Nacionální Sokol, katolický Orel a dělnické spartakiády

Nejstarší a nejmasovější organizací tohoto typu byl samozřejmě nacionálně orientovaný Sokol. Miroslav Tyrš a Heinrich (Jindřich) Fügner ho vytvořili po vzoru německých turnerských spolků na přelomu února a března roku 1862. Přibližně o měsíc později pak proběhlo první vystoupení Sokola na veřejnosti. Jeho členové se zúčastnili oblíbené vlastenecké poutě na horu Říp. Sokolské akce se postupně staly veřejnými vlasteneckými slavnostmi. Jejich součástí byl obvykle průvod Sokolů v krojích, následovaly ukázky cvičení a lidová veselice. Vnější kulisy tvořily různé slavobrány a prapory se sokolskými hesly.

Od roku 1882 se v nepravidelných intervalech konaly v Praze tzv. všesokolské slety. První slet proběhl 18. června pod názvem „Jubilejní slavnost Sokola Pražského“ a jeho součástí byl i průvod městem, který se později stal neodmyslitelnou součástí i všech budoucích sletů. Slavnost měla značný ohlas u veřejnosti a povzbudila sokolské hnutí v další činnosti. Ústřední místo pro sletová shromáždění se měnilo: u prvního sletu to byl Střelecký ostrov, u druhého Královská obora (Stromovka) a od roku 1895 Letenská pláň (Letná).

Do začátku 1. světové války proběhlo celkem šest sletů (v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907 a 1912). Počet cvičenců, hostů i návštěvníků se postupně slet od sletu zvyšoval. Prvního sletu se účastnilo asi 700 cvičenců a 2500 diváků. Při posledním předválečném sletu v roce 1912 bylo přítomných celkem 300 tisíc platících diváků a přibližně 17 tisíc sokolských cvičenců. V době monarchie se kladl důraz především na (vše)slovanský charakter sletů. Sokolské slety však postupně získaly především punc české národní slavnosti. Během 1. světové války byla Česká obec sokolská v roce 1915 úřady zakázána pro podezření z kontaktů na Americký Sokol a podporu Masarykovy protirakouské činnosti.

Po vzniku Československa se slety fakticky staly státním svátkem, protože v nové republice význam a prestiž Sokola obrovsky vzrostla. Během první republiky se podařilo zorganizovat čtyři mohutné všesokolské slety v letech 1920, 1926, 1932 a 1938. V mezidobí se také konaly slety župní a krajské. První poválečný slet se konal koncem června 1920 opět na Letenské pláni. Své sestavy zde postupně předvedlo na 50 tisíc cvičenců. Sletu věnoval velkou pozornost prezident Masaryk, který přijížděl na sletová cvičení z blízkého Pražského hradu na koni. Na hlavní tribuně pak sledoval sletová vystoupení se svou manželkou Charlottou. V roce 1926 se slety přestěhovaly na Strahov, kde byl pro tyto účely vybudován nový areál a (Masarykův) stadión, který po přestavbě v 30. letech pojal až 180 tisíc diváků a během sletových dní se zde vystřídal i přibližně stejný počet cvičenců.

Jubilejní 10. všesokolský slet v roce 1938 už probíhal v tísnivé atmosféře nacistického nebezpečí. Dominantní skladba cvičenců na Masarykově státním stadiónu nesla název „Přísaha republice“. Čtyřhodinový sokolský průvod Prahou se tehdy více než kdy dříve stal národní manifestací či spíše manifestací československé státnosti. Kromě sletů organizovali sokolští funkcionáři také mnoho dalších kulturních podniků, výletů a veřejných cvičení jako například zimní sletové dny, štafety běžců republikou, středoškolské hry nebo maratón Praha-Lány. Do sokolských akcí se často zapojovaly statisíce cvičenců.

Dalším významným tělovýchovným spolkem a „slabším“ konkurentem Sokola byl katolický Orel. Název Orel byl převzat od slovinských katolických tělovýchovných organizací. Již před jeho oficiálním vznikem začaly v 90. letech vznikat sportovní oddíly v rámci křesťansko - vzdělávacích spolků. Vznik Orla oficiálně vyhlásil v roce 1909 v Olomouci předseda křesťansko sociální strany Jan Šrámek. Orel se rozrůstal hlavně na Moravě, kde se také roku 1909 ve Vyškově konal první zemský slet. Počet členů rychle narůstal a vznikaly nové orelské jednoty. Během roku jich bylo více než sto. Třetího sletu v Kroměříži se už v roce 1912 zúčastnilo asi 2600 cvičících a 25 tisíc diváků.

