Článek
Možná se budu opakovat, možná napíšu co už dávno víte, možná vám to co napíšu bude jedno. Řidiči autobusu procházejí psychotesty. U některých dopravců dokonce každý rok či dva. Přesto je otázka toho, jak se člověk cítí, ovlivněna mnoha věcmi. A když se s něčím co vás za normálních okolností nevyvede z míry setkáte opakovaně, tak vás to může přivést až třeba k výbuchu. Znáte to, stokrát nic…
Takže pokud chcete přivést k nepříčetnosti skoro každého řidiče autobusu, tak tady je návod.
Při nastupování
Při koupi jízdenky u řidiče hledejte peníze na poslední chvíli a pokud možno plaťte co největší bankovkou nebo co největším počtem mincí. V případě že bude řidič vracet pomalu, nebo pomalu počítat, je dobré si povzdechnout třeba: „to vám to trvá“, nebo pokud se řidič dopočítá, že dostal méně, je dobré se s ním hádat, že to bylo správně a vytáhnout poslední korunu z kapsy těsně před koncem trpělivosti. Pokud vrací na větší bankovku, tak je fajn tvrdit, že vám vrátil málo. Nebo ještě lépe, přijít s tím, že jste dostali málo až po odjetí ze stanice.
Při koupi jízdenky u řidiče chvilku přemýšlet o tom kam chcete, rozhodovat se mezi dvěma či třemi stanicemi pokud možno s různou cenou jízdného. A po tom co se pro jednu rozhodnete, se ihned po vyjetí jízdenky ze strojku rozhodněte pro tu levnější a hádejte se co to jde, že vám řidič špatně rozuměl.
Při koupi jízdenky si nikdy, NIKDY, neříkejte o jakoukoliv slevu. Řidič je totiž speciálně vyškolen na to, aby podle vzhledu cestujícího poznal váš věk. Pokud je to jen trochu množné, je dobré to zkomplikovat liftingem, tetováním, make-upem… Vždy to ví přesně. Proto se s ním při vydání špatného jízdného nehádejte, že jste mu to říkal. Nebo ještě lépe, když se přeci jen pro jistotu zeptá, tak odpověď: „Vy to na mě nevidíte?“ je ta nejlepší.
Dobíhejte na autobus na poslední chvíli. Pokud možno hned po zavření dveří na ně začněte bušit. Pokud vám řidič otevře - většina jo, jsou to měkkoty - tak hned při vstupu, ještě mezi dveřmi, mu vynadejte, že jede dřív. A pokud to chcete korunovat, tak hned na další stanici si uvědomte, že je to jiný autobus, že sním jet nechcete a že chcete jízdné zpátky.
Poslední perlička této série - přiběhněte na poslední chvíli a požádejte řidiče ať počká na dalšího, kdo běží za vámi. Případně se zastavte beze slova mezi dveřmi a hulákejte na někoho venku. V MHD stačí stát mezi dveřmi a nedovolit, aby se zavřely.
Při jízdě
První věc, která se dá udělat, je že hned po odjezdu se jděte řidiče na něco zeptat. Je skoro jedno na co. Nejraději máme otázky na směr jízdy. Hned po nich následuje dotaz, zda dojedeme na čas - nejlépe je se ptát v koloně stojících vozidel. Případně ve stejné situaci se zeptat, proč máme takové zpoždění. Není ani špatné si postesknout, že to každodenní zpoždění je hrůza, a že by se s tím mělo něco dělat.
Další věc, kterou mají řidiči rádi, je když hned potom, co se autobus rozjede, začnete někomu telefonovat. Nejlepší je hovor na hlasitý odposlech s někým, kdo špatně slyší a vy musíte mluvit čím dál více nahlas. Pokud to sem tam proložíte informací, že jedete v autobusu a je špatně slyšet, bude řidič, ale i ostatní cestující, absolutně blahem bez sebe. Co ovšem všechny nadchne nejvíce, je když díky tomu že vystoupíte, se ostatní nedozví, jak to dopadlo s Mařkou a Pepou…
Delší cesta autobusem je vlastně nuda. Je dobré si tu cestu něčím ukrátit. Není nic vhodnějšího, než sledování streamu na TikŤaku, Facebůku, Jůťubu či jinde. Aby z toho něco měli i ostatní, je dobré to poslouchat se zvukem a případně se k tomu hlasitě smát. Pokud vás krátká videa nebaví, tak dlouhá videa či filmy taky nejsou špatná volba. No a pokud jste spíše jen na zvuk, tak nějaký repráček a trochu hudby přeci nemůže vadit nikomu. Aspoň ta cesta uteče všem. No a pokud třeba máte vybitý mobil, tak zpěv je taky fajn.
No a když už je ta cesta tak dlouhá, tak přeci není nic špatného na tom, když se při ní chcete najíst. Přece neumřete hlady. Do autobusu je nejvhodnější jídlo asi grilované kuře. Hezky voní a to přece nemůže nikomu vadit. A k němu pokud možno hranolky. Špatně není ani smažené kuře či hamburger. No a když není nic teplého a ten hlad není moc velký, třeba jen chuť… tak výborné jsou smažené brambůrky, popcorn, či jen třeba slunečnicová semínka, buráky a pistácie. A nesmí se zapomenout to zapít. Jakákoliv sladká limonáda, která se předtím netřásla v batohu a v horku přeci nemůže vadit. Vždyť to vystříklo jen trochu…
Pro dnes dost. Pokud se bude líbit, slibuji pokračování. Ale nezapomeňte že nejdůležitější na tom všem je ihned za tepla a pokud možno ještě v autobusu, si na chování řidiče stěžovat!
