Článek
Kontroverzní téma hýbe v posledních dnech děním v boxerském prostředí. Na paškále jsou dvě boxerky, které byly nařčeny, že vlastně vůbec nejsou ženami, protože mají ve svém těle mužský chromozom a boxují s ženami, které zmiňovaný chromozom nemají. Já jako laik si pokládám otázku, zda je správné, aby se mohly svých klání účastnit.
Osobně jsem zastáncem názoru, že člověk se může narodit buď mužem nebo ženou. Nic mezi tím není. Stane se samozřejmě, že některé ženy mohou vypadat jako muži a naopak, nicméně žádné třetí pohlaví neexistuje. Z tohoto prostého důvodu věřím tomu, že obě nařčené boxerky ženami skutečně jsou.
Tato dvě děvčata byla zkrátka obdařena něčím jiným než jejich soupeřky. Obě musí polykat náročné tréninkové dávky, dodržovat životosprávu a odříkat si chleba běžných smrtelníků. A teď je nad nimi vyřčen soud:
„Ty jsi sice žena, ale trochu jsi jako chlap, neměla bys boxovat.“
Takže jsou v nemilosti proto, že byly obdařeny přírodou něčím, co nemají ostatní. Mají větší sílu, tudíž silnější úder a za to jsou trestány?
Je to stejné, jako by byli posuzováni například atleti za to, že ten má víc schopností, lepší odraz, a proto skočí dál nebo víc. Vznikla by debata nad právem účasti takových závodníků? Nemyslím si. Ačkoliv zrovna v atletice rezonovalo v době nedávno minulé téma okolo atletky Caster Semenyaové, u které se řešil stejný problém a debatovalo se o její účasti v ženských závodech.
Kdyby se podobné testy prováděly v letech osmdesátých století dvacátého, zajímalo by mě, jaké by byly závěry. Zhlédne-li člověk některé archivní záběry z atletických závodů, těžko mnohdy rozpozná, zda se dívá na závody mužů či žen.
Já mám jasno. Ženy by neměly být lynčovány za to, že mají v sobě něco jinak, něco navíc. Pochopitelně tento závěr pronáším s vírou, že zmiňované ženy dosáhly svého úspěchu sportovní cestou. Takže holky, nenechte se rozhodit od těch, kteří vám závidí, že holt máte větší sílu. Některým děvčatům byly dány do vínku dlouhé nohy nebo krásné vlasy, vám zase mužský chromozom.
