Článek
Na zahradě bývají místa, se kterými si člověk dlouho neví rady. Slunce tam přijde jen na chvíli, půda po dešti zůstává déle vlhká a většina kvetoucích rostlin tam spíš živoří, než aby dělala radost. Právě takové kouty ale nemusí zůstat prázdné. Stačí zvolit rostlinu, která stín nevnímá jako překážku, ale jako své přirozené prostředí.
Bohyška, často známá také jako hosta nebo funkie, je přesně ten typ trvalky, který na sebe nekřičí barvami, a přesto dokáže zahradu nádherně zklidnit. Její krása není v okázalém kvetení, ale hlavně v listech. Mohou být sytě zelené, modrozelené, žlutavé, bíle lemované nebo různě panašované. Když se dobře zkombinují, působí záhon s bohyškami upraveně a bohatě i bez jediné výrazné květiny.
Původně rostla v lesnatých oblastech východní Asie, hlavně v Japonsku, Koreji a Číně. Právě proto se jí dobře daří tam, kde by jiné trvalky trpěly nedostatkem světla. Hodí se pod stromy, k plotu, do stinného záhonu, ke zdi domu nebo na severní stranu zahrady. Nejlépe vypadá ve skupinách, protože časem vytvoří široké trsy a zaplní místo měkkou zelení.
Sázet ji můžeme na jaře nebo na podzim. Jarní výsadba má výhodu v tom, že rostlina má celou sezonu na zakořenění. Podzimní výsadba je také možná, jen je dobré ji udělat včas, aby bohyška do zimy stihla zesílit. Místo by mělo být chráněné před prudkým poledním sluncem. Některé odrůdy snesou trochu ranního nebo večerního světla, ale ostré letní paprsky umí listy rychle popálit.
Půda je u bohyšky důležitější, než se na první pohled zdá. Nejlépe roste v hlubší, humózní a výživné zemině, která drží vláhu, ale nestojí v ní voda. Před výsadbou se vyplatí zapracovat kompost nebo dobře rozložený zahradní substrát. Rostlina pak lépe startuje a listy jsou pevnější i výrazněji vybarvené.
Zálivka by měla být pravidelná, hlavně v horkém létě a u nově vysazených rostlin. Bohyška nemá ráda úplné sucho, ale nesnáší ani dlouhodobé přemokření. Ideální je zalévat ke kořenům a ne zbytečně přes listy. Půda má být mírně vlhká, ne rozbahněná. Pokud je místo pod stromy, je potřeba myslet na to, že kořeny stromů berou vodu velmi rychle.
Hnojení není složité. Na jaře jí prospěje kompost nebo pomalu působící hnojivo pro trvalky. Není potřeba ji přehnojovat, protože příliš měkký růst může být náchylnější k poškození. U bohyšky většinou platí, že dobrá půda a pravidelná vláha udělají víc než časté přidávání hnojiva.
Velmi hezky se kombinuje s čechravami, dlužichami, bergéniemi, kapradinami nebo pomněnkovcem. Všechny tyto rostliny mají rády podobné podmínky a společně vytvoří záhon, který působí přirozeně, vlídně a trochu lesně. Zvlášť pěkné je střídat různé tvary listů. Velké hladké listy bohyšky krásně vyniknou vedle jemných kapradin nebo barevných dlužich.
Nejčastější chybou při pěstování bývá špatné místo. Když bohyšku zasadíme na plné slunce, začne ztrácet barvu, listy se pálí a rostlina nevypadá zdravě. Druhým problémem je přemokřená těžká půda, ve které mohou zahnívat kořeny. A pak jsou tu slimáci. Ti mají mladé listy bohyšek opravdu rádi, proto je dobré rostliny na jaře kontrolovat a včas zasáhnout.
Bohyška je rostlina pro zahradu, která má umět odpočívat. Nepůsobí okázale, ale časem si ji člověk oblíbí právě pro její klidnou krásu. Stinný kout díky ní nevypadá jako místo, kam nic nejde zasadit, ale jako promyšlená část zahrady. A to je na ní možná nejhezčí. Tam, kde jiné rostliny ztrácí sílu, bohyška teprve ukáže, co umí.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/plants/hosta/growing-guide
https://www.rhs.org.uk/plants/hosta
https://yardandgarden.extension.iastate.edu/how-to/all-about-hostas
https://extension.umn.edu/flowers/growing-hostas-minnesota
https://living.iprima.cz/zahrada/okrasna-zahrada/bohyska-nenarocna-trvalka-pestovani
