Článek
My muži netušíme, jak ženy svoje čarodějné rejdy provádí. A asi nám to nikdy žádná z žen neprozradí, protože je to jejich tajemství. Protože máme svou hrdost, ani to vědět nechceme. Hlavním čarodějným místem je lednice. Zde se opakovaně v různých domácnostech dějí záhadné věci. Probíhá to asi takto:
Muž sedí v obývacím pokoji u televize a dostane chuť na něco dobrého. Vzpomene si, že v nedávné době mu jeho drahá polovička hlásila, že koupila dobrou klobásu. Vznese ke své choti dotaz:
„Máme ještě tu klobásu?“
„Ano, je v lednici.“
Muž opouští své pohodlné místo u televize a kráčí k lednici. Otevírá dveře a svým bystrým zrakem pátrá, kdepak se klobása nachází. Přejede pohledem poličku v nejvyšším patře. Zde klobása není. Dobrá, dívá se o patro níže. Také nic. Přechází do mírného podřepu a prohlíží d ů k l a d n ě zbylé poličky lednice. Klobása v lednici není. Muž se nevzdává, a ještě jednou prozkoumá pohledem všechna místa, kde by se mohla klobása nacházet a bedlivě studuje balíčky, které klobásu připomínají. Nic. Klobása zde skutečně není. V tuto chvíli muž musí přiznat svou porážku a hlásí:
„Ta klobása tady není.“
Čas ženského triumfu. Každá z žen se však k tomuto triumfu staví jinak. Ty hodnější, aniž by zvedly zrak, zavolají od kuchyňské linky:
„Je ve druhé poličce vzadu.“
Ačkoliv muž pátral i zde, klobása tam nebyla, teď tam ale je.
Ženy toužící upevňovat si své dominantní postavení k lednici přijdou a muže znemožní tím, že mu klobásu před jeho očima podají se slovy:
„Vždyť je tady, seš slepej?“
Ať se jedná o klobásu nebo máslo, žena muži dokázala, že tady doma vládne ona. Jistě, k odvetným akcím ze strany mužů dochází, jsou to ale chabé pokusy. A pokud by náhodou mužský pokus nabýval na síle, skončí celý příběh zase u lednice.
„Podej mi z lednice máslo.“
A je to tu znovu. Jde se kouzlit.
