Článek
Ženy se možná budou cítit malinko v nevýhodě, jelikož toto hodnocení provádí příslušník mužského pokolení. Nicméně hodnocení jsem se snažil provádět objektivně a nikomu nenadržovat.
Po svém nástupu na pracovní pozici jsem byl oběma kolektivy přivítán nadšeně. Ženský kolektiv mě ale z mého pohledu přivítal přece jen o trochu radostněji, vnímal jsem více úsměvů. I muži se na mě smáli, jejich úsměvy nebyly ale tak milé. S muži jsem ovšem lépe našel téma k diskuzi. Skóre – Muži 1: Ženy 1.
V mužském kolektivu se drbalo. Když se něco v zaměstnání přihodilo, rázem toho byla plná chodba. Hned vznikaly klepy a chodbové řeči. Drbali se i spolupracovníci. Tamten neměl rád tohohle, ten zase tamtoho.
V ženském kolektivu se drbe úplně stejně. I zde jsou plné chodby zaručených informací a tu a tam něco nebo někdo „leží někomu v žaludku“. Často jsem slýchával, že dámy drbou víc než pánové. Za mě mylná informace. Drbe se všude stejně. Skóre – Muži 2: Ženy 2.
Svátky a narozeniny se také slaví jinak. V mužském kolektivu se tyto významné dny odbydou pevným stiskem ruky a „basovým přáním“. Když to vyjde, někdy se slaví na nějaké společné firemní akci, kde je jubileum oslaveno lahodným mokem podle výběru.
Ženy jsou v tomto ohledu pečlivější. Jubilea si navzájem hlídají a kupují jedna druhé drobné dárečky. Jubilantka potom většinou objedná nebo namaže nějaký ten chlebíček, případně upeče koláč či buchtu ke kafíčku. Od žádného kolegy jsem nikdy žádnou buchtu nedostal a přiznám se, že ani já jsem nikdy nenapekl do zaměstnání koláč. Jelikož mám rád jídlo, z mého pohledu se ujímají vedení ženy. Skóre – Muži 2: Ženy 3.
Muži se častují „chlapáckými“ osloveními (pánové jistě ví, o čem je řeč). Mezi ty publikovatelné bych zahrnul pozdravy „čus bejku“ nebo „nazdar chlape“. Ženy se tímto způsobem nezdraví nebo jsem aspoň pozdrav „nazdar kozo“ nebo „těbůh ženská“ nezaslechl. Jednotky kolegyň, které byly součástí mužského pracovního týmu, nebyly ale nikdy oslovovány jako chlapi, pánové či kluci.
V ženském kolektivu jsem se stal „holkou“, neboť jsem ze strany kolegyň jako holka brán. Jsem zkrátka součástí ženského kolektivu, tudíž často slýchávám: „čau holky“ nebo „hele holky, víte, co se stalo?“. Abych nekřivdil, někdy si kolegyně uvědomí, že se od nich liším a hovor upřesní “..a kluku“. Jedná se však o vzácné případy. Jsem příslušník mužského rodu, nejsem holka, a proto bod pro pány. Skóre – Muži 3: Ženy 3.
Do dalšího rozboru se raději pouštět nebudu. Souboj skončil spravedlivou remízou, všude je něco dobře a něco špatně. A hlavně, vždycky je to o lidech, ne o tom, zda jste žena či muž.
