Článek
V minulém článku byly popsány základní principy důchodové reformy postavené na povinném čerpání příspěvku zaměstnavatele, výrazném zkvalitnění důchodového spoření ve 3. pilíři a jeho propojení s 1. pilířem.
Poměrně překvapivě by naprostá většina čtenářů takovou důchodovou reformu podpořila, přitom nejvíc voliči opozičních stran (zde). Znamená to, že si občané chtějí na důchod spořit, pokud jim k tomu poskytnou zaměstnavatelé a stát dostatek prostředků. A to jim umožní odcházet do důchodu nejpozději v 65 letech a mít v něm stejné příjmy jako za ekonomicky aktivního života.
Protože jsou stejného názoru jak voliči koalice, tak opozice, neměl by být problém takovou důchodovou reformu prosadit na základě široké politické shody.
Proč by mělo být spoření ve 3. pilíři povinné?
Napadlo vás někdy položit si otázku, proč jsou odvody do 1. důchodového pilíře povinné a důchodové spoření ve 3. pilíři dobrovolné? Povinnost zajistit všem důchodcům přiměřené hmotné zabezpečení ukládá státu Ústava. Jak ale rozhodl Ústavní soud, povinností státu není pouze zajistit solidární funkci důchodu, ale i jeho zásluhovost (zde).
1., průběžný pilíř, do kterého se platí povinně, ale už dnes plní převážně funkci solidární, zásluhovou funkci plní nedostatečně a bude to ze známých důvodů stále horší. Jak tedy může stát splnit svoji povinnost, aby byly důchody i dostatečně zásluhové?
Je-li solidární složka důchodů zajišťována povinným odvodem do průběžného systému, pak zásluhová složka musí být zajištěna povinným důchodovým spořením. Je to nejen logické, ale i spravedlivé. A kde na povinné spoření vzít peníze? K tomu právě poslouží příspěvek zaměstnavatele, ke kterému stát poskytuje masivní daňové úlevy. Stejně jako ve všech rozumných státech světa.
Jak vysoký by příspěvek zaměstnavatele mohl být?
Zaměstnavatel již dnes může poskytnout příspěvek na dlouhodobé důchodové spoření v maximální výši 50.000 Kč ročně, to je 4.166 Kč měsíčně. Z dostupných dat lze odhadnout, že příspěvek zaměstnavatele čerpá ale jen asi 30 % ekonomicky aktivních občanů v průměrné výši kolem 1.000 Kč měsíčně.
Výměnou slůvka „může“ za slůvko „musí“ by však došlo k tomu, že bude mít na důchodové spoření finanční prostředky úplně každý, kdo pracuje, aniž by se musel kvůli tomu uskromňovat. Ke svému platu totiž dostane navíc od zaměstnavatele příspěvek na důchodové spoření ve výši 10 % své hrubé mzdy, maximálně 4.166 Kč měsíčně. A pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, může být při zachování maximálního limitu příspěvek i vyšší.
Jak to ale udělat, aby to zaměstnavatelé zvládli?
Asi vás hned napadne, co když ale na to zaměstnavatelé nebudou mít peníze? Tento problém snadno vyřeší postupné navyšování příspěvku v čase, například během 3 let.
Při jednání s Hospodářskou komorou se totiž ukázalo, že se podnikatelé nejvíc obávají zadlužování státu. Vědí totiž, že by se kvůli neřešení reformy důchodového systému dramaticky zvyšovalo. A muselo by se řešit razantním zvyšováním daní, což by velmi negativně ovlivnilo konkurenceschopnost českých firem. A ve svém důsledku by to dále důchodový problém zhoršovalo, protože špatné hospodářské výsledky firem by vedly k propouštění a poklesu mezd, a tedy ke snížení odvodů do 1. pilíře, ze kterého se vyplácejí důchody.
Proto Hospodářská komora s návrhem povinného příspěvku zaměstnavatele a jeho postupným náběhem předběžně souhlasí. Zaměstnavatelům by to umožnilo nejen vyplácet příspěvek, ale zajistit i další růst mezd, a to bez negativních dopadů na jejich hospodaření.
Anketa
A co udělá příspěvek zaměstnavatele s vašimi důchodovými příjmy?
V každém případě budou vyšší, než důchod z 1. pilíře. Při dostatečné délce spoření pak dokáže zajistit, aby byly dokonce stejně vysoké, nebo vyšší, než byly v období ekonomicky aktivního života. Jinak řečeno, náhradový poměr, což je poměr důchodu k předešlé čisté mzdě, může být i 100 % nebo vyšší.
Například při hrubé mzdě 20.000 Kč a příspěvku 2.000 Kč měsíčně se dostane náhradový poměr na 100 % už po 10 letech spoření! Naproti tomu ten, který bere 50.000 Kč hrubého a dostane příspěvek 4.166 Kč měsíčně, musí na náhradový poměr 100 % spořit 40 let.
Je z toho vidět, že je příspěvek extrémně výhodný pro zaměstnance s nejnižšími příjmy, protože si náhradový poměr na úrovni 100 % dokáží zajistit mnohem dříve než ti, kteří berou víc. Na druhou stranu se lidem s vyššími příjmy nabízí možnost spořit také s využitím daňového odpočtu v částce až 48.000 ročně a tím urychlit dosažení požadovaného náhradového poměru.
Za jak dlouho je možné dostat se na náhradový poměr 100 % pro jednotlivé úrovně mezd, zjistíte z tabulky na konci článku.
A na co se můžete těšit v následujících článcích? Dozvíte se v nich například, jak zajistit, aby důchodové spoření víc vydělávalo, co všechno dokáže chytrá důchodová kalkulačka nebo jak budou příspěvek řešit OSVČ a „dohodáři“.
Tabulka: Vliv délky důchodového spoření na náhradový poměr pro jednotlivé úrovně mzdy
Barevně jsou označeny hodnoty, které odpovídají náhradovému poměru 100 %. Výnos důchodového spoření je počítán 5 % ročně, renta ze 3. pilíře je očištěna o inflaci 3 % ročně. Výše důchodu z 1. pilíře je dána metodikou roku 2023 při délce pojištění 40 let.
Použité podklady
- Web MPSV
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému
