Článek
Podobně jako zaznělo, lépe řečeno bylo napsáno na tabuli, v jednom českém filmu: „Rozmohlo se nám tady slůvko „p…t, podobně se nám rozšířilo slůvko „vole“.
Označení „vole“ se dá plně napsat neboť se domnívám, že jde o výraz, který není z kategorie vulgarizmů. Co nám však slůvko označuje nebo spíše naznačuje?
V první řadě si řekněme, že původní význam je z názvu slova vůl. Kladu si otázku, zda někteří příslušníci mladé a možná i dětské generace vědí o jaké označení a význam se jedná. Zvláště městská část této populace zaznamenává absenci významu zmíněného názvu. Pokud v sobě nemají patřičnou zvídavost nebo je blízcí nepoučí, stále nevědí, že vůl je označení pro vykleštěného býka.
Omlouvám se učitelům a učitelkám, kteří tuto informaci v hodině přírodopisu předali, ale někteří žáci a žákyně nedávali pozor. Určitě ale vím, že ve školních osnovách není zařazena povinnost učit o vykastrovaných zvířatech, protože by pak děti jistě věděly, že slovo „hňup“ je vykastrovaný kozel. Obzvláště na Moravě, kde je tento výraz velmi často používaný.
Jak označení „vůl“, tak i „hňup“ začalo být nadávkou, která měla člověka urazit. Postupem času bylo slůvko „vole“ používáno četněji, zvláště mezi lidmi manuálně pracujícími, kde měli muži výraznou převahu a z úst žen a děvčat byl tento termín ojedinělý.
Dalo by se zaznamenat, že stále zvyšující se frekvence používání, se dostávalo do skoro každé věty některých mužů, obzvláště v restauracích IV. cenové skupiny. Časové zařazení je určitě v době trvání tzv. socializmu, kdy nadávky a urážky nabíraly postupně na síle.
Neúčinná byla obrana některých angažovaných aktivistů, kteří poučovali, že v socialismu se přece pomocí volů již neorá, tak prý mají říkat místo „vole“ „traktore“. Tyto zoufalé pokusy nepomáhaly, naopak, používání výrazu „vole“ nabývalo na síle, a to i ve společenských kruzích, kde intelekt a kulturní vystupování se předpokládalo. Dokonce bylo zkracováno na „vle“ a používáno nevědomě. Rovněž suplovalo pocit, který má vyjadřovat překvapení, údiv nebo zklamání.
V současné době je jakýmsi univerzálním výplňovým slůvkem, které se vzdaluje od svého původního významu a naopak rozšiřuje se na celou populaci a možná u žen a dívek převládá.
Nemá asi smysl jít proti vývoji jazyka a už vůbec ne zakazovat, protože zákazem by se stalo ještě frekventovanějším. Rovněž si vzpomínám na literární pokus Jaroslava Foglara, používat místo „vole“ plantážníku. I když byli Rychlé šípy oblíbené, slovo „plantážník“ se neujalo.
Výraz „vole“ tedy již jako nadávka nefunguje, ale svědčí o člověku, který má tendenci ho používat, že jde s dobou…..ale kterým směrem?
