Hlavní obsah
Názory a úvahy

Mluvit nestačí. K obraně západní civilizace musí přijít činy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Tell Rifaat Information Office/ Wikimedia Commons/ CC BY 3.0 DEED
7. 11. 10:13

Západ se začíná proti militantnímu islámskému radikalismu bránit. Pouhá slova k tomu však stačit nebudou.

Článek

Víkendové demonstrace islámských radikálů posunuly dosavadní hranice opět o něco dále. Dle serveru Novinky.cz, citující zprávy německých deníků, propalestinští demonstranti v různých německých městech plivali na výlohy, šplhali na historické památky a věšeli tam palestinské vlajky, vyzývali k vyhlášení chalífátu na území Německa, zničení Izraele, používali symboly teroristických organizací včetně Islámského státu, požadovali zavedení práva šaría a globální džihád, tj. boj muslimů proti zbytku světa.

Média oprávněně bijí na poplach ze strachu o německou demokracii. Politici jsou zhrozeni a napříč politickým spektrem hovoří o tom, že se musí něco dělat. Jenomže už hovoří měsíc a činy nikde. O víkendu znovu docházelo k hromadnému páchání trestných činů demonstranty a otevřeným výzvám nahradit německou demokracii náboženskou diktaturou založenou na právu šaría, tj. k násilnému odstranění stávajícího státního režimu. Policisté opět jen přihlíželi, a politici byli už asi po osmdesáté za poslední měsíc šokováni. Nic nového, posun v řešení žádný.

Bez započetí důsledného vynucování německé legislativy vůči těmto komunitám to opravdu nepůjde. Neznám detaily německého shromažďovacího práva, v jádru se však od toho našeho neliší, mj. též proto, že naše shromažďovací právo nově formulované po roce 1989 se inspirovalo západními předlohami, včetně té německé. V intencích této skutečnosti proto můžeme uvažovat, jaký by měl být další právní postup Německa v této situaci. Tedy až se k němu konečně odhodlá.

Spolkové i zemská ministerstva vnitra by nejprve na svých stránkách měla publikovat zřetelné informace propalestinským demonstrantům, a to též v jejich jazyce. Prezentovat zde na demonstracích užívané fotografie teroristických symbolů, které jsou v Německu zakázané, popsat protizákonná jednání, která se na demonstracích vyskytují, a upozornit na právní následky s nimi spojené. Obdobné adresné poučení by pak měl dostat svolavatel demonstrace, který ji úřadům přijde ohlásit.

Jinými slovy, stát by měl přinejmenším prostřednictvím internetových stránek věcně příslušných úřadů zajistit maximum informací, aby bylo demonstrantům předem zřejmé, jaké chování je na propalestinských demonstracích nejčastěji protiprávní, a jak na ně bude stát reagovat.

Dále je nezbytné, aby demonstraci monitorovaly natolik početně a technicky vybavené ozbrojené složky policie či ev. i armády, aby v případě páchání trestné činnosti demonstranty byly schopny účinně, komplexně a bezodkladně zasáhnout. To znamená především všechny pachatele na místě zadržet a předat orgánům činným v trestním řízení, v případě hromadného páchání trestné činnosti davem zároveň demonstraci rozpustit.

Je nesmysl tvrdit, že to vzhledem k počtu demonstrantů není možné. Policie všude ve vyspělé Evropě si běžně umí poradit třeba s fotbalovými chuligány na stadionech plných desítek tisíc fanoušků, či potlačit různé protiprávní akce, jakými byly kupř. protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu, na které se sjíždějí protestující z celého světa. Není důvod, aby si stejným způsobem neporadili s obdobně početnou kriminální skupinou v rámci propalestinské demonstrace.

Prokázané trestné činy demonstrantů pak musí být důsledně postiženy v souladu se zákonem. Nepodmíněné tresty vězení uložit organizátorům kriminálního jednání, recidivistům či pachatelům násilí v průběhu demonstrace. U doposud netrestaných pachatelů verbálních trestných činů lze použít alternativní tresty, tj. podmíněné odnětí svobody, peněžité tresty, tresty obecně prospěšných prací či zákaz činnosti v podobě zákazu účasti na dalších demonstracích.

