Článek
Premiér Petr Fiala se stal hromosvodem frustrace části společnosti. Věcné kritiky je bohužel menšina, mnohem hlasitěji zaznívají bulvární témata Nutella či návleky do kravína. Co se dá dělat, nemalá část společnosti dnes uvažuje jako čtenáři Blesku v 90. letech. Když se však těmito pseudotématy začnou vážně zabývat i velmi seriózní média a politologové, je to už námět k zamyšlení. Nikoliv však nad premiérem, ale nad naší povrchností.
Občas to dokonce vypadá, že tyto umělé kauzy vznikají jen proto, aby byl důvod vládu neustále dehonestovat, teatrálně se nad ní pohoršovat a vzájemně se utvrzovat, jak se máme špatně a že se tomu nemůžeme divit, když se premiér ani neumí pořádně obléknout do kravína.
Při pohledu na fotografie z premiérovy návštěvy farmy je však zcela zřejmé, že Fiala oblečením mezi ostatními účastníky nijak nevybočoval a ani návleky na botách zdaleka neměl sám. Proč tedy veřejnost torpéduje jen jeho a navíc způsobem, jako kdyby šel na koupaliště v kožichu? Kromě toho absolutně nechápu, co je na této naprosto bezvýznamné události hodno takové pozornosti. A používat ji dokonce jako nástroj k zesměšňování premiéra pak již hraničí téměř s duševní poruchou.
Opravdu jsme, s prominutím, už skutečně tak primitivní, že takovéto pseudoudálosti jsou pro nás relevantními kritérii hodnocení práce premiéra? Anebo jsme natolik zpitomělí všemi možnými reality show, že premiéra posuzujeme jako jejich účastníka obdařeného kupř. úkolem podojit v přímém přenosu krávu či převléknout se za papouška? Mají kritici z lidu vůbec představu o tom, jaká je náplň práce předsedy vlády a kolik hodin denně jí věnuje? A my se budeme bavit o igelitových pytlících?
Je poněkud podivné, když témata jako Nutella nebo oblečení do kravína zaujímají ve společenské debatě podobný prostor kupř. jako dohoda premiéra s lékaři, která doslova v poslední vteřině zažehnala akutní krizi a bez premiéra by zjevně vůbec nevznikla. Umí tito „pytlíkoví kritici“ vůbec pochopit, že to byl právě Petr Fiala, kdo dokázal zdiskreditovanou ODS vrátit na politické výsluní a následně sjednotit celou naší prozápadní parlamentní politickou scénu, která poté vyhrála sněmovní volby?
A četli někdy jeho profesní životopis, aby zjistili, že tento člověk, veleúspěšný v nejvyšších patrech akademického prostředí, je autorem více než 300 odborných studií z politologie, publikovaných v řadě zemí? Kolik takových prací v jakémkoliv vědeckém oboru napsali či alespoň přečetli pytlíkoví kritici? Premiéra nám v současné době mohou závidět i voliči mnoha vyspělejších zemí na západ od nás, neboť jen zcela výjimečně se takto vzdělaný člověk s vysokým mravním kreditem prosadí ve vrcholné politice. A u nás se zabýváme tím, že si do kravína neoblékl tepláky.
Můžeme ale uvažovat i ryze prakticky a organizačně. Premiér měl celodenní pracovní program, během kterého navštívil zemědělskou farmu. Má se snad kvůli tomu převlékat do zemědělské kombinézy, aby byl národ spokojen? Anebo snad v zavazadlovém prostoru vládní limuzíny vozit holínky, které tam po návštěvě vrátí umazané od hnoje?
Zjevně málokdo chápe, že oblek je pro premiéra zároveň standardní pracovní oděv, asi jako pro lékaře bílý plášť či pro automechanika kombinéza. Na farmě byl tedy ve svém běžném pracovním oděvu, a když přišel na méně čistá místa, vzal si (stejně jako členové jeho doprovodu) igelitové návleky na boty. Co je na tom špatného? A hlavně, proč v takto samozřejmém úkonu dokonce i někteří velmi renomovaní komentátoři hledají doslova metafyzickou analogii se snahou „nezašpinit se“ od stávkujících zaměstnanců škol? Přece nelze Fialovi podsouvat, že takto o stávkujících uvažuje jen proto, že s nimi v tento den nejednal.
Každý politický marketér navíc nepochybně ví, že v politice je klíčová důvěryhodnost. Tu může získat jen politik, který se chová autenticky, tj. nestylizuje se do rolí, které mu nejsou vlastní. Kdyby se premiér oblékl do seprané teplákové soupravy, a pózoval s vidlemi vedle krav, bylo by to nesrovnatelně horší než návleky na lakýrky. Bylo by totiž na první pohled zřejmé, že je to z jeho strany jen póza, stylizace a podbízivost. Je moc dobře, že premiér se k ničemu takovému nesnižuje. S Babišem jsme si taková divadla užili do sytosti.
Kromě toho by se premiér takovými lacinými gesty stejně nezavděčil. Terčem kritiky by byl úplně stejně, i kdyby měl do kravína kompletní zemědělskou výstroj - špatně drží vidle, špatně u toho stojí, je vidět že nikdy nic nedělal, krávu by podojit neuměl, jen si hraje na člověka z lidu, dělá průhlednou pózu, kombinéza je čistá (je vidět, že v ní nic nedělá) či naopak špinavá (že se nestydí se takhle fotit) atd. Pro lidi, kteří si současného premiéra pletou s fackovacím panákem a projektorem vlastní nespokojenosti, je to totiž přece vždycky „fialovej hnus“. S tím si vystačí. Náročnější argumentace obvykle ani nejsou schopni.
Petr Fiala je premiérem této země, představitelem nejvyšších příček akademického prostředí a profesorem politologie evropského formátu. Nikdo mu nic zadarmo nedal a vše je výsledkem jen jeho píle a intelektuálně velmi náročné, cílevědomé a tvrdé práce. Takový člověk se nepotřebuje vtírat fanouškům „koblihe“ či reality show a hrát si na kuchaře či naopak odklízeče hnoje ve snaze naklonit si tím voliče. Myslím, že namísto pytlíkové kritiky bychom si toho měli vážit.