Po vzniku ČSR byla organizaci podobně jako celé římskokatolické církvi vyčítána podpora Rakousko-Uherska a negativní postoj k husitství. V roce 1922 se konal dosud největší slet Orla v Brně, kde bylo přítomno přibližně 50 tisíc cvičících a téměř 100 tisíc diváků. Roku 1929 se v rámci oslav svatováclavského milénia konaly v Praze Svatováclavské dny Orelstva, které navštívil i prezident Masaryk. Sklidil za to velkou kritiku především ze strany konkurenčního Sokola. O velké rivalitě mezi Sokolem a Orlem svědčí například sokolská písnička: „Sedí Orel na vršku, Sokol mu dá na držku.“ Orlové to zase celkem pochopitelně zpívali obráceně. Do roku 1930 se datuje počátek tradice každoroční samostatné orelské poutě na Hostýn jako poděkování za úspěšnou činnost.

Mezi levicově orientované tělovýchovné spolky patřila sociálně demokratická Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) a později též komunistická Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ). V roce 1894 vznikl v Brně Vzdělávací podpůrný tělocvičný spolek Lassalle. Jméno Lassalle bylo převzato od tamního německého dělnického tělocvičného spolku. Brněnský spolek později získal název Dělnická tělocvičná jednota a tento název si osvojilo celé hnutí. V Praze byla první Dělnická tělocvičná jednota ustavena roku 1897. Zpočátku byli cvičící dělníci mnohde členy sokolských jednot, ale odlišná politická a ideová orientace znemožnila dlouhodobou spolupráci. V roce 1903 založily existující jednoty Svaz dělnických tělocvičných jednot (SDTJ) a uspořádaly první svazové veřejné cvičení, jehož se účastnilo 180 cvičenců. Roku 1918 se DTJ přihlásila do Mezinárodního socialistického svazu pro tělesnou výchovu a sport, jehož sídlem se po belgickém Gentu stala Praha. Zde se také roku 1927 konala druhá mezinárodní Dělnická olympiáda. První proběhla už roku 1921 v německém Frankfurtu. Vedle tělovýchovných aktivit pořádala DTJ i kulturní akce jako například loutková divadla pro děti, společenské zábavy nebo různé výlety.

Federace dělnických tělocvičných jednot vznikla roku 1921 odštěpením radikálního levicového křídla Svazu dělnických tělocvičných jednot. První velkou akcí FDTJ byla tzv. I. dělnická spartakiáda v Praze na Maninách (Maninská spartakiáda), které se v červnu 1921 zúčastnily tisíce cvičenců a přes sto tisíc diváků. Označení spartakiáda vymyslel funkcionář FDTJ Jiří František Chaloupecký, protože původní název „federální tělocvičné dny“ se zdál příliš obyčejný. Chaloupecký je také údajně autorem pozdravu „Práci čest“. První dělnickou spartakiádu navštívil dokonce i prezident Masaryk. V následujícím roce se další spartakiáda konala v Brně v prostorách bývalého vojenského cvičiště za Lužánkami. Akce probíhala celkem tři dny. V hlavní den spartakiády v neděli 9. července se manifestačního táboru komunistů na náměstí Svobody zúčastnilo přibližně šest tisíc osob. Následoval průvod asi deseti tisíc cvičenců Brnem. Roku 1923 pak Federace uspořádala svou vlastní kulturní výstavu v Průmyslovém paláci na pražském výstavišti.

Literatura:

Zlata Kozáková: Sokolské slety, Praha 1994.

Jan Waldauf: Sokol. Malé dějiny velké myšlenky, Luhačovice 2007.

Bedřich Klimeš: Orelská organisace, Praha 1923.

Hynek David: Dějiny Orelstva, Praha 1923.

František Krátký: Jiří František Chaloupecký. Tvůrce Federace dělnických tělocvičných jednot československých a první spartakiády roku 1921, Praha 1972.

Vilém Mucha: Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu, Praha 1975.