Článek
Líbil by se vám náhradový poměr 100 %?
Může se to zdát jako utopie, ale ve skutečnosti to není zas tak obtížné. Člověku s hrubou mzdou 20.000 by stačilo spořit 2.000 měsíčně po dobu 10 let, tisícovku po dobu 25 let, nebo jen pětistovku po dobu 40 let. A ten, kdo vydělává 50.000, by potřeboval spořit 40 let 4.200 měsíčně.
Ale kde má občan vzít pětistovku, natož 2.000, když je rád, že s tím, co vydělá, jakž takž vyjde? A dokáže si opravdu každý nadprůměrně vydělávající odkládat stranou alespoň 4.200 Kč měsíčně?
Jak to řeší vládní důchodová reforma?
Nijak. Návrh vlády tyto otázky vůbec neřeší. Jeho tvůrci jsou totiž stále uvěznění v začarovaném kruhu, jak ze stále menší hromádky peněz uspokojit čím dál více zájemců. A řešení proto nemohou najít v ničem jiném, než v dalším zvýšení důchodového věku a ve snížení výpočtu nových důchodu. Jinak řečeno, stále méně lidí se důchodu dožije a bude v něm trávit stále kratší dobu s méně penězi. Předkladateli tohoto návrhu, Ministerstvu práce a sociálních věcí, ale nelze upřít schopnost sebereflexe, když v návrhu výslovně uvádí, že navrhovaná opatření povedou ke zvýšení počtu chudých důchodců. O náhradovém poměru 100 % by si tedy většina občanů mohla nechat jen zdát.
Chceme se vrátit o 140 let zpět?
Realizací tohoto návrhu bychom se totiž v podstatě vrátili do doby, kdy německý politik Otto von Bismarck zavedl první důchodový systém. Tehdy se důchodového věku dožívalo malé procento lidí a systém fungoval jako klasické pojištění, ve kterém se na malý počet šťastlivců, kteří se důchodového věku dožili, skládali všichni ekonomicky aktivní spoluobčané.
Skutečně si někdo přeje, aby dnešní čtyřicátníci a mladší byli vystaveni takové situaci? Pár odborníků a politiků si tuto situaci uvědomuje, a v lepším případě občanům doporučují být odpovědnými a na lepší důchod si sami naspořit. Jak ale vyplývá z četných průzkumů (například zde), existuje velké množství občanů, kteří z mnoha objektivních či subjektivních důvodu nejsou schopni dlouhodobě systematicky spořit. A nemalá část těch, kteří spoří, nemá s výsledky dlouhodobého spoření úplně dobré zkušenosti (zde).
Řešení ale existuje, najdou naši vládní a opoziční politici vůli realizovat ho?
Jeho jádrem je povinné čerpání příspěvku zaměstnavatele, jak je o tom pojednáno zde. Jde přitom o metodu, která je široce rozšířena ve světě, jak je možné se přesvědčit zde, a doporučována odbornými autoritami, jako je OECD.
Bude příspěvek zaměstnavatele na zajištění 100% náhradového poměru stačit?
Skutečně ale může povinný příspěvek zaměstnavatele vést k tomu, aby při klesajícím důchodu z 1. pilíře zajistil náhradový poměr na úrovni 100 %, nebo i víc? V následující tabulce si může každý s hrubou mzdou od 20 do 50 tisíc měsíčně ověřit, jak by to dopadlo u něho.
Barevně jsou zvýrazněny hodnoty, které odpovídají dosažení náhradového poměru 100 %. Výnos důchodového spoření je počítán 5 % ročně, renta ze 3. pilíře je očištěna o inflaci 3 % ročně. Výše důchodu z 1. pilíře je dána metodikou roku 2023 při délce pojištění 40 let, údaje jsou v měsíčním vyjádření:
Z tabulky se například dozvíme, že ten, kdo pobírá hrubou mzdu 30.000, může počítat s důchodem 16.590, což by stačilo na náhradový poměr vůči čisté mzdě 68 %. K dosažení náhradového poměru 100 % mu tak bude chybět 7.930. Ale pokud bude dostávat a spořit příspěvek zaměstnavatele ve výši 3.000 měsíčně navíc ke své současné mzdě, bude na zajištění 100% náhradového poměru potřebovat necelých 30 let, protože po 30 letech by byl náhradový poměr 106 %.
Je vidět, že větší starosti se zajištěním 100% náhradového poměru mají ti, kteří mají vyšší příjmy. Ti ale mohou využít další státem daňově zvýhodněné nástroje, jako je až 48.000 ročně zaslaných na dlouhodobé důchodové spoření.
Můžeme tedy říci, že povinné čerpání příspěvku zaměstnavatele je schopno zajistit občanům výrazné zvýšení jejich důchodových příjmů, a to až na náhradový poměr 100 % nebo víc.
Velmi důležitou roli zde však hraje výnos, kterého je při spoření dosaženo. Například výnos 2,5 % ročně, což je dnes průměr doplňkového penzijního spoření, by po 30 letech zajistil člověku s hrubým příjmem 40.000 měsíčně náhradový poměr pouze 79 % místo 96 % při výnosu 5 %. Naproti tomu při výnosu 7,5 % ročně, kterého lze dosáhnout pomocí kvalitních dynamických podílových fondů, by se náhradový poměr dostal až na 126 %!
Tato problematika je natolik důležitá, že se jí bude věnovat některý z následujících článeků.
Použité podklady
- Web MPSV
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému
