Hlavní obsah
Sport

Dobré skutky stojí jednoho nervy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: https://pixabay.com/cs/illustrations/hr%C3%A1t-d%C3%ADt%C4%9B-d%C4%9Btsk%C3%A9-h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B-1529185/
11. 11. 0:40

Jak se říká, nic není zadarmo. Takže i dělání dobrých skutků může jednoho pořádně vyčerpat. Ale když se skutek podaří, stojí to za to.

Článek

Vyrazil jsem s dětmi ze základní školy, kde vyučuji, na sportovní turnaj. Jelikož jsme škola malá, není mezi dětmi příliš na výběr. Kdo je trochu schopnější, jede automaticky, kdo je schopnější méně, jede také, protože žáků je málo.

Turnaj byl pro žáky prvního stupně. Dal jsem dohromady místní All stars a vyrazili jsme do místa konání. Klání se konají v tělocvičně a hned po příjezdu mi jedna z našich hvězd hlásí, že si zapomněl věci do tělocvičny. Říkám si v duchu: „Chlapče, ty jedeš na turnaj do tělocvičny a nevezmeš si věci do tělocvičny?“ Nahlas se jen podivím, žáček jen krčí rameny „jako že zapomněl, no“. Stane se. Naštěstí mám náhradní trenky, dres mu půjčím, boty si může nechat. Přichází druhý žáček a hlásí mi, že zapomněl boty. V duchu stejná otázka. I on má boty se světlou podrážkou, může hrát. Jakou oba měli radost. Krize zažehnána.

Začíná první zápas. Jelikož nemáme brankáře, jednoho jsem vybral. Vždyť na tom nic není, bude v bráně, bude sledovat míček a něco ho trefí. První střela – gól. Druhá střela – gól. Jsem na střídačce a chce se mi plakat. Nemůžu, protože mě napadlo dát do brány tohoto chlapce.

Protější tým má míček pod kontrolou na své polovině. Našeho brankáře něco zaujalo po jeho pravé ruce. Možná tam pavouček Štěstíčko lezl po stěně, náš brankář se dívá tím směrem. Jeden z protivníků vystřelí z vlastní půlky a míček za nepřítomného pohledu našeho brankáře padá do brány. Už nikdy nepojedu se svými žáky na turnaj, na tohle nemám nervy.

Zápas jsme prohráli, stejně tak i ty ostatní, i když jsme vyměnili brankáře. V turnaji jsme obsadili poslední místo. Ale chlapci byli zpocení, radovali se z každého gólu, který se jim podařilo dát a o to přece šlo. Myslím, že si to užili, i když byli poslední.

Druhý den psali ve třídě dopis spolužákovi, který je delší dobu mimo školu. Většina z nich píše o tom, jak včera válčili na turnaji a jak prohráli a jak moc si to užili. Nebědovali. Popisovali, jak hráli, jak byli naštvaní atakdále. Nejdelší dopis napsal náš brankář, pozorovatel pavoučka. Pozdravil v dopisu spolužáka a pak už jen psal o turnaji. Všechny výsledky a v podstatě na svůj věk provedl skvělé hodnocení každého zápasu.

Sice bych se potřeboval po turnaji zrekreovat v nervovém sanatoriu, ale skutečně to za ty nervy stálo. Není nad radost v dětských očích a nad zážitky, které si sebou nesou ještě dlouhou dobu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz