Hlavní obsah
Zdraví

Britové si berou svetr, Japonci deku a my doma topíme naplno

Foto: Freepik.com

Doma se potíme, zatímco jinde lidé klidně spí v chladu. Teplota v bytě není jen otázka pohodlí, ale i zdraví, nálady a spánku. Jaký je rozdíl mezi českým teplem, britským chladem a japonským minimalismem – a kde leží rozumný střed?

Článek

Češi mají k teplu zvláštní vztah. Jakmile venku klesnou teploty, automaticky se sahá po ovladači topení a doma má být příjemně, nejlépe tak, aby se dalo chodit v tričku. Pocit tepla je u nás často synonymem pohody a bezpečí. Jakmile je chladněji, máme pocit, že něco není v pořádku, že byt neplní svou funkci a že se tělo brzy ozve.

Jenže když se člověk podívá za hranice, zjistí, že to, co považujeme za normu, je spíš lokální zvyk. Data z chytrých termostatů ukazují, že rozdíly mezi evropskými zeměmi jsou překvapivě velké. Zatímco u nás se běžně topí přes dvacet stupňů, Britové jsou mnohem střídmější a Němci stojí někde uprostřed. Nejde jen o peníze, ale i o nastavení mysli a každodenní rutinu.

Evropa a její teplotní rozpory

V Británii je běžné, že doma není žádné tropické teplo. Lidé si vezmou svetr, ponožky a berou to jako součást zimy. Nečekají, že byt bude nahrazovat letní den. Pomáhá tomu i dlouhodobý zvyk a jiný přístup k komfortu. Chladnější prostředí není vnímáno jako problém, ale jako realita, se kterou se počítá.

Na jihu Evropy je paradoxně často tepleji než by člověk čekal. Přestože jsou zimy mírnější, lidé mají tendenci přitápět víc. Možná proto, že domy nebývají tak dobře izolované, možná proto, že pocit tepla je spojený s domácí pohodou. Výsledkem je, že někde se doma přehřívá i ve chvíli, kdy by to nebylo nutné.

Japonský chlad jako běžná věc

Japonsko je úplně jiný příběh. V mnoha domácnostech se topí jen lokálně a jen tehdy, když je to potřeba. Obývák může mít teplotu, která by u nás vyvolala pozdvižení, a ložnice je ještě chladnější. Nejde o extrémní otužování, ale o praktický přístup. Teplo se dodává tělu, ne celému prostoru.

Pro Japonce je přirozené přizpůsobit se prostředí, ne ho násilně měnit. Slabší izolace a jiné stavební zvyklosti tomu jen nahrávají. Pro českého milovníka tepla by to byl šok, ale tamní lidé to berou jako normu. Tělo se naučí fungovat jinak a komfort se definuje odlišně.

Zdraví má ale své hranice. Přesto má i chlad své hranice a tělo je umí dát jasně najevo. Když je doma dlouhodobě příliš chladno, organismus si nemůže oddechnout. Místo klidu se neustále snaží zahřát, zvyšuje tlak a je ve střehu. Nejcitlivěji to pociťují děti, starší lidé a ti, kteří už tak řeší zdravotní potíže. Pro ně není chlad domácí otužování, ale spíš tichá zátěž, která se sčítá den za dnem.

Jenže ani druhý extrém není výhra. Přetopený byt dokáže být stejně nepříjemný jako studený. Vzduch je suchý, hlava těžká a spánek neklidný. Člověk se budí unavený, podrážděný a má pocit, že se mu doma hůř dýchá. Často ani netuší proč, jen cítí, že něco nesedí. A přitom stačí pohlédnout na termostat, který se snaží vytvořit léto uprostřed zimy.

Kde leží rozumný kompromis

Rozumná teplota není žádná věda a překvapivě se na ní shodují odborníci po celém světě. Pro běžné fungování většině lidí vyhovuje rozmezí zhruba mezi osmnácti a dvaadvaceti stupni. Právě tehdy se tělo uklidní, není mu ani zima, ani horko, a nemusí řešit, jak se s prostředím vyrovnat. Záleží samozřejmě na tom, jestli pracujete, odpočíváte nebo se hýbete, co máte na sobě a jaký je doma vzduch. Ale v tomhle pásmu se většinou žije nejpřirozeněji a bez zbytečného diskomfortu.

Mozek pracuje lépe a spánek je hlubší.

Pro práci u počítače nebo večerní odpočinek se jako ideál často uvádí kolem dvaceti až jednadvaceti stupňů. Není to hrdinství ani asketismus, ale snaha o rovnováhu. Pokud je vám chladno, přizpůsobte se oblečením. Pokud je vám horko, zvažte, jestli není zbytečné topit víc, než je potřeba.

Teplota jako součást životního stylu

Nakonec nejde o to, kdo je větší otužilec nebo kdo má doma tepleji. Jde o to, aby byt podporoval zdraví a pohodu, ne je podkopával. Inspirace ze světa ukazuje, že existuje víc cest než jen ta naše. Britský svetr nebo japonská střídmost nejsou extrémy, ale jiné způsoby, jak přemýšlet o komfortu.

Ideální teplota není soutěž ani znak správného životního postoje. Je to stav, kdy se vám dobře dýchá, spí i funguje. A pokud to znamená ubrat pár stupňů nebo je naopak lehce přidat, pak je to rozhodnutí, které má smysl.

Protože doma by nemělo být ani dusno, ani zima. Mělo by tam být jednoduše dobře.

Zdroje:

https://www.kondice.cz/zivot/idealni-teplota-doma-vliv-na-zdravi/?seznam-hp=1&utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhpnative.stories.feed

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz