíží svoji někdejší snahu za každou cenu udržet ve hře o dostavbu Dukovan ruský Rosatom, vyhýbá se otázce redaktorů na účast Radka Vondráčka na nedávné protizápadní konferenci, nevzpomíná na Vondráčkovo památné televizní vystoupení z Moskvy, nekomentuje chcimírovské výroky Babiše či Schilllerové a ani nevysvětluje, proč hnutí ANO nepodpořilo usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro naši zemi.
Ještě závažnější však je, že i v aktuálním přesvědčování se Havlíček dopouští řady vážných faulů, a z členů tuzemské ruské páté kolony je ochoten dělat neškodné strýčky či starostlivé hospodáře.
Z celého rozhovoru vyberu patrně nejkřiklavější příklad, a sice Havlíčkovo obhajobu Zdenka Jandejska. Podle Havlíčka totiž „když přijede demonstrovat jeden z velkých zemědělců Jandejsek, tak místo, aby se se zemědělci vláda handrkovala a vysvětlovala, tak Saša Vondra v privátní televizi vytáhne nějaký pamflet, že Jandejsek kolaboroval s Ruskem a podporoval Putina. Aniž by to měl ověřené.“ A poté dodává „Zemědělci fakt nejsou propojení s Ruskem. Nejsou to žádní Putinovci.“
Myslím, že pokud chtěl Havlíček přesvědčovat, že ANO není proruské, měl snad raději mlčet. Proč? Začněme od konce.
Zemědělci opravdu nejsou nutně propojení s Ruskem. Proto se také tři hlavní zemědělské organizace k Jandejskovu protestu nepřipojily. Demonstrovala tak evidentní menšina českých zemědělců, přičemž část z nich navíc demonstraci předčasně opustila jakmile pochopili, že se stali pouhým prostředkem k protivládním útokům neliberální a proruské scény pod vedením Jandejska se Sterzikem.
Z veřejných zdrojů není zřejmé, jak a zda vůbec byla pravost údajného Jandejskova dopisu ruské ambasádě prověřena. To však není rozhodující. Jeho vstřícnost k Rusku je totiž zřejmá i z jiných zdrojů. Zcela postačuje Jandejsekovo stanovisko k ruské agresi, o které neví co si myslet, protože prý nemáme správné informace. Těžko říct, jaké „správné informace“ by Jandejsek ještě potřeboval. Kromě nespočtu nezávislých zpráv potvrzuje vojenskou agresi proti Ukrajině dokonce i samotné Rusko. Jen jeho nejvěrnější apoštolové schopní být papežštější než papež proto za této situace sahají k relativizaci viníka.
Bez zajímavosti není ani způsob, jakým Jandejsek pravost dopisu vyvracel. Tvrdí, že k Rusku má negativní vztah, protože byl perzekuován komunisty. K tomu nutno dodat, že Putinův režim je krajně pravicový nacionalismus, který nemá s komunismem nic společného. Takže neláska ke komunismu nikterak nevylučuje lásku k Putinovi. A pokud Jandejsek nemá rád komunisty, pak je těžko pochopitelné jeho utužující spojení s koalicí Stačilo, jejímž základem je KSČM, a navíc řada lidí adorujících Rusko. Opravdu podivná je Jandejskova logika. Ať se propadnu do Agrofertu, jestli jí rozumím.
Jandejsek měl navíc vždy blízko u ultrapravicové scéně. Příkladů je mnoho. Za éry Klause mladšího spolupracoval s Trikolórou, také s SPD, vystupoval na Vrabelových proruských demonstracích, objevuje se v dezinformačních médiích, pracuje s konspiracemi, české členství v EU přirovnává ke kolonii a nevyhýbá se ani debatám o násilném převratu. Společným jmenovatelem všech těchto postojů jsou opět ruské narativy.
Kromě toho, Jandejsek není žádný chudý zemědělec, který by přišel demonstrovat v obavě o své živobytí. Je to bohatý agrobaron, jehož rodinný podnik má průměrné roční tržby přes 4,5 mld Kč. Podobně jako Babiš navíc velmi rád čerpá státní dotace, a podniky v nichž figuruje už takto získaly přes 2,2 mld Kč.
V kontextu své nenávistí k EU a smířlivosti k Rusku je logicky Jandejskovým nepřítelem Fialova liberální prozápadní vláda. Akcentem některých objektivních problémů v zemědělství existujících nejen v naší zemi se proto pokusil proti vládě mobilizovat nevoli zemědělců, kteří měli dodat jeho požadavkům potřebnou publicitu, silový a obstrukční prvek. O zemědělce jako takové zde primárně vůbec nešlo, posloužili mu jen jako nástroj jeho protivládního boje.
A jaký byl hlavní obsah Jandejskových požadavků? Kromě odstoupení od Green Dealu především povinné kvóty na české potraviny. Jandejskovou vizí tak není vytvářet konkurenceschopnost českých zemědělských výrobků na volném evropském trhu, ale nekonkurenceschopné výrobky bránit státním protekcionismem. Takže Češi musí kupovat české výrobky, a hotovo, jakýpak evropský volný trh. A buď nám to zařídíte a k tomu ještě budete dávat dotace, anebo vám traktoriádou zablokujeme dopravu. Inu, silová diktatura s vyhrožováním a Rusko, to jde také dobře dohromady.
A s takovým člověkem se má podle Havlíčka vláda „handrkovat“? A o čem? O tom, že dokud Rusové nevraždí nás, měli bychom se na jejich zločiny dívat „pragmaticky“? Nebo že máme dotovat české zemědělské produkty jen proto, že jsou české? Anebo že by agrobaron Jandejsek rád ke svým miliardám přidal ještě další z navýšených dotací? Či snad o tom, jestli je EU projevem světového spiknutí?
Nezaujatému pozorovateli je zřejmé, že jednat s Jandejskem by bylo pouze v zájmu Jandejska, nikoliv českého zemědělství. A to opravdu není platforma pro ministerskou či dokonce vládní úroveň. Pokud tedy Havlíček kritizuje Fialovu vládu, že s Jandejskem nejednala, je buď neuvěřitelně neinformovaný, anebo se záměrně snaží maskovat skutečnou identitu zdejších proruských knechtů, aby jim zajistil společenskou akceptaci a vliv. Netřeba připomínat, že obojí je neslučitelné s výkonem veřejné funkce vyspělého demokratického státu.
Na závěr něco úsměvnějšího. Havlíček v rozhovoru nešetří ani groteskní sebechválou: „Já jsem vždycky všechno zakládal spíš na argumentaci založené na faktech, na číslech, na datech. Hodně se na to dívám z expertního úhlu pohledu, míň možná někdy z toho úplně čistě politického pohledu, ale jinak si myslím, že svoje protivníky musím vytáčet do nepříčetnosti, protože já sám bych nechtěl mít takového oponenta, jako jsem já. Protože samozřejmě jsem důsledný, jsem tvrdý, jsem nepříjemný,“ prohlásil pro Seznam Zprávy.
Havlíček zjevně postrádá větší obdiv tribun vůči své domnělé výjimečnosti. Nejspíš proto, že ji u sebe shledává jen on sám. A když ho tedy nikdo nečastuje slovy, která by o sobě rád slyšel, nabídne obecenstvu na oslavný pokřik doslovný text. A nejspíš mu nedochází, že tím dosáhne přesně opačného efektu, než by si přál.
Pane exdoubleministře, mohu Vás ubezpečit, že k nepříčetnosti možná někoho přivádíte, v žádném případě však svými schopnostmi. A vězte, že samochválou ze sebe politického supermana neuděláte. Pokud byste chtěl být alespoň jeho odrazem, pro začátek byste se musel vyvarovat neobhajitelných přešlapů. Jako třeba Vaše zmíněné tvrzení, že Zdeněk Jandejsek není proruský a jeho demonstrace hájila zájmy zemědělců. Anebo komicky odmítat euro pro „určitý psychologický a sociologický efekt“ či německé mzdy bez pochopení, že v premiérově vizi by byly důsledkem masivního růstu naší ekonomiky, kterého chce na rozdíl od vašeho hnutí dosáhnout.
Až tohle všechno pochopíte, možná se zhrozíte, v jaké politické straně se nacházíte a jaké názory přitom reprezentujete. Podobně jako to časem pochopili všichni schopnější dnes již bývalí členové vašeho hnutí, počínaje Robertem Pelikánem a konče Ivo Vondrákem.
Dialog se totiž v demokracii může a má vést téměř o všem. Nikoliv však o tom, že by sebemenší vliv na dění v naší zemi měla mít zaostalá despotická východní říše, která neváhá k prosazení svých zvrácených cílů použít jakoukoliv špinavost, včetně vraždění civilistů v sousední zemi či nukleárního vydírání světa.
„Vstávám před pátou hodinou a jsem vždy tak nadupaný, že kdybych dal manželce po probuzení pusu na čelo, tak se jí rozsvítí hlava jako semafor,“ prohlásil Havlíček před necelým rokem v rozhovoru pro Novinky.
Mám pro Vás návrh, pane docente. Nechte si dát pusu na čelo od manželky sám, a třeba se hlava konečně rozsvítí Vám. A pak odejdete z vrcholové politiky. Stejně jako Vaši straničtí kolegové totiž nemáte této zemi co hodnotného nabídnout. A je lépe si to uvědomit dřív, než jí způsobíte nenapravitelné škody.
