Článek
Průšvih vnímám v tom, že tenhle Turek je politik a europoslanec za Motoristy. Průšvih je, že lhaní a zapírání je u politiků nějaká norma. A největší průšvih je, že si myslí, že je to v pořádku. A co mě štve úplně nejvíce je, že mu to lidi žerou a někteří mu to i schvalují. A na konec, jak nedávno psali i zde na seznamu, mu to vše prošlo. Nejen rychlá jízda, ale i to držení telefonu při jízdě. Jediné co se ještě řeší, je jízda bez dálniční známky.
A jak se na to dívám já, jako člověk, který na silnici tráví v podstatě polovinu života?
Začněme tím, že i tento Turek nakonec napsal, že svého počínání lituje viz citace.
Svého jednání je mi líto, nedomyslel jsem následky ani to, jak velký mohu mít v tomto směru dopad právě třeba na mladé a nezkušené řidiče, které je naopak nezbytné inspirovat k opatrné jízdě. Poslední, co bych si přál, by bylo, aby se někomu na silnicích něco stalo.
Jenže problém je i v těch starých a zkušených řidičích. Tedy v tom, kdo se za takového zkušeného považuje a v těch bych řekl, že je problém daleko větší. Ne v těch zkušených, ale v těch, kteří si to o sobě myslí. Problematické to je obzvláště na dálnicích v naší republice, kde je rychlost jízdy omezena a má to své důvody. Jedním z nich je i nezvyk vyšší rychlosti a určitý nedostatek slušnosti a ohleduplnosti ze strany ostatních řidičů. Uvedu jeden příklad.
Jako řidič autobusu mám rychlost omezenou na 100 km/h. TIR mají mít rychlost 80 km/h, ale většinou jedou rychlostí okolo 90 km/h. To vede k tomu, že je občas potřebuji předjet. Na D1 je to skoro vždy :). Teď by mohlo následovat několik vzorečků, které ukážou, jak dlouho budu ten kamion předjíždět. Ano, bude to chvilku trvat, přeci jen je rozdíl v rychlosti jen 10 km/h. Takže dojedu za kamion. Kolikrát i blíže než chci a dám znamení o změně směru jízdy, že budu předjíždět. To ovšem vede k tomu, že v levém pruhu jedoucí vozidla maximálně přidají a začnou zuřivě blikat, abych jim tam náhodou nevjel. To vede k tomu, že se ke kamionu přiblížím ještě víc a ztratím rychlost. Když okolo projedou všechna vozidla v dohledu, začnu předjíždět. Předjíždění tak trvá déle a ještě před ním doufám, že kamion nezačne brzdit a já se o něj nerozplácnu. A než kamion předjedu, je za mnou kolona aut a hned první, které mě pak míjí na mě troubí. Asi mi gratulují.
V Německu, kde je rychlost neomezená, se mi toto neděje. I v místech, kde je dálnice jen dvoupruhá, mi nejpozději třetí vozidlo jedoucí v levém pruhu, dá bliknutím najevo, že mohu předjíždět. Moje rychlost se nezmenší a vše proběhne mnohem bezpečněji a rychleji než u nás. Stejně jsem to zažil i na dálnicích ostatních států, kde jsem projížděl. Je pravda, že na západ od nás je to lepší, ale i od Slováků, Poláků a Maďarů, bychom se mohli slušnosti za volantem učit. V pohodě byli i Italové a Francouzi, kteří nemají dobrou pověst.
Teď k rychlosti samotné. Je potřeba si totiž uvědomit, že se vzrůstající rychlostí vám ubývá čas na reakci. Pan Turek je bývalý závodník, takže se ve vysoké rychlosti umí pohybovat. Je však také rozdíl i v prostředí, kde se závody odehrávají. Na závodní dráze je vše děláno pro rychlost a bezpečnost. Navíc ostatní řidiči jsou také závodníci a tudíž se dá mnohem lépe předpokládat, jak se budou na dráze chovat. Na běžných cestách místo toho jsou účastníky obyčejní lidé. A ani nejlépe cvičený závodník nedokáže přesně odhadnout, co běžný řidič udělá. Své by o tom mohli vyprávět řidiči sanitek, hasičů a ostatních složek IZS.
Teď pár nudných čísel
Můžeme se taky bavit o tom, že každé auto je jiné a každý člověk je jiný. Ano, závodník je schopen reagovat za půl sekundy, ale běžnému člověku trvá reakce okolo 1, 5 sekundy. Taky záleží na tom, jak jste se vyspali, kolik cesty máte za sebou a tak dále. U reakce vozidla jsou rozdíly také. I zde záleží na konstrukci brzd, jejich stáří, materiálu, teplotě a dalších věcech. Vcelku to říká, že pod cca 0,12 vteřiny se moc dostat nedá. Proto nás už v autoškole učí pravidlo 2 sekund. To říká, že vozidla by měla mezi sebou dodržovat vzdálenost, kterou ujede při dané rychlosti za dvě sekundy. Ta vzdálenost je:
• 50 km/h – 28 m,
• 90 km/h - 50 m,
• 130 km/h – 72 m.
Při vlastním brždění se tato vzdálenost ještě prodlouží o brzdnou dráhu.
Na videu onoho Turka je vidět rychlost přes 200 km/h. Při rychlosti 200 km/h je dráha za dvě sekundy 111 m. Pokud se budeme bavit o součtu reakční doby a brzdné dráhy dostaneme se za ideálních podmínek na 260m. A celé to bude trvat cca 7,6 sekundy.
Podívejme se na to Ještě jednou z pohledu řidiče, který chce předjíždět. Při rychlosti 100 km/h vám bude trvat cca 2-3 sekundy než vjedete celou šířkou vozidla do druhého pruhu. Za tuto dobu ujedete nejméně 55m. Vozidlo jedoucí 200 ujede dvakrát tolik. takže když začnete předjíždět a vidíte za sebou vozidlo ve vzdálenosti cca 150 metrů - tj. za normálních okolností dost daleko, tak v okamžiku kdy jste v levém pruhu, je to vozidlo na vás nalepené již v nebezpečné vzdálenosti. Normálně jedoucí vozidlo s normálním řidičem by jen lehce snížilo rychlost. Rychlojezdec musí brzdit. To ho naštve a pak na vás troubí v lepším případě. V horším se po předjetí zařadí před vás a začne gestikulovat, nebo vás začne školit vybržďováním. To je jiná pohádka.
A na závěr. Turek je europoslanec za Motoristy. Ti mají ve volebním programu mimo jiné i omezení radarů. Třeba na dálnicích by je zrušili. Chtějí povolit tuning a chtějí prodloužit intervaly STK. V podstatě chtějí schválit věci, které by určitě vedly k větší nebezpečnosti na cestách.
Zdroje
Brzdná dráha a rychlost na BezpecneCesty.cz
Brzdná dráha na Polygon Hradec
Dodržujte bezpečnou vzdálenost mezi vozidly na Policie CR