To nejdůležitější však spočívá v tom, že každý úmyslný trestný čin by měl být u státních příslušníků mimo EU zároveň důvodem k odejmutí oprávnění k pobytu a vyhoštění do země původu. Brání-li tomu nějaká právní překážka, kupř. ta formulovaná Soudním dvorem EU, umístit odsouzeného za podmínek zákona do vyhošťovací vazby až do doby, než bude vyhoštění z právního hlediska možné. A i na tento důsledek přirozeně demonstranty prostřednictvím státních orgánů předem upozornit.

Takovýto postup se jeví rozumnější než demonstraci rovnou zakázat. Je-li důvod demonstrace oficiálně formulován kupř. jako „pochod za práva Palestinců“, zákaz by mohl narazit u soudu. Povolit demonstraci navíc umožňuje státu extremisty koncentrovat na jednom místě, připravit se na ně a při protiprávním jednání hromadně zasáhnout. Pokud je nenecháme demonstrovat, můžeme je odhalit až při nějakém vražedném atentátu. Naopak pokud se všichni sejdou na náměstí, má je policie jako na dlani, asi jako kdyby sami přišli před policejní stanici. A může během jediné akce pochytat a zneškodnit ohromné množství nebezpečných delikventů.

K řešení tak opravdu postačuje využít současnou legislativu a Německo nemusí dělat nic jiného, než trvat na jejím dodržování. A opravdu nemusí mít žádné výčitky, nemá to nic společného s islamofobií či kulturní xenofobií. Je totiž úplně jedno, jestli demonstranti uctívají Alláha, posvátnou krávu či mluvící žábu. To jim nikdo nebere. Stát dbá pouze na to, aby veškeré projevy jakékoliv ideologie, náboženství, přesvědčení či čehokoliv jiného navenek byly v souladu se zákonem. Vymahatelnost práva je totiž jedním z nezbytných předpokladů právního státu. Nic víc, nic méně.

Diskuse s lidmi, kteří chtějí zakládat v Německu chalífát, schvalují teroristické činy, zločiny proti lidskosti, odmítají se řídit německou legislativou, páchají vandalismus, výtržnictví či užívají teroristické symboly, je zcela zbytečná. Jejich názory jsou s demokracií naprosto neslučitelné, a protože chtějí svrhnout demokratický řád, nejsou kryty ani právem svobody projevu. Nápady směrem k „potřebě diskutovat“ je zde proto možné bez výčitek přeskočit, neboť k ničemu nevedou.

Stejně jako je nepřípustný nacismus, musí totéž platit pro jakoukoliv jinou obdobně zrůdnou totalitní ideologii, jako kupř. militantní islámský radikalismus. Jak jinak přistupovat k ideologii, která vyzývá ke globálnímu džihádu, k jehož dosažení je ochotná vraždit, mučit, zotročovat, zohavovat těla, tj. páchat nejhorší zvěrstva, jaká si umíme představit? Ponechat jí volné působení ve demokratické společnosti je totéž jako pustit mezi stádo mírumilovných ovcí skupinu vlkodlaků a myslet si, že se společně třeba nějak domluví. Napadla by někoho taková hloupost?

A co říci ke slovům palestinské aktivistky Ahed Tamimiové na jejím Instagramu: „Pojďte osadníci, zabijeme vás. Čekáme na vás ve všech městech Západního břehu. To, co vám provedl Hitler, byla legrace. Budeme pít vaši krev a pojídat vaše lebky.“ Může něco takového vůbec říci člověk?

Odkládat řešení současných pokusů o manifestaci síly islámského radikalismu v evropském veřejném prostoru je totéž jako odkládat onkologickou operaci. Enklávy zla a nenávisti ke všemu nemuslimskému v Evropě samy nezmizí, stejně jako sám nezmizí zhoubný nádor. Mluvit o operaci a přitom neoperovat žádného pacienta neuzdraví. A čím déle budeme otálet, tím větší je riziko, že už na operaci bude pozdě.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz