Článek
Ano, historie novoročních předsevzetí skutečně sahá již do dob Babylonských. Někde o tom určitě i existují písemné důkazy. Pravda, budou asi tesány do kamene, nebo vyryté na hliněné destičky, ale určitě už je i archeologové našli. Akorát určitě patří k těm nepřeloženým. Protože už tenkrát si lidi určitě slibovali, že od Nového roku, budou žít jinak, či se jen jinak změní. A komu by se chtělo číst, že od Nového roku budu pít méně piva, nebo že zhubnu, nebo že nebudu chodit za sousedkou… Ano, pivo už se vařilo tenkrát a cizoložství bylo taky lidem známo. Nehledě na to, že dodnes se mluví o Nevěstkách babylonských…
Tato zvyklost byla často spojována s jarní rovnodenností a v podstatě se jednalo o slib bohům pro získání jejich přízně. Dokonce prý jednou podobný slib učinil i nějaký ten panovník, který měl slíbit, že bude lepším vládcem. Jestli to je pravda, a jak to dopadlo, se vědci dohadují dodnes. A občas si říkám, že by podobné sliby od vládců nebyly marné i dnes. Akorát věřte politikům… I když nikdo jiný nemůže slíbit tolik… myslím, že tak vznikly novoroční projevy.
A i když tenkrát se lidé bohů báli více než dnes, můžete se spolehnout, že už tenkrát se předsevzetí nedodržovala. Teda většina z nich. Teda většina z těch nereálných, která spíše vycházela z pocitu „měl bych“, než z pocitu „chci“. I když by mě doopravdy zajímalo, jestli si i tenkrát dávali lidé předsevzetí jako dnes - například, že budu žít zdravěji, sním méně cukroví, vypiji méně piva, budu běhat, nebudu se rozčilovat, svíčkovou už jen se šesti a podobně.
„Měl bych“ a „chci“ jsou takové ty základní a velké rozdíly v důvodech, proč dělat předsevzetí. Je v podstatě jedno, jaký cíl si člověk vytyčí. Důležitá je motivace. Hněv bohů dnes už neplatí, a tak jsou s motivací často problémy. Kolikrát jako motivace nestačí ani hrozba zdravotních komplikací. Nebo příslib něčeho hodnotného, ať už jsou to peníze, nebo životní zážitek. Na chlapy občas stačí příslib milostného dobrodružství s Miss World nebo zisk Nobelovy ceny. Problém je ale často v tom, jak „daleký“ je cíl předsevzetí. Příslib zhubnout 50 kg nebo uběhnutí maratonu neběžcem nebo letu na Mars je asi vše stejně vzdálené. Je dobré si dát malé cíle. Třeba zhubnout kilo, doběhnout autobus, nebo jen let na dovolenou. To už je dosažitelnější. A ještě lepší je, když ty cíle jdou odstupňovat. A ještě lepší je, když člověk chce. To třeba potom i uvidí nahou Miss World.
Proto neklesejme na mysli. Většina lidí v dnešních dnech už na letošní Novoroční předsevzetí zapomněla. Takže v tom nejste sami. Napadá mne snad jediné předsevzetí, které se dá opravdu dodržet je: „Nezměním se!“ (I když i to asi taky nebude lehké dodržet, jakmile se člověk vysloví.)
