Článek
Obezita je dnes jedním z největších zdravotních strašáků. Nejde jen o srdce nebo cévy, jak se často píše. Přibývá žen, které si dlouho přejí dítě, ale těhotenství se nedostavuje. A právě váha v tom může hrát větší roli, než by se na první pohled zdálo.
Zarážející je, že největší nárůst obezity lékaři pozorují u žen ve věku, kdy se běžně začíná uvažovat o založení rodiny. A to je z pohledu plodnosti problém. Tuk v těle totiž není jen estetická záležitost. Ovlivňuje hormony, narušuje ovulaci a v konečném důsledku snižuje šanci na početí. Každé kilo navíc se počítá – a každé kilo dolů může znamenat naději.
Tématu se věnoval seminář v Poslanecké sněmovně, který připomněl blížící se Národní den neplodnosti. Podle místopředsedy zdravotnického výboru Petra Fifky (ODS) je nezbytné začít o těchto věcech mluvit veřejně. Porodnost totiž dlouhodobě klesá a příčin je více – ale tahle patří k těm, o kterých se dosud moc nemluvilo.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací má v Česku zdravou váhu jen necelých 60 % mladých lidí do 34 let. A u starších je to ještě méně. Lékaři se opakovaně shodují na tom, že nadváha může mít zásadní vliv na plodnost. Tuková tkáň totiž zasahuje do hormonální rovnováhy, narušuje pravidelnost cyklu a může způsobovat i výpadky ovulace. A když se to všechno sečte, bývá pak přirozené otěhotnění mnohem složitější.
Ženy, které podstupují asistovanou reprodukci, to často nemají jednoduché ani z medicínského hlediska. Pokud má pacientka vyšší hodnotu BMI – konkrétně nad 30 – hormonální léčba začíná fungovat méně účinně. Tělo na podněty hůř reaguje, odběr vajíček bývá náročnější a častěji dochází ke komplikacím. Na druhou stranu už i mírné snížení váhy, třeba o pět procent, může u některých žen znovu nastartovat ovulaci a zvýšit šanci na otěhotnění.
Jenže čas nečeká. Po pětatřicítce začíná kvalita vajíček prudce klesat a ženy, které bojují s váhou i neplodností zároveň, často už nemají moc prostoru na změny. Lékaři proto doporučují hubnout s rozmyslem a hlavně pod dohledem. Rychlé diety totiž tělo zbytečně stresují. Ketóza, která se při nich často objevuje, může rovnováhu ještě víc rozhodit. A efekt bývá krátkodobý.
V ideálním případě by měla přijít komplexní změna – nejen jídelníčku, ale i přístupu. Protože nejde jen o slabou vůli nebo lenost. Obezita je reálný zdravotní problém, kterým podle statistik trpí víc než třetina českých žen. A právě jim dnes mohou lékaři nabídnout i moderní pomoc ve formě účinnějších léků. „Většina žen se snažila zhubnout už několikrát. Neúspěšně. Je čas začít brát obezitu jako nemoc a podle toho s ní i zacházet,“ říká profesor Martin Haluzík z České obezitologické společnosti.
Důvody, proč se obezita rozvíjí, jsou různorodé. Genetika, psychika, nedostatek pohybu, ale také dětské návyky. „Lidé si často myslí, že za kila navíc může pomalý metabolismus. Ale mezi 20. a 60. rokem zůstává u většiny lidí stabilní,“ upozorňuje nutriční terapeut Miloslav Šindelář. Skutečný problém je prý jinde – v tom, že se přestáváme hýbat a jíme moc průmyslově zpracovaných potravin, které sice zasytí rychle, ale na krátko.
A i když se často říká, že pohyb je základ, bez změny jídelníčku to většinou nejde. Pravidelné cvičení pomáhá, ale špatná strava ho dokáže snadno zhatit. U žen navíc hubnutí komplikuje i hormonální cyklus – v různých fázích tělo reaguje jinak a výdej energie kolísá. Stres, únava, přejídání – všechno to spolu souvisí. A platí to stejně i pro muže.
Zásadní ale je, že nejde jen o to, aby žena otěhotněla. Lékaři se dívají i dál – na to, jak těhotenství probíhá, jaký bude porod a v jaké kondici bude dítě. Obézní ženy mají častěji problémy s cukrovkou, vysokým tlakem, porody končí císařským řezem a operační rány se hojí hůře. Riziko se pak přenáší i na děti – ty mají větší pravděpodobnost, že si kil navíc ponesou už od narození.
Zdravá váha tak není jen otázkou estetiky, ale i předpokladem pro zdravé mateřství. A právě proto se na ni lékaři začínají dívat jinak než dřív. Ne jako na problém jednotlivce, ale jako na téma, které se týká nás všech.
Zdroje: tisková zpráva MaVe, vlastní dotazování