Článek
Politici jsou toho názoru, že 3. pilíř důchodového systému, dobrovolné penzijní připojištění (PP) a doplňkové penzijní spoření (DPS), lidově penzijko, neplní svůj účel. Zjistili totiž, že v něm mají občané málo naspořeno a většinou si ho vyberou najednou, než aby z něho postupně čerpali přilepšení k důchodu. Chtějí to změnit motivováním občanů k vyšším vlastním vkladům (zde). Šéfy penzijních společností tím jistě potěší. Ale potěší to i občany?
Proč je v penzijku málo naspořeno?
Když máme málo naspořeno, může to být ze dvou důvodů: málo spoříme, nebo má spoření nízký výnos. Případně oboje. Politici usoudili, že problémem penzijka je, že spoříme málo.
Jaký efekt bude navrhované řešení mít?
Státní podpora má být vyplácena pro vlastní vklady od 500 Kč do 1.700 Kč, a to ve výši 20% z vlastního vkladu.
Abychom mohli posoudit, jak účinná může navrhovaná změna být, musíme vědět, jak velký náš důchodový problém je. A ten je tak velký, že pokud bychom chtěli v 1. pilíři rozdělovat jen to, co se na důchody vybere odvodem 28% z hrubé mzdy, a současně ze 3. pilíře dorovnat důchody na současnou úroveň vůči mzdě, pak by musely úspory ve 3. pilíři umožňovat přilepšení k důchodu ve výši 15.000 Kč měsíčně!
Na třech příkladech si ukážeme, jaký efekt bude navrhovaná změna mít:
Podívejme se nejprve na občana, který si může dovolit spořit měsíčně 500 Kč. Dnes k tomu od státu dostane 130 Kč. Nově dostane jen 100 Kč. V tom lepším případě spoření do DPS, by se mu přilepšení snížilo z 1.600 Kč na 1.550 Kč měsíčně.
Dále občan, který si dnes spoří 300 Kč, a zvýšil by na 500 Kč, protože po změně by k 300 Kč žádný příspěvek nedostal. Za dnešních podmínek by v DPS vedla změna ke zvýšení přilepšení k důchodu z 1.000 Kč na 1.500 Kč měsíčně.
A ještě občan, který by dnešní spoření 1.000 Kč s příspěvkem 230 Kč zvýšil na 1.700 Kč, aby dosáhl na maximální příspěvek 340 Kč. V DPS by se dostal z 3.200 Kč na 5.300 Kč měsíčního přilepšení k důchodu.
Zajímavostí je, že ti, co již dnes mohou do penzijka spořit 1.700 Kč měsíčně, navrhovanou změnou nic nezískají. Je to tím, že dnes k 1.000 Kč dostanou 230 Kč a 700 Kč si mohou odečíst od daňového základu a získat tak 15%, což je 105 Kč. Celkem tedy dnes od státu dostanou 335 Kč, nově by dostali jen o 5 Kč víc.
Jak tedy navrhované změny přispějí k zajištění 15.000 Kč měsíčně na vyspravení nízkého státního důchodu? I kdyby všichni ekonomicky aktivní občané posílali do penzijka, a to výhradně do DPS, 1.700 Kč měsíčně a pokud by se nezlepšila jeho kvalita, pak by to stačilo jen na maximálně 5.300 Kč, což je pouhá třetina požadovaných 15.000 Kč!
Ale na základě výše uvedených příkladů je možné udělat závěr, že navržené změny nebudou motivovat k výraznému zvýšení vkladů. Snad vyjma části těch, kteří dnes spoří jen 300 Kč a nechají se zlákat ke zvýšení svých vkladů na 500 Kč, aby nějaký státní příspěvek dostali. U těch, kteří dnes spoří 500 Kč a víc, je k tomu nic nutit nebude, protože když nic neudělají, přijdou jen o 30 Kč. Ale k tomu, aby získali stejný státní příspěvek jako dnes, by museli zvýšit svůj vklad o 150 Kč, což je příliš pracné na to, jak malý efekt jim to přinese.
Co hůř, velká část z těch, kteří dnes spoří méně než 500 Kč a žádný státní příspěvek by po změně nedostali, mohou penzijko zcela zavrhnout, a dokonce ho předčasně vybrat. Bavíme se především o nemalé skupině nízkopříjmových domácností s dětmi, které si také budou muset naspořit, aby mohli v důchodu slušně žít. Pětistovka za vychované dítě těch 15.000 Kč těžko nahradí. Nebo jsou politici jiného názoru?
A co když zlepšíme kvalitu penzijka?
Ukažme si, co udělá s úsporami kvalitní 40leté spoření s průměrným výnosem 8% ročně na penzijku za současných podmínek:
- 300 Kč + 90 Kč umožní přilepšení k důchodu ve výši 4.200 Kč měsíčně,
- 500 Kč + 130 Kč umožní přilepšení k důchodu ve výši 6.800 Kč měsíčně,
- 1.000 Kč + 230 Kč umožní přilepšení k důchodu ve výši 13.300 Kč měsíčně.
Pro srovnání, na přilepšení k důchodu 5.300 Kč měsíčně, které by zajistilo DPS v současné špatné kvalitě při vkladech 1.700 Kč + 340 Kč, by při kvalitním spoření stačilo spořit 390 Kč + 108 Kč. Kvalitní spoření 1.000 Kč + 230 Kč pak umožní přilepšení prakticky na úrovni požadovaných 15.000 Kč měsíčně.
Proto můžeme politikům poradit, že nefunkčnost 3. pilíře není způsobena nedostatkem vkladů a státní podpory, ale jeho naprosto katastrofálně nízkou kvalitou. Špatná kvalita penzijka je také hlavním důvodem, proč dochází k jeho jednorázovým výběrům. Pokud někdo myslí vážně rady občanům, aby si na důchod sami spořili, pak by se měl především postarat o to, aby se kvalita produktů, na které stát přispívá, výrazně zvýšila. A v neposlední řadě i o to, aby si na důchod mohli spořit i nízkopříjmoví spoluobčané. Že to jde, o tom si můžete přečíst zde a zde.
