Článek
Zatímco před čtyřmi lety různé prokremelské propagandistické zdroje doprovázené našimi „vlasteneckými“ politiky hnali pod záminkou boje proti bídě lid na barikády, nyní je ticho po pěšině a barikády se nekonají.
Logicky tak vyvstávají otázky. Proč, když je situace de facto stejná, už Jindřich Rajchl nesvolává demonstrace proti bídě? Proč už neorganizuje trvalé blokády vládních budov, dokud vláda neustoupí? Proč už naši stateční „vlastenci“ nejsou v ulicích a nevolají po demisi vlády jako tehdy?
Mesiáš Rajchl vyzval vládu, pokud do 10.4. nepřijme jejich požadavky, nebo nepodá demisi, tak 16.4. bude další demonstrace a začne blokáda vládních budov.
— Kožený Jiří 🇨🇿🇪🇺 (@1250cc03004c44e) March 11, 2023
Tak to určitě❗️ pic.twitter.com/QydpFtPile
Jednoduchá odpověď zní, že Rajchl je nyní vládním poslancem, tudíž protivládní demonstrace očividně dělat nebude. Zkusme se ale nad tím zamyslet. Proč, když byla za Fialy nafta za padesát, naši „vlastenci“ doslova šíleli, zatímco když je za Babiše nafta za padesát, naši „vlastenci“ jsou v klidu a maximálně se znechuceně zašklebí, když na počítadle u pumpy vidí, kolik mají zaplatit.
Vysvětlení pro to, trochu netradičně, předkládá výroční zpráva Bezpečnostní informační sužby (BIS) za rok 2025. Ta uvádí: „Nadále pokračuje informační izolace té části české společnosti, která přijala kanály produkující dezinformace a konspirace jako svůj pravidelný zdroj informací o společenském dění.“
Jinými slovy tito lidé žijící v informační izolaci tancují podle toho, jak různé proruské weby a podobné zdroje pískají. A jelikož je tyto zdroje každodenně nezásobují apokalyptickými sděleními, že se nás vláda drahotou snaží zlikvidovat a všechno zkolabuje, téma pro ně do značné míry neexistuje.
Celé to ukazuje na vysokou míru iracionality a na hru s emocemi, kdy právě emoce jako strach a nenávist jsou základním stavebním kamenem pro šíření dezinformací a manipulaci s lidmi. Proč to samé, z čeho naši „vlastenci“ dříve doslova šíleli, nyní nevadí? Racionálně by jim přece mělo vadit oboje stejně.
BIS dále zmiňuje, že zmíněná informační izolace tuto část české společnosti činí jednak zranitelnou vůči vlivovým operacím cizí moci, ale zároveň zvyšuje riziko nárazové radikalizace jejích jednotlivých členů. Tedy je proruské weby apod. dokáží rozvášněné vyhnat do ulic.
K tomu jen dodejme, že tito informačně izolovaní lidé žijící v alternativní realitě často považují jinak smýšlející osoby za hloupé a zmanipulované ovce, zatímco oni sami mají ten zdravý selský rozum. I když obvykle dokáží jen opakovat různé nesmysly, které jim nevyzpytatelné algoritmy sociálních sítí naservírovaly.
Zajímavé zdůvodnění tohoto „vlasteneckého“ dvojího metru popsal i spisovatel Leoš Kyša, který na věc také nahlíží podle vyvolané emoce. „Vlastně to tak jednoduchý je. Babišovi voliči jsou s ním spojeni emocionálně, ne racionálně. Levnější energie? Levnější hypotéky? Řev za Fialovy vlády proti (tehdy výrazně levnějším) drahým palivům? A teď z těch předvolebních slibů nic? Je to jedno. Odpadnou mu pouhá procenta. Marginálie. Emoce, společně sdílená frustrace, nenávist a vidění světa, to je víc než lži nebo ekonomická realita rozkladu,“ píše Kyša.
„A že Babiš říkal něco jiného v opozici a něco jiného dělá jako premiér? Ale přesně o tom to je, to stačí. Babišův volič si je jistý, že on by chtěl vyšší důchody, nižší ceny paliv a energií, ale nemůže. Fiala asi taky nemohl, ale ten haj*l určitě ani nechtěl, jasný? A o tom to je. Tak jednoduché to je. On to slíbil, tak to chtěl udělat, jen nemůže. A navíc je jeden z nás. Důchodce, muž z lidu, prostý miliardář,“ dodává spisovatel.
Faktem je, že na světové ceny ropy, od nichž se odvíjí, za kolik tankujeme, má česká vláda pramalý vliv. A je úplně jedno, jestli zrovna vládne Fiala, Babiš nebo někdo jiný. Na skokovém zvýšení cen měly a mají největší vliv dvě války. Jedna rozpoutaná Vladimirem Putinem a druhá Donaldem Trumpem.
Nyní se sami zamysleme nad tím, kteří čeští politici nosili ty červené kšiltovky a Trumpa označovali jako nejlepší řešení pro Evropu. A kteří čeští politici vzhlíží k Putinovu režimu natolik, že o nich přední ruský propagandista a expert na střední Evropu píše, že je lze považovat za síly zcela loajální k Rusku. Zamysleme se také nad tím, zda čeští politici, jací podporují ty, co Česku škodí, tím neškodí i vlastní zemi. Ale chápu, že takovým zamyšlením bych po našich „vlastencích“, co žijí v informační izolaci a v zajetí konspirací, chtěl už moc.






