Článek
Nebudu je zde podrobněji popisovat, protože je to opravdu jen pro silné povahy. Záběry jsou velmi jednoznačné a zobrazují týrání zvířat v té nejhrubší podobě. Jestli tohle není porušení zákona, tak už opravdu nevím.
Kromě nesmírného utrpení zvířat, jejichž konec života je ve znamení ohromné bolesti, přemýšlím nad těmi stvořeními (lidmi je opravdu nazvat nemohu), kteří tohle dělají. Se zvířaty zachází naprosto bezcitně, jako by byla kus hadru. Způsobují jim extrémní bolest tak nějak automaticky, jako by o nic nešlo. Jako by to byla každodenní praxe a nic výjimečného. Opravdu by mě zajímalo, co se těmto bezcitným psychopatům při tomhle týrání honí hlavou. Co je vede k tomu, že jsou tak neskutečně zlí.
Samozřejmě, že takové explicitní násilí zasluhuje tvrdý trest. Nebudu zde volat po biblickém Oko za oko, zub za zub. Úplně postačí, když soudy budou jednat podle zákona a začnou za podobné brutální týrání konečně dávat nepodmíněné tresty. Bohužel to totiž u nás stále není pravidlem, mnoho i mediálně sledovaných případů skončilo tresty naprosto směšnými.
Kromě vězení a doživotního zákazu práce s jakýmikoliv zvířaty je podle mě nezbytná také ústavní léčba pachatelů a jejich následné pravidelné sledování. Něco takového totiž normální člověk neudělá, tohle jsou činy bezcitných psychopatů. Mnoho sériových vrahů začínalo právě týráním zvířat, aby nakonec skončili u vraždění lidí. Individua ze záběrů spolku Zvířata nejíme tak představují reálné nebezpečí pro celou společnost.
Zároveň musím zmínit, že bohužel nejde o první takový zdokumentovaný případ z poslední doby. Naopak podobných nechutných videí koluje po internetu mnoho. A to jen díky ochráncům zvířat, kterým jejich osud není lhostejný. Týká se to různých zařízeních napříč republikou. To ukazuje na to, že nejde pouze o selhání psychopatických jednotlivců, ale o systémový problém, který musí co nejdříve řešit stát.
Řešení přitom už na stole bylo. Novelu zákona, která zaváděla povinný kamerový monitoring všech prostor jatek, bohužel poslanci tento rok neschválili. Zcela absurdní je, že proti bylo dokonce i ministerstvo zemědělství, které by naopak mělo týrání zvířat aktivně bránit. Místo toho poslanci naopak umožnili další týrání zvířat tím, že rozvolnili pravidla pro rituální porážky hospodářských zvířat, což jsem kritizoval už v době přijetí této novely.
Opakované případy brutálního týrání zvířat na jatkách dokazují, že současný systém nefunguje. Není možné, aby zvířata na poslední cestu v životě doprovázeli psychopati, kteří se vyžívají v brutálním týrání. Kamery ve všech prostorách jatek podobně jako v celních skladech jsou prvním a nezbytným krokem k tomu, aby se takové bezcitné násilí vymýtilo. Samo o sobě to ale nestačí. Evidentně se musí zavést také psychotesty pro lidi, kteří se zvířaty pracují. Ty by mohly lépe odhalit psychopatické osobnosti a kontakt s bezbrannými tvory jim zakázat. Stejně tak musí být zvýšena odpovědnost samotných jatek za to, jak se se zvířaty u nich zachází. Za prokázané bezcitné týrání musí hrozit likvidační pokuta a zákaz činnosti. Majitelé pak budou více motivovaní dohlížet na jednání svých zaměstnanců.
Velmi bych si přál, aby si nová sněmovna tuto změnu vzala za jeden z prioritních cílů. Týrání hospodářských zvířat se u nás děje už moc dlouho na to, abychom to mohli i nadále přehlížet. Důkazů v podobě explicitních videí je dostatek, nemusíme čekat na natočení dalších. Čas konat je právě teď. Žádný živý tvor si nezaslouží tak bolestný a krutý odchod ze života.
Zdroje: