Článek
Naháněli ho pomocí dronu s termovizí, aby ho nakonec uprostřed lesů chladnokrevně zastřelili. A to přesto, že medvěd nikoho bezprostředně neohrožoval. U nás v Česku by šlo o trestný čin, na Slovensku místo toho reálně připravují hromadné střílení medvědů. Slováci se tím zařadí mezi barbarské státy, které vraždí zvířata patřící k ohroženým druhům.
Vystresovaný medvěd sice utekl z civilizace zase zpátky do přírody, dokonce při tom přeplaval i řeku. Platné mu to ale nebylo. Touha po pomstě a snaha ukázat svaly byly silnější. Na vystrašené zvíře lidé uspořádali rozsáhlý hon a za použití moderní techniky ho schovaného v lese vypátrali. Místo humánního řešení ho rovnou zastřelili. To je samo o sobě obrovské barbarství. Medvěd evidentně aktuálně nikoho neohrožoval, od výletu do města uplynulo mnoho dní. Dost času domluvit veterináře, pronásledované zvíře uspat a umístit ho do zoo nebo záchranného centra a tím mu zachránit život. Slováci hnaní touhou ukázat nebohému zvířeti co proto však slitování neměli.
Poslední vývoj bohužel ukazuje, že úterní zbytečné zabití ohroženého zvířete nebylo na Slovensku pravděpodobně posledním. Premiér Robert Fico přišel ve středu s návrhem ústavního zákona o odstřelu medvědů. Proč k legalizaci vraždění zvířat použít nejvyšší státní zákon vysvětlil šokujícím způsobem slovenský ministr životního prostředí. Prý proto, aby jim tuto prasárnu nemohly zastavit nevládní organizace. Medvěd, který se přiblíží k městu nebo vesnici blíže než na 500 metrů, ztratil podle ministra plachost, a proto může být zastřelen. Nepochopitelné je, že něco takového prohlásí šéf resortu, který by měl naopak přírodu a zvířata v ní žijící chránit.
Všichni relevantní odborníci včetně představitelů Národního parku Malá Fatra tvrdí, že počty medvědů na Slovensku nijak výrazně nerostou, žádná podobná krutá řešení proto nejsou nutná. Medvěd hnědý stále patří k ohroženým druhům zvířat a jeho zabití je mimo akutního ohrožení života neospravedlnitelné.
Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Stále častěji také hledají potravu v nevhodně vyhozených odpadcích. Medvěd totiž není primárně masožravec ani lovec, 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny.
Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí. Medvědi jsou plachá zvířata a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout. Od nepaměti jsou nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a blízká setkání jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami. Nebo snad chceme následovat příkladu našich předků a všechna zvířata z volné přírody vystřílet?
