Článek
Nejstarší známé jméno našeho hlavního města je doloženo v podobě Faraga či Frága ve zprávě arabsky píšícího židovského kupce a diplomata Ibráhíma ibn Jákúba z roku 965. V dalších starých zápisech se pak vyskytuje i latinský název Praga a německý Prag. Známý středověký kronikář Kosmas uvedl, že jméno Praha vzniklo na základě situace, kdy jistý muž tesal práh svého domu na místě dnešního Pražského hradu. Významný představitel českého národního obrození Josef Dobrovský odvozoval název od říčních prahů, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku. Vltava skutečně bývala říčními prahy typická. Další verze tvrdí, že jméno Praha souvisí se slovem pražiti nebo vypražený a označuje místo určené k osídlení, kde byl dříve vypálen les. Jazykovědec Antonín Profous také napsal, že jméno Praha souvisí se slovem pražiti a označovalo vyprahlé a suché místo. Staří Slované používali tzv. pražnice, což byly hliněné nádoby, v nichž se sušilo a pražilo nedozrálé obilí určené k rituálním obětem. Německy píšící okultista Gustav Meyring zase věřil, že tajemné a magické hlavní město je prahem mezi pozemským a duchovním světem.
První písemná zmínka o Brně v Kosmově kronice uvádí, že český král Vratislav I. vtrhl roku 1091 s vojskem na Moravu a oblehl zdejší hrad. Jméno s příponou mužského rodu v podobě Brnen, Brynen či Birnen se totiž vztahovalo právě k místnímu hradu. Staroslovanské slovo brn či brnie znamenalo bláto. Údajně i keltský výraz birno označuje bažinu nebo mokřad. Brno tak na rozdíl od Prahy nejspíš vzniklo na vlhkém místě. Takovou verzi podporují i názvy některých brněnských lokalit jako Slatina nebo Hlinky. O výskytu míst spojených s vodními živočichy také svědčí jména městských částí Žabovřesky či Komárov. Jedna z teorií říká, že název Brno pochází od slova brána, kterou by v tomto případě mohl tvořit soutok řek Svitavy a Svratky. Německé označení města Brünn zase může evokovat kašnu či studnu (německy der Brunnen).
Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Byla to ostrá, tedy rychle tekoucí, divoká řeka s prudkým a dravým proudem. Původní název vodního toku Ostrava nakonec zůstal městu na jeho březích a samotná řeka byla pojmenovaná zdrobněle jako Ostravice. Uvádí se nicméně i teorie, že Ostrava získala své jméno podle ostrova, který řeka vytvořila. Německy mluvící obyvatelé nazývali město výrazem Ostrau, který je samozřejmě odvozen z českého jména.
Jako Plzeň byl původně pojmenován hrad v místě dnešního Starého Plzence, vzdáleného asi devět kilometrů od současné Plzně. První zmínka o hradu pochází z roku 976 v podobě Pilisin. Později se objevily také varianty Plizen či Pilzna. Už zmíněný jazykovědec Antonín Profous tvrdil, že Plzeň je prý pojmenována podle osobního jména Plzen, což mohl být majitel či zakladatel onoho hradu. Původ jména Plzeň má však i jiné verze. Nejpravděpodobnější je, že první obyvatelé se usadili na „plzkém“ neboli kluzkém, slizkém a vlhkém místě. Původ názvu můžeme hledat v kořeni staročeského slova plz. Označovalo vlhkostí nasáklou půdu, která je na břehu řek. Výraz plz ovšem také znamenal lezoucí, plížící se či plazící se (například had) a přeneseně také podlézavý nebo podvodný. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české z poloviny 16. století vykládá jméno od plžů, kterých zde prý tehdy mnoho žilo. Město by se pak ovšem mělo jmenovat spíše Plžeň.
Zdroje informací:
https://www.prazskyden.cz/proc-se-praha-jmenuje-praha-vysvetleni-je-hned-nekolik/
https://kamvbrne.cz/zajimavosti-brno/puvod-jmena-brno.php
https://www.pubec.cz/blog/clanek/jmeno-plzen
