Článek
Jak je v české kotlině obvyklé, političtí oponenti a komentátoři rádi poukazují na možné problémy vládou navrhovaných řešení, málokdy se ale snaží občanům přiblížit jejich případné klady.
Tak tomu je i v případě dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese ve 3. kategorii. To by mělo být financováno prostřednictvím povinného nadstandardního příspěvku zaměstnavatelů na důchodové spoření jejich zaměstnanců vystavených náročným pracovním podmínkám. Na tomto vládními politiky navrženém řešení nenechali oponenti nit suchou. Kritizují třeba, že to poškodí starší ročníky. Přitom takový argument není opodstatněný, jak jste se mohli dočíst zde.
Navrhované řešení pro 3. kategorii ve skutečnosti přináší oproti pravidlům pro 4. kategorii řadu velmi zajímavých výhod, například:
- O tom, zda a kdy odejít do důchodu, se bude moci každý zaměstnanec rozhodnout sám na základě velikosti úspor. Nebude tedy závislý na splnění zákonem daných limitů a dalších podmínek, které se dokonce mohou v následujících letech zhoršit.
- V případě, že zaměstnanec takové úspory sám nespotřebuje, stanou se předmětem dědictví.
- Na své důchodové spoření dostane peníze za každou směnu odpracovanou v náročných podmínkách. A tyto prostředky mu zůstanou bez ohledu na to, zda nějaké další takové směny odpracuje.
Lepší ale určitě bude ukázat si tyto výhody na konkrétních příkladech, kde jsou pro přehlednost všechny hodnoty uvedeny v dnešních cenách, tedy po odečtení inflace:
Zaměstnanec, který zemře ještě před dosažením důchodového věku
Pokud během 30 let odpracuje 3.800 směn v náročných podmínkách a vydělává průměrně 30.000 hrubého, zaplatil by mu zaměstnavatel příspěvek v celkové výši 350.000. A pokud by tyto peníze směřovaly na jeho penzijní spoření, měl by na něm asi 560.000.
Pokud by v 50 letech z jakéhokoliv důvodu zemřel, částka 560.000 by připadla jeho dědicům. Pokud by ale, stejně jako ve 4. kategorii, zaměstnavatel poslal všechny příspěvky do 1. důchodového pilíře, jeho dědicové by nedostali ani korunu.
Mladý zaměstnanec, který by v náročné profesi pracoval jen kratší dobu
Řekněme, že vydělává 40.000 hrubého a že během 10 let odpracuje 2.100 směn v náročných podmínkách a pak z důvodu ochrany vlastního zdraví změní zaměstnání, ve kterém pracuje dalších 30 let.
Od zaměstnavatele by na jeho důchodové spoření směřovalo celkem 180.000 a v takovém případě by na něm měl v 63 letech naspořeno asi 550.000. To by mu umožnilo buď odejít do důchodu o dva roky dříve, nebo si v řádném důchodu vyplácet rentu 3.800 měsíčně a mít tak celkový příjem o 20% vyšší, než by odpovídalo důchodu z 1. pilíře.
A jak by to s ním dopadlo, pokud by pro 3. kategorii platila stejná pravidla jako pro kategorii 4.? Do důchodu by dříve odejít nemohl, protože by nesplňoval limit minimálně 2.200 směn odpracovaných v náročných podmínkách. Z peněz, které jeho zaměstnavatel zaplatil za jím vykonanou práci v náročných podmínkách, by neměl vůbec nic.
Mladý zaměstnanec, který v náročné profesi odpracuje 5.000 směn
Tak ten by měl v 60 letech naspořen 1.200.000. A co by s ním mohl udělat? Mohl by odejít do důchodu o 5 let dříve. Anebo by si mohl k řádnému důchodu přilepšovat částkou 9.000 měsíčně a zvýšit si tak důchodové příjmy o 43 %.
Podle pravidel pro 4. kategorii by ale za jinak stejných podmínek mohl odejít do důchodu pouze o 3 roky a 2 měsíce dříve.
Shrnutí
Vnímavému čtenáři nejspíš neuniklo, že připravovaná opatření pro zaměstnance ve 3. kategorii náročných profesí budou mnohem lepší než již přijatá opatření pro kategorii 4. Politici by se tedy mohli zamyslet nad tím, zda by si tato lepší pravidla nezasloužili i zaměstnanci v těch nejnáročnějších profesích.
A můžeme si položit i otázku: Nemohli by povinný příspěvek zaměstnavatele využívat všichni zaměstnanci? Že jde o řešení, které by definitivně vyřešilo náš důchodový problém, jste se mohli dočíst například zde.
A dobrá zpráva na závěr:
Žádný z kritiků se nevyjádřil, že by byl povinný příspěvek zaměstnavatele v zásadě špatným řešením. Svojí kritikou vlastně jen poukazují na známé dílčí problémy, které je ale možné vyřešit.
To dává velkou šanci, že by mohla být na povinném příspěvku zaměstnavatele široká politická a odborná shoda, a navrhované řešení by mohlo být přijato velmi rychle.
Další použité podklady
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
- Nález ústavního soudu Pl.ÚS 8/07
- Web MPSV
- ČSÚ: prognóza demografického vývoje do roku 2101
- ČSÚ: Vývoj mezd
- Mercer CFA Institute Global Pension Index 2023
- Zákon o daních z příjmů
- Autor článku: matematický model důchodového systému
