Článek
Prvním zavražděným americkým prezidentem byl Abraham Lincoln. Zájmy jižních otrokářských států tehdy hájila Demokratická strana. Hlavní politickou silou severních amerických států byla Republikánská strana. Roku 1860 byl v pořadí 16. prezidentem USA zvolen Lincoln jako zástupce republikánů, což vyvolalo odpor jižních států. Deset z nich vyhlásilo v únoru 1861 samostatnou Konfederaci. V dubnu začala občanská válka Severu s Jihem, která skončila o čtyři roky později vítězstvím Severu. Jen několik dní po skončení války navštívil Lincoln 14. dubna 1865 slavnostní představení ve Fordově divadle ve Washingtonu. Toho využil jeden z herců a zároveň fanatický stoupenec jižanské politiky John Wilkes Booth. Ve 22 hodin se vplížil do prezidentské lóže a z těsné blízkosti prezidenta střelil zezadu do hlavy. V nastalém zmatku se atentátníkovi podařilo uprchnout. Booth byl nalezen a zastřelen na farmě ve Virginii asi o dva týdny později. Lincoln zůstal devět hodin v kómatu a 15. dubna ráno zemřel. Vyšetřování ukázalo, že atentát byl rozsáhlejším spiknutím, na kterém se kromě Bootha podílely i jiné osoby s cílem zavraždit i další politiky. Většina dopadených účastníků spiknutí byla odsouzena k trestu smrti a popravena.
kresba atentátu na Lincolna ve Fordově divadle
James Abram Garfield se stal v roce 1881 dvacátým prezidentem USA. Zvolený byl za Republikánskou stranu a ve funkci byl pouze šest a půl měsíce. Garfield společně se svým tajemníkem odjeli 2. července na washingtonské nádraží Baltimore and Potomac Railroad. Když procházeli čekárnou, objevil se za nimi atentátník a dvakrát vystřelil. První kulka prezidenta jen škrábla na ruce, ale druhá ho zasáhla do zad. Těžce zraněného Garfielda převezli do Bílého domu. Deset nejlepších lékařů se marně pokoušelo najít kulku v jeho těle. V průběhu všech operací se však tehdy nedodržovaly dnes samozřejmé zásady hygieny a sterility. Garfield tak nakonec skonal až po více než dvou měsících v důsledku infekce. Začátkem září byl převezen do svého domu v Elbornu v New Jersey, kde v pondělí 19. září pozdě večer zemřel. Duševně nemocný atentátník a neúspěšný právník Charles Guiteau byl na místě zatčen. Ve své choré mysli si vytvořil představu, že sehrál hlavní roli v Garfieldově volebním vítězství, za což měl být odměněn úřadem konzula. Guiteau byl uražený, že Garfieldova administrativa odmítla jeho žádosti o službu ve Vídni nebo Paříži. Proto se rozhodl Garfielda zabít. V lednu 1882 byl za tento zločin odsouzen k trestu smrti a o pět měsíců později oběšen.
James Abram Garfield
O dvacet let později se obětí atentátu stal William McKinley. Tento 25. prezident Spojených států nastoupil do úřadu za republikány v roce 1897. Půl roku po svém znovuzvolení byl McKinley v roce 1901 zavražděn při návštěvě panamerické výstavy v Buffalu. Postřelil ho anarchista Leon Czolgosz, který McKinleyho považoval za symbol údajného státního útlaku chudých. 5. září McKinley přednesl svůj projev na výstavišti v Buffalu před padesáti tisíci diváky. Czolgosz se dostal před pódium s prezidentem, ale nevystřelil, protože se obával, že je příliš daleko. Následujícího dne počkal Czolgosz na výstavišti u Chrámu hudby, kde se měl prezident setkat s veřejností. Zbraň si schoval do kapesníku a když se dostal do blízkosti prezidenta, dvakrát ho střelil do břicha. McKinley byl odvezen na ošetřovnu výstavy, kde lékař nedokázal najít druhou kulku. Přestože byl v areálu výstavy vystaven jednoduchý rentgen, nikoho nenapadlo ho použít. Ve dnech po střelbě se zdálo, že se McKinleyho stav zlepšuje a lékaři vydávali optimistické zprávy. Prezident však v důsledku průstřelu dostal gangrénu žaludku a otravu krve. Dne 14. září 1901 po druhé hodině ráno McKinley zemřel. Czolgosz byl krátce poté odsouzen k trestu smrti a popraven na elektrickém křesle.
William McKinley
V lednu 1961 se John Fitzgerald Kennedy stal ve svých 43 letech prezidentem za Demokratickou stranu. Byl mladý, pohledný a mezi lidmi oblíbený. Za jeho vlády vyvrcholilo karibskou krizí politické napětí mezi SSSR a USA, které mohlo přerůst ve 3. světovou válku. Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas. V rámci své kampaně pro příští prezidentské volby projížděl zaplněnými ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázen manželkou Jacqueline a texaským guvernérem s jeho manželkou. John F. Kennedy byl zasažen několika střelami do krku a hlavy. Jedna z nich mu fakticky vystřelila mozek z lebky, takže Kennedy neměl prakticky žádnou šanci na přežití. Vážně zraněn byl i texaský guvernér Connally, který však atentát přežil. Z atentátu obviněný Lee Harvey Oswald se k činu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení. Snad žádný jiný atentát v historii se nestal předmětem tolika různých spekulací a konspiračních teorií. O žádném dalším také nebylo napsáno a natočeno tolik knih, článků a dokumentárních filmů.
J.F. Kennedy projíždí Dallasem krátce před atentátem
Literatura:
Petr MAREŠ, Prezidenti Spojených států, Praha 1994.
Jürgen HEIDEKING a Christof MAUCH, Američtí prezidenti: 42 portrétů od George Washingtona po George W. Bushe, Praha 2008.
Články na webu:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pri-atentatech-v-minulosti-zahynuli-ctyri-americti-prezidenti-351109
https://cnn.iprima.cz/krvave-dejiny-atentatu-na-americke-prezidenty-v-jednom-pripade-se-obeti-stal-i-cesky-rodak-442480
