Článek
Bizarní obavy ruskou propagandou a obchodníky se lží a nenávistí zfanatizovaných „vlastenců“ trefně vystihl Roman Šmucler. Ten napsal: „Vnučka Němců ze Sudet si oblékla červený šumavský kroj a chystá se do Brna. Dokonce je to funkcionářka. Fakt je to takové ohrožení Česka a důvod ke strachu a kraválu? Anebo máme dost sebevědomí, abychom sraz v Brně přežili a ukázali, že Česká Republika se nebojí stínů historie. Že nejsme ustrašená a neurotická země.“ Já se pod jeho slova mohu jen podepsat.
Vnučka Němců ze Sudet si oblékla červený šumavský kroj a chystá se do Brna. Dokonce je to funkcionářka. Fakt je to takové ohrožení Česka a důvod ke strachu a kraválu? Anebo máme dost sebevědomí, abychom sraz v Brně přežili a ukázali, že Česká Republika se nebojí stínů historie.… pic.twitter.com/t0iPuvdRTr
— Roman Šmucler (@smucler) May 22, 2026
Při svých cestách na Ukrajinu jsem se setkal i s Volyňskými Čechy. Ty teď bombarduje a snaží se zabít Putinovo Rusko, čemuž naši Kremlu loajální spoluobčané označující se za „vlastence“ tleskají a radují se z toho.
Pro mě jako někoho, kdo je součástí relativně malého národa, co žije převážně na území České republiky, takové setkání vždy bylo hodně silným zážitkem. A přál bych to zažít všem, co mají rádi naši zemi a náš národ. Je opravdu neskutečně silné, když potkáte lidi, kteří udržují české tradice a mluví českým jazykem, i když už se sami narodili daleko a v jiné zemi. Někteří mluví s přízvukem, nebo jejich čeština je trochu archaická. Ale víte, že to jsou Češi a že jsou jedni z vás.
A stále, i když už po generace žijí jinde, si udržují silný vztah ke své historické domovině, odkud pocházeli jejich předci. To je pro mě ukázka pravého vlastenectví a lásky k vlasti. Vlastenectví pro mě není křepčení pomatenců, co se sice zahalují českými vlajkami, ale umí v podstatě jen nenávidět a remcat, jak je všechno špatně a všichni jim ubližují.
Nyní naši „vlastenci“ chtějí, aby se lidé, kteří žijí v zahraničí, ale jejich předci pocházeli z míst na našem území, této své historické domoviny, s níž bezesporu mají stejně silné pouto jako Volyňští Češi, jednoduše vzdali a neotravovali. Absurdní je, že to zaznívá právě od lidí označujících se za „vlastence“, co se stále ohánějí frázemi jako odkaz předků, sounáležitost s rodnou zemí, návrat ke kořenům a udržování si tradic, ale ve skutečnosti jsou tito „vlastenci“ jen plní nenávisti a kolaborace s Kremlem.
A o to více je mi z našich „vlastenců“ na zvracení, když jsem u Volyňských Čechů sám zažil, jak silné to pouto s historickou domovinou může být. Ne, ti sudetští Němci nám nechtějí brát majetky ani nás poněmčovat. Jen mají silné pouto k místům, odkud pocházeli jejich předci. Nic víc, nic míň.
Dovolit politickým obchodníkům se lží a nenávistí a lehce manipulovatelným pomatencům, aby historické pouto těchto lidí likvidovali, by bylo obrovskou ostudou našeho národa.
Česká republika, pokud nám na ní záleží, by měla být silná a sebevědomá země, a ne uskupení „zaprděnců“, co pořád jen někoho nenávidí a neustále brečí, jak jim všichni ubližují.
