Článek
„Máme příliš mnoho nemocnic na počet obyvatel a na rozlohu naší země.“ Věta prezidenta Petra Pavla pronesená 30. srpna 2026 může na první pohled působit jako běžná poznámka o neefektivním českém zdravotnictví. Jenže je skutečně tak nevinná? Opravdu jde pouze o ekonomiku, počet lůžek, drahé přístroje a potřebu reformy? V době, kdy Evropa stále otevřeněji mluví o možnosti rozsáhlého ozbrojeného konfliktu, NATO posiluje své kapacity, státy připravují krizové scénáře a Česká republika má už několik let platnou dohodu o léčbě ukrajinských vojáků raněných v přímých bojových akcích, dostává Pavlova věta poněkud jiný význam. Neznamená to, že prezident neoficiálně oznámil plán na přeměnu okresních nemocnic ve vojenské lazarety? Je namístě ptát se: co přesně znamená tvrzení, že máme nemocnic příliš mnoho, když na lékařskou péči se čeká stále déle, a když současně celý stát mění svou obrannou a bezpečnostní strategii?
Časová osa je přitom pozoruhodná. Už v roce 2016 vytvořilo Ministerstvo obrany program, který umožňoval léčení a rehabilitaci raněných zahraničních vojáků v českých vojenských zdravotnických zařízeních. V roce 2019 o spolupráci projevila zájem Ukrajina a v roce 2020 byly dohodnuty její podmínky. Dne 26. ledna 2022 česká vláda schválila dar více než čtyř tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů Ukrajině. O několik dní později, 1. února 2022, přijel do Prahy tehdejší vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Právě toho dne bylo podepsáno „Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o spolupráci v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny“. Nejde o obecnou humanitární deklaraci ani o pomoc civilistům či uprchlíkům. Dohoda výslovně míří na ukrajinský vojenský personál raněný v důsledku přímých nepřátelských akcí. Vstoupila v platnost už dnem podpisu, tedy 1. února 2022. O pouhých 23 dní později, 24. února 2022, Rusko zahájilo vojenskou operaci na Ukrajinu v plném rozsahu. Dne 27. února české Ministerstvo obrany veřejně potvrzovalo připravenost přijmout raněné a 7. března 2022 bylo ujednání oficiálně publikováno ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 3/2022 Sb. m. s.
Samotná tato časová posloupnost samozřejmě nedokazuje, že česká vláda předem přesně znala datum ruské vojenské operace. Program vznikal dlouho před únorem 2022 a ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny probíhal již od roku 2014. Přesto je legitimní se ptát, proč se o této dohodě dnes téměř nemluví, když současně slyšíme úvahy o redukci české nemocniční sítě. Dohoda totiž není pouhou politickou deklarací. Česká strana podle ní vybírá ukrajinské vojáky k léčbě, zajišťuje či hradí jejich přepravu, poskytuje léčebnou péči, rehabilitaci, ubytování a stravu a v případě úmrtí také zajišťuje nebo hradí převoz ostatků zpět na Ukrajinu. Ujednání bylo navíc uzavřeno na dobu neurčitou. A nezůstalo jen na papíře. Ministerstvo obrany v roce 2023 uvedlo, že české vojenské nemocnice od začátku plnohodnotné invaze léčily 22 ukrajinských vojáků s komplikovanými, mnohočetnými a ztrátovými zraněními. Další desítky ukrajinských vojáků byly ošetřeny v souvislosti s výcvikem v České republice.
Jenže válka neskončila. Každý další měsíc přináší nové amputace, devastující střelná a tlaková poranění, polytraumata, popáleniny, neurologická poškození i dlouhodobou potřebu rehabilitace a protetiky. Potřeba válečné medicíny proto neklesá. Naopak výrazně stoupá. A právě zde začíná být Pavlův výrok skutečně zajímavý. Máme příliš mnoho nemocnic. Dobře. Ale příliš mnoho pro koho? Pro běžný mírový provoz? Pro české pacienty? Pro stárnoucí populaci? Pro případ epidemie? Nebo také pro stát, který se má připravovat na možnost vážného bezpečnostního konfliktu? Jestliže prezident současně připouští, že reforma zdravotnictví může znamenat konec některých okresních nemocnic, pak je na místě ptát se ještě dál: budou se nemocnice skutečně pouze rušit, nebo budou některé měnit svou funkci? Mohou se z dnešních civilních zařízení stát traumacentra, rehabilitační centra, záložní zdravotnické kapacity státu nebo zařízení s dvojím, civilním a obranným využitím? Mohly by v případě rozsáhlé války sloužit k léčbě vojáků NATO nebo ukrajinských vojáků?
Nelze zatím tvrdit, že právě to Petr Pavel zamýšlí. Pro takový závěr dnes nejsou veřejné důkazy. Stejně tak je nutné zdůraznit, že dohoda z 1. února 2022 sama o sobě České republice nepřikazuje přeměnit jedinou civilní nemocnici na vojenskou. Výslovně hovoří o českých vojenských zdravotnických zařízeních a konečný výběr pacientů ponechává české straně. Jenže právě to neodstraňuje základní otázku: kolik zdravotnických kapacit by Česká republika potřebovala v případě, že by se válka rozšířila nebo že by měla přijímat výrazně větší množství raněných? Moderní válka totiž není jen otázkou tanků, raket a stíhaček. Každá armáda potřebuje chirurgii, anesteziologii, intenzivní péči, traumatologii, krevní banky, rehabilitaci, protetiku, psychiatrii a tisíce zdravotníků. Několik vojenských nemocnic by při skutečně velkém konfliktu jen stěží mohlo zvládnout všechno.
Proto je debata o počtu nemocnic mnohem závažnější, než může na první pohled vypadat. Jestliže stát skutečně řeší jen efektivitu civilního zdravotnictví, nechť to doloží čísly, analýzami a jasnou koncepcí. Jestliže ale současně připravuje nemocniční síť na krizové nebo vojenské využití, má o tom veřejnost vědět. Pokud dnes některá okresní nemocnice vypadá v tabulce ekonomů jako nadbytečná, ačkoliv čekání na lékařskou péči se prodlužuje, může být v době bezpečnostní krize strategickou kapacitou, kterou bude stát zoufale potřebovat. Možná spolu Pavlův výrok, česko-ukrajinská dohoda a vojenské zdravotnické plánování vůbec nesouvisejí. Proto skutečná otázka nezní pouze, zda má Česká republika příliš mnoho nemocnic. Mnohem důležitější je otázka: jaké nemocnice bude Česká republika potřebovat, pokud se Evropa skutečně připravuje na válku, pro koho budou tyto kapacity určeny a proč se o jejich budoucí roli nemluví otevřeně už dnes?
Zdroj:
CNN Prima NEWS (2026). Partie Terezie Tománkové – rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, 30. 8. 2026. CNN Prima NEWS. Dostupné z: CNN Prima NEWS – Partie Terezie Tománkové
Česká republika a Ukrajina (2022). Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o spolupráci v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny. č. 3/2022 Sb. m. s., podepsáno v Praze dne 1. února 2022. Dostupné z: Úplné znění Ujednání č. 3/2022 Sb. m. s.
World Health Organization (2026). Attacks on Ukraine’s health care increased by 20% in 2025. Geneva: World Health Organization, 23 February 2026. Dostupné z: WHO – Attacks on Ukraine’s health care increased by 20% in 2025
