Hlavní obsah
Finance

Trychtýřová metoda porovnávání kvality podílových fondů

Foto: RNDr. Štefan Novota

Dozvíte se, že kvalita podílových fondů je závislá na délce investování, co je to trychtýřový graf, co všechno prozrazuje o podílových fondech a jak se používá pro jejich porovnání. Na závěr nebude chybět ani překvapivý poznatek o volatilitě.

Článek

V článku

píšeme, že kvalitu podílového fondu můžeme počítat jako součet nejnižšího a průměrného výnosu, které zjistíme z výnosů všech uskutečnitelných za jeho historii. Ukázali jsme, že kvalitnější podílové fondy poskytují vyšší průměrný výnos při nižším riziku ztráty měřeném nejnižším výnosem.

Pro lepší pochopení našeho přístupu jsme v článku čtenáře nezatěžovali jedním důležitým aspektem kvality, a to její závislostí na délce investování, nebo jak se odborně říká na investičním horizontu.

Kvalita podílových fondů je závislá na investičním horizontu

Při zkoumání podílových fondů jsme zjistili, že průměrné a nejnižší výnosy zjištěné samostatně pro co největší počet investičních horizontů nám o nich poskytují důležité, cenné a zajímavé informace.

Investiční horizont může být v podstatě libovolně dlouhý. Od jednoho dne, tedy jeden den koupím a druhý den prodám, až po mnoho desítek let, tedy dnes koupím a prodám třeba za 20 let. My z praktických důvodů měříme kvalitu podílových fondů pro investiční horizonty od 1 do 40 let s krokem 1 měsíc.

Aby byly výnosy pro jednotlivé investiční horizonty srovnatelné, uvádíme je v ročním vyjádření.

Trychtýřový graf

Ze všech výnosů, kterých bylo možno v minulosti při investování do podílového fondu dosáhnout, můžeme pro každý investiční horizont spočítat sadu pěti výnosů, a to průměrný, nejnižší, nejvyšší a výnosy, nad kterými leží 84% a 98% všech výnosů.

Pojďme se podívat, co se stane, když sady pěti výnosů pro investiční horizonty od 1 roku do 40 let vyneseme do grafu, jako např. pro akciový index S&P500, pro který máme k dispozici velmi dlouhou historii od 1.1.1950.

Na vodorovné ose jsou vyneseny investiční horizonty a na svislé ose roční výnosy v procentech, pro lepší přehlednost uvádíme i graf pro délky investování od 10 do 40 let:

Foto: RNDr. Štefan Novota

Kompas_investice_graf_trychtýř_S&P500_1-40_min

Foto: RNDr. Štefan Novota

Kompas_investice_graf_trychtýř_S&P500_10-40_min

V grafech vidíme několik křivek:

  • zelenou , která spojuje nejvyšší výnosy,
  • modrou čárkovanou , která spojuje průměrné výnosy,
  • světle modrou , která označuje hranici, nad kterou leží 84% všech výnosů,
  • fialovou , která označuje hranici, nad kterou leží 98% všech výnosů,
  • červenou , která spojuje nejnižší výnosy,
  • černou , která označuje nulový roční výnos,
  • oranžovou , která udává průměrnou roční inflaci 2,5%.

Graf má tvar trychtýře. Co se z něho můžeme o podílovém fondu dovědět?

  • Zelená červená křivka vymezují oblast ve tvaru trychtýře, ve které se nacházejí všechny výnosy. Trychtýř je nejširší pro investiční horizont 1 rok, začíná na výnosu -48,8% a končí na +74,8%, což znamená, že všechny jednoleté výnosy mají hodnoty mezi -48,8% a +74,8%.
  • S prodlužováním investičního horizontu se trychtýř postupně zužuje a na 40 letech je nejužší, když začíná na ročním výnosu +4,9% a končí na +9,8%, všechny čtyřicetileté výnosy tedy mají hodnoty mezi +4,9% a +9,8% ročně.
  • Pro lepší představu, jednorázová investice 100.000 Kč měla po jednom roce hodnotu od 51.200 Kč do 174.800 Kč a po 40 letech pak hodnotu od 678.000 Kč do 4.208.000 Kč.
  • Šířka trychtýře pro konkrétní investiční horizont, tedy vzdálenost mezi zelenou spojnicí nejvyšších výnosů červenou spojnicí nejnižších výnosů, vlastně vyjadřuje míru kolísavosti výnosů, tedy volatilitu. Čím více se výnosy pro daný investiční horizont mění, kolísají, tím je šířka trychtýře větší. Vidíme, že se při prodlužování investičního horizontu trychtýř zužuje, volatilita tedy klesá. Je to potvrzením známého pravidla, že s prodlužováním investičního horizontu klesá rizikovost podílového fondu, pokud ji měříme volatilitou. O volatilitě píšeme podrobně v článku „Mýtus jménem volatilita“.
  • Červené křivka začíná na hodnotě -48,8% pro investiční horizont 1 rok a postupně roste až na hodnotu +4,9% pro investiční horizont 40 let. Přitom hodnoty 0% dosahuje pro investiční horizont 15 let, jak ukazuje červená šipka v grafech. To nám říká, že při investování v délce 15 let a více investoři neutrpěli ztrátu ani při nejhorších ekonomických scénářích. Investiční horizont 15 let proto můžeme označit za minimální doporučenou délku investování pro investory, kteří nechtějí utrpět ztrátu ani při nejvíce nepříznivých ekonomických scénářích.
  • Podobně fialová hranice 98% všech výnosů má hodnotu 0% pro investiční horizont 12,5 roku, jak ukazuje fialová šipka, a světle modrá hranice 84% všech výnosů dokonce pro 5,5 roku, jak ukazuje modrá šipka. Tomu se dá rozumět tak, že s 98% pravděpodobností investoři neutrpěli ztrátu po 12,5 letech, a s pravděpodobností 84% dokonce již po 5,5 letech. Tyto informace si zaslouží vaši pozornost, protože nejhorší ekonomické scénáře jsou na jedné straně velkým strašákem, na druhé jsou ale velmi málo pravděpodobné a navíc se jim dá správnou investiční strategií zcela vyhnout.
  • Chování červené spojnice nejnižších výnosů také znamená, že se s prodlužováním investičního horizontu snižuje rizikovost podílového fondu, pokud ji měříme nejnižším výnosem. Trychtýřový graf tedy ukazuje, že se s prodlužováním investičního horizontu snižuje rizikovost podílového fondu bez ohledu na to, zda rizikem rozumíme volatilitu, nebo nejnižší výnos.
  • Průměrné výnosy, reprezentované modrou čárkovanou křivkou, jsou velmi stabilní, jsou málo závislé na investičním horizontu. Mění se v rozmezí od +6,5% do +10,1% s průměrem 7,5%. Konkrétní hodnota průměrného výnosu a jeho stabilita je dána ekonomickou kvalitou firem, zastoupených v podílovém fondu, což nám dovoluje považovat průměrný výnos za výnos očekávatelný s velkou pravděpodobností i v budoucnu.

Průměrný výnos spočítaný naší metodou, je díky své stabilitě velmi dobře použitelný jak pro výpočet kvality podílových fondů, tak při jejich výběru s využitím výběrových pravidel.

Vidíme, že se červená křivka, která spojuje nejnižší výnosy, s rostoucím investičním horizontem přibližuje k modré čárkované , která spojuje průměrné výnosy. Přibližování červené křivky k modré čárkované proto znamená, že se kvalita s rostoucím investičním horizontem zvyšuje:

  • pro 1 rok je K1 = 10,1 + (-48,8) = -38,7,
  • pro 10 let je K10 = 7,7 + (-6,0) = +1,7,
  • pro 30 let je K30 = 7,4 + 4,9 = +12,3.

Trychtýřový graf vyjadřuje důležitou vlastnost podílových fondů: Prodloužením investičního horizontu se sníží volatilita i riziko měřené nejnižším výnosem. Současně se zvýší kvalita investice.

Co dalšího trychtýřový graf prozrazuje o podílovém fondu?

Určitě je zajímavá informace, jak dlouho je třeba investovat, aby byla překonána inflace:

  • Pro nejhorší ekonomické scénáře to prozradí průsečík červené spojnice nejnižších výnosů oranžovou křivkou inflace . V našem příkladu to je 23 let, jak ukazuje červeno-oranžová šipka. Můžeme také říci, že inflace byla se 100% pravděpodobností překonána nejpozději po 23 let.
  • Nad fialovou křivkou leží 98% všech výnosů a fialová protne oranžovou po 19 letech, jak ukazuje fialovo-oranžová šipka. To znamená, že s 98% pravděpodobností byla inflace překonána nejpozději po 19 letech.
  • A nad světle modrou křivkou leží 84% všech výnosů a světle modrá protne oranžovou po 14 letech, jak ukazuje modro-oranžová šipka. To znamená, že s 84% pravděpodobností byla inflace překonána nejpozději po 14 letech.

Jak mezi sebou porovnat různé podílové fondy

Myslíme tím porovnávání akciových fondů s dluhopisovými nebo smíšenými, nemovitostní s komoditními, akciové americké s akciovými evropskými atd. Celkem často se totiž setkáváme s názorem, že to možné není, že je to porovnávání jablek s hruškami. My si myslíme, že to možné je. A dokonce že je to pro kvalitní investování nutné.

Náš názor znovu opíráme o výběrová pravidla. Ta říkají, že se rozumně chovající investor rozhoduje na základě znalosti výnosu a rizika. Protože výnos i riziko podílových fondů umíme měřit, dokonce umíme spočítat jejich kvalitu, nic nám nebrání využít tyto údaje k vzájemnému porovnání jakýchkoliv podílových fondů.

To samozřejmě nevylučuje možnost použít pro výběr podílových fondů i další kritéria včetně kritérií subjektivních. Na základě podrobného zkoumání podílových fondů jsme ale dospěli k přesvědčení, že hodnotit podílové fondy bez využití objektivně měřitelného výnosu a rizika je jedním z důvodů špatných výsledků většiny spořících a investičních programů, jak o tom píšeme v článku „Jak Čechům vynáší spoření“.

Podmínky pro objektivní porovnání

Podílové fondy mají různě dlouhou historii. Zažily tedy různě dlouhá období ekonomické prosperity a různý počet ekonomických krizí. Nebyly tedy vystaveny stejným ekonomickým podmínkám. Proto by porovnání jejich kvality s využitím dat za celou historii nebylo objektivní.

Tento nedostatek se ale dá odstranit tak, že se historie všech porovnávaných podílových fondů zkrátí na délku toho s nejkratší historií.

Trychtýřová metoda porovnání podílových fondů

Ukažme si ji na příkladu dvou reálných fondů, modrém LU1121647744 a červeném LU1883854355:

Foto: RNDr. Štefan Novota

Kompas_investice_graf_porovnání_2_fondy_trychtýř_min

V tomto grafu jsou plné křivky spojující nejvyšší a nejnižší výnosy, které vytvářejí modrý červený trychtýř, a čárkované křivky spojující průměrné výnosy, které leží uvnitř těchto trychtýřů. V šedých rámečcích jsou pro jednotlivé investiční horizonty uvedeny výpočty kvality.

Můžeme zde názorně vidět, že:

  • Modrá čárkovaná křivka leží pro všechny investiční horizonty výrazně výš než červená. To znamená, že modrý podílový fond má všechny průměrné výnosy vyšší než červený.
  • Také spodní modrá křivka leží pro všechny investiční horizonty výš než červená. Riziko ztráty modrého, měřené nejnižším výnosem, je tedy pro všechny investiční horizonty menší než červeného.
  • Důsledkem toho je, že kvalita modrého podílového fondu je pro všechny investiční horizonty větší než červeného.
  • Přitom šířka červeného trychtýře je pro všechny investiční horizonty viditelně menší než modrého, červený podílový fond má tedy nižší volatilitu než modrý. To dokládá i ukazatel SRRI, který má pro červený podílový fond hodnotu 4 a pro modrý hodnotu 6. Červený podílový fond je sice méně rizikový než modrý, pokud za riziko považujeme volatilitu, přináší ale vyšší riziko ztráty.

Trychtýřová metoda porovnání dvou podílových fondů nám přináší velmi důležitý poznatek, a to že podílový fond s nižší volatilitou může investorovi přinést vyšší ztrátu než podílový fond s vyšší volatilitou!

Jinak řečeno, pokud je výběr podílových fondů prováděn především na základě volatility nebo ukazatele SRRI, může investor, který se volatility obává, utrpět větší ztrátu než kdyby investoval do kvalitního podílového fondu s vyšší volatilitou!

