Článek
Špenát má u mnoha lidí trochu nespravedlivou pověst. Stačí zmínit jeho jméno a někdo si hned vybaví školní jídelnu, zelenou kaši na talíři a chuť, ke které se už nikdy nechtěl vracet. Jenže čerstvý špenát je úplně jiný. Mladé listy jsou jemné, šťavnaté a dají se použít do salátu, těstovin, omelety, polévky nebo jen krátce podusit na pánvi. A nejlepší na tom je, že si ho člověk nemusí kupovat v plastové krabičce. Dá se vypěstovat doma, na záhoně, ve vyvýšeném záhonu i v obyčejném truhlíku na balkoně.
Právě špenát patří mezi zeleninu, která potěší i méně zkušené pěstitele. Nechce žádné velké opečovávání, nepotřebuje hluboký květináč a roste poměrně rychle. Důležité je hlavně trefit správné období. Špenát má rád chladnější počasí, a tím se liší od mnoha jiných druhů zeleniny, které čekají na teplé dny. Zatímco rajčata nebo okurky by nízké teploty zbrzdily, špenátu mírný chlad nevadí. Naopak mu pomáhá zůstat déle v listové fázi.
Nejlépe se vysévá brzy na jaře nebo potom znovu na podzim. Právě tehdy má ideální podmínky. Půda drží vláhu, teploty nejsou vysoké a rostlina má dost času vytvořit pěkné listy. Problém přichází ve chvíli, kdy se oteplí příliš. Jakmile má špenát dlouhodobě horko, přestává tvořit jemné listy a snaží se rychle vykvést. Listy pak bývají tužší, hořknou a sklizeň už není tak dobrá. Proto se špenát nepovažuje za typickou letní zeleninu. V létě ho lze pěstovat také, ale vyplatí se dát mu spíš polostín a hlídat zálivku.
Místo pro výsev by mělo být světlé, ale ne rozpálené celý den. Na jaře mu slunce prospívá, v teplejší části roku je lepší lehké přistínění. Půda má být kyprá, propustná a stále mírně vlhká. Špenát nepotřebuje těžkou přemokřenou zem, ale sucho mu také nesvědčí. Když má málo vláhy, listy mohou zhořknout a rostlina ztrácí svěžest.
Semínka se vysévají přímo na místo, kde má špenát růst. Není nutné předpěstování, což celé pěstování výrazně zjednodušuje. Na záhoně se sejí do mělkých řádků, přibližně jeden centimetr hluboko. Mezi řádky je dobré nechat prostor, aby rostliny dobře větraly a později se k nim dalo pohodlně dostat při sklizni. U truhlíků se dá sít o něco hustěji, zvlášť pokud chcete sklízet mladý baby špenát.
Jakmile rostlinky vzejdou a trochu povyrostou, je vhodné je protrhat. Příliš hustý porost sice na první pohled vypadá jako bohatá úroda, ale ve skutečnosti si rostliny konkurují. Mají méně prostoru, hůř osychají a mohou být náchylnější k plísním. V době klíčení je nejdůležitější pravidelná zálivka. Půda by neměla vyschnout, ale zároveň nesmí stát ve vodě. V truhlíku je to ještě důležitější než na záhoně, protože zemina v nádobě vysychá rychleji.
Špenát je pro pěstování v nádobách velmi vděčný. Má mělké kořeny, takže nepotřebuje hluboký květináč jako některé jiné druhy zeleniny. Stačí mu truhlík nebo širší nádoba s kvalitní zeminou a odtokovým otvorem. Ten je důležitý, protože přebytečná voda musí mít kudy odtékat. Výhodou pěstování v truhlíku je i to, že s ním můžete podle potřeby hýbat. Na jaře ho postavíte na slunnější místo, v horkých dnech ho naopak posunete tam, kde nebude celý den na přímém slunci.
Do truhlíku se hodí hlavně pěstování na mladé listy. Ty lze sklízet postupně a rostlina znovu obrazí. Kdo nechce čekat na velké listy, může mít první úrodu už zhruba za tři až pět týdnů podle odrůdy, počasí a podmínek. Nejlepší je odstřihávat nebo odlamovat vnější listy a střed rostliny nechat dál růst. Díky tomu bude špenát tvořit další listy a sklizeň se prodlouží.
Podobně se postupuje i u klasického špenátu s většími listy. Vnější listy se odebírají postupně, zatímco srdíčko rostliny zůstává nepoškozené. Není dobré sebrat naráz příliš mnoho listů. Rostlina pak ztratí sílu a nové listy už nemusí dorůstat tak pěkně. Jakmile špenát začne vybíhat do květu, sklizeň už ztrácí kvalitu. Listy bývají hrubší a chuťově horší. V tu chvíli je lepší rostliny odstranit a místo využít pro další výsev nebo jinou zeleninu.
Špenát není náročný, ale pár problémů ho potkat může. Často se na něm objevují mšice, zvlášť když jsou rostliny oslabené nebo rostou v příliš teplém a suchém prostředí. Menší výskyt lze řešit oplachem vodou, případně přírodními postřiky. Na zahradě pomáhá i přirozená rovnováha, protože mšice lákají slunéčka a další užitečný hmyz. Vlhké počasí a zahuštěný porost zase nahrávají plísním. Proto je dobré nenechat špenát růst jako neprostupnou zelenou hradbu. Rostliny potřebují vzduch, prostor a půdu, která není přemokřená.
A když se špenát povede, byla by škoda nechat ho jen jako přílohu. Z čerstvých listů je výborná jednoduchá špenátová polévka. Stačí na másle nebo oleji nechat zesklovatět cibuli, přidat kousek česneku, dvě hrsti čerstvého špenátu a krátce ho nechat zavadnout. Pak se vše zalije vývarem, pár minut povaří a rozmixuje dohladka. Zjemnit se dá trochou smetany, zakysané smetany nebo jen lžící bílého jogurtu až na talíři. Kdo má rád sytější polévky, může přidat i menší bramboru, která ji přirozeně zahustí. Chuťově jí sluší pepř, špetka muškátového oříšku a nakonec třeba opečený chléb.
Špenát je zkrátka zelenina, která odmění hlavně toho, kdo ji netrápí horkem a suchem. Když mu dopřejete chladnější počasí, vláhu a trochu prostoru, poroste rychle a spolehlivě. A možná právě domácí sklizeň změní názor i těm, kteří si špenát dodnes spojují jen s nevábnou školní kaší. Čerstvé listy z truhlíku nebo záhonu totiž chutnají úplně jinak.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/vegetables/spinach/grow-your-own
https://savvygardening.com/growing-spinach-in-containers/
https://www.zahradazedreva.cz/l/pestovani-spenatu-v-truhlicich-rady-a-doporuceni/
https://living.iprima.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/jak-pestovat-spenat-kolac
