Článek
Výstavba Německé úřednické čtvrti (Beamtenheim) v podobě architektonicky hodnotných novorenesančních a zejména secesních vil vytvořila do roku 1909 konzistentní zástavbu kolem ulic Všetičkovy, Jiřikovského, Zachovy a části ulice Tvrdého. O několik let později byla na Žlutém kopci postavena Císařsko-královská nemocnice zeměbrany. Později se stala známá jako Bakešova chirurgická nemocnice a nyní je součástí Masarykova onkologického ústavu.
Ještě před rokem 1918 začala vznikat v těsném sousedství Wilsonova lesa (tehdy Kaiserwaldu) na východním okraji tehdejší obce a nynější městské části Žabovřesky tzv. Česká úřednická čtvrť jako protiváha té německé. Rychlé zastavění lokality umožnila především aktivní činnost stavebních družstev „Úřednická čtvrť“ a „Domov“. Do roku 1925 postoupila výstavba na úroveň Barvičovy ulice. Kromě rodinných domů a vil zde vznikaly i četné veřejné budovy. U dolního okraje Wilsonova lesa vyrostl z podnětu spisovatele Rudolfa Těsnohlídka dětský domov Dagmar. V novém „centru“ Masarykovy čtvrti na náměstí Míru (tehdy Babákově náměstí) vznikla základní škola a na Lerchově ulici vybudovala Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje Ústav pro mentálně postižené děti a následně i budovu řádového dívčího gymnázia.
Dětský domov Dagmar
Na žádost stavebního družstva „Úřednická čtvrť“ a se souhlasem prezidenta byla rozhodnutím městského zastupitelstva 17. června 1925 dosavadní Úřednická čtvrť přejmenována na Masarykovu čtvrť. Po pěti letech prací došlo roku 1935 u příležitosti 1500. výročí smrti sv. Augustina k vysvěcení stejnojmenného kostela na Babákově náměstí, kam už od roku 1929 vedla Údolní ulicí tramvajová linka. Moderní církevní stavbě dominovala elegantní padesátimetrová věž. Roku 1939 začala dlouho plánovaná stavba Biskupského gymnázia. Německá okupační správa stavbu dokončila a umístila zde policejní akademii SS. Jednotkám SS také sloužily školské budovy na Lerchové. Válka samozřejmě znamenala celkový útlum výstavby v dané lokalitě a bezprostředně po válce se stavební činnost soustředila především na opravy poškozených budov.
Kostel svatého Augustina na náměstí Míru
Existence starší německé a novější české „úřednické“ čtvrti symbolizovala rozdělení města mezi dva národy, které spíše než spolu žily jen vedle sebe. Ve 20. a 30. letech se Masarykova čtvrť stala lokalitou s největším výskytem funkcionalistické architektury v Brně. Na výstavbě veřejných i soukromých budov se tu podíleli přední brněnští architekti jako Bohuslav Fuchs nebo Ernst Wiesner. Ten je také autorem zdejší zřejmě nejznámější funkcionalistické vily Stiassni, která byla od 50. let známá jako „vládní“ vila. Židovský podnikatel Alfred Stiassni a jeho rodina zde žili jen deset let a poté objekt zabavili nacisté. V době komunismu vila hostila řadu politiků a známých osobností.
Vila Stiassni
V období první Československé republiky brněnská Masarykova čtvrť svým pojmenováním i moderní architekturou reprezentovala úspěšný rozvoj nového státu. Zároveň se stala symbolem „lepšího“ bydlení a tuto image si fakticky drží stále.
Zdroje informací:
Jan Sedlák, Bydlení uprostřed zahrad: Masarykova čtvrť v Brně, Brno 2013
encyklopedie.brna.cz