Proč to tak je nám pomůže pochopit graf vývoje cen našich dvou podílových fondů, málo volatilního červeného a více volatilního modrého:

Foto: RNDr. Štefan Novota

Kompas_investice_graf_porovnání_2_fondy_ceny_min

Graf ukazuje vývoj jednorázové investice do modrého červeného podílového fondu od 18.2.2015 do září 2022, číselné údaje jsou výnosy od počátku investice. Můžeme vidět, že:

  • prakticky po celou dobu byla hodnota modré investice vyšší než červené,
  • v období trvání investice došlo ke třem velkým poklesům, a to v prosinci 2018, březnu 2020 a září 2022,
  • v žádném z těchto poklesů nebyla hodnota modré investice nižší než červené,
  • červená investice byla při prvních dvou poklesech ztrátová, naproti tomu modrá byla ve všech třech případech výrazně zisková.

Tento příklad demonstruje, že nejnižší výnosy obvykle vznikají, pokud na konci investičního horizontu dojde k výraznému poklesu, ale současně že to nutně nemusí znamenat, že je investice ztrátová. Trychtýřové grafy pak objektivně popisují riziko ztráty všech investic, které mohly být s danými podílovými fondy provedeny.

Ukázali jsme, že orientovat se při výběru podílových fondů především podle volatility, případně ukazatele SRRI, vám může místo klidného spaní přinést perné chvilky a trpké zklamání. Orientovat se mezi podílovými fondy pomocí trychtýřové metody vám ale dá velkou šanci vybrat si podílové fondy, se kterými bude mít vaše investice i v průběhu těch nejhorších ekonomických krizí vyšší hodnotu než při použití obvyklých investičních programů.

S volatilitou to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát

Dosud jsme volatilitou mysleli míru kolísání výnosů, která s délkou investičního horizontu klesá, jak ukazují trychtýřové grafy. Můžeme si ji pracovně označit za relativní volatilitu. Volatilitou ale mohou investoři rozumět také konkrétní velikost růstu nebo poklesu hodnoty investice. Tu označme jako absolutní volatilitu.

Co přesně myslíme relativní a absolutní volatilitou, vysvětlíme na konkrétním příkladu pomocí následujícího grafu:

Foto: RNDr. Štefan Novota

Kompas_investice_graf_porovnání_2_fondy_poklesy_min

Modrý podílový fond měl za období od 27.12.2021 do 16.6.2022 nejvyšší roční výnos měřený od 18.2.2015 +14,5%, nejnižší pak +8,6%. Výnosy tedy kolísaly od +8,6% p.a. do +14,5% p.a. Obdobně u červeného výnosy kolísaly v období od 19.11.2021 do 29.9.2022 mezi +0,2%p.a. a +2,5% p.a. To je relativní volatilita.

Modrý podílový fond prodělal mezi 27.12.2021 a 16.6.2022 pokles o 27,7%. Červeny prodělal mezi 19.11.2021 a 29.9.2022 pokles o 14%, tedy výrazně nižší než modrý. Takové poklesy jsou zcela obvyklé, děly se v minulosti a musíme s nimi počítat i v budoucnosti. To je absolutní volatilita.

Podle velikosti poklesu by se mohlo zdát, že modrý postihla větší katastrofa než červený, a řada investorů proto může vnímat modrý jako více rizikový než červený.

Totéž by se dalo soudit i podle velikosti poklesu hodnoty investice, když při počáteční investici 100.000 Kč došlo u modré ke snížení z 253.000 Kč na 183.000 Kč o 70.000 Kč, ale u červené ze 118.000 Kč na 101.000 Kč, tedy pouze o 17.000 Kč.

Když se ale podíváme, k čemu reálně při poklesu došlo, zjistíme, že modrá investice má po poklesu o 27,7% hodnotu 183.000 Kč a investor stále vydělává 83.000 Kč, naproti tomu červená má po výrazně menším poklesu o 14% hodnotu 101.000 Kč a investor vydělává pouze 1.000 Kč. Jinak řečeno, s modrouinvesticí přišel investor o 46% výnosu, který měl před poklesem, ale s červenou přišel o celých 94% výnosu! Z tohoto úhlu pohledu je jistě červenáinvestice rizikovější než modrá.

Každý investor proto musí zvážit, jaké riziko je pro něho důležitější, zda riziko absolutní volatility, riziko relativní volatility, nebo riziko ztráty.

Na problematiku kvality podílových fondů a dlouhodobého spoření je zaměřen náš web srovnejinvestice.cz, kde najdete jednak srovnávač kvality podílových fondů, investiční kalkulačku, a také řadu článků, které náš nový přístup k investování vysvětlují.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz