Článek
Před návštěvou ho prosila o jedinou věc
Zita už několikrát zažila, že manžel ve společnosti vytáhl něco, co se odehrálo jen mezi nimi. Většinou šlo o drobnosti a ona to přešla, i když jí nebylo příjemné poslouchat, jak se ostatní smějí situaci, která jí tehdy k smíchu nepřipadala. Před návštěvou u známých ho proto tentokrát výslovně požádala, aby jejich domácí spory nechal doma. „Nechtěla jsem mu zakazovat, o čem má mluvit. Jen jsem nechtěla, aby u večeře vykládal věci, které jsme řešili mezi čtyřma očima.“Manžel se zasmál, že přece dobře ví, co se sluší.
Z hádky kvůli penězům udělal veselou historku
U večeře však přišla řeč na drahé nákupy a manžel začal vyprávět, jak si Zita po koupi nových brýlí několikrát kontrolovala účet a počítala, kolik jim ještě zbývá do výplaty. Podal to tak, že působila skoro jako žena, která doma hlídá každou korunu. Hosté se smáli. Jenže už neřekl, že v té době čekali na opožděnou platbu za jeho práci a několik větších účtů mělo odejít během pár dnů. Zita ho před ostatními opravila. Smích rychle utichl. Cestou domů jí manžel vyčetl, že pokazila příjemný večer. Prý to byla jen legrace a nikdo přece neví, jak jejich hádka skutečně proběhla. „Právě to mi vadilo. Oni nevěděli, jak to bylo. Znali jen jeho verzi a já v ní vypadala jako hysterka kvůli penězům.“
Pozvání tentokrát dostala jen Zita
Před dalším plánovaným setkáním Zitě zavolala hostitelka a zeptala se, zda by tentokrát nepřišla sama. Zita nejprve čekala, že se kamarádka chce omluvit za smích u večeře. Důvod byl ale jiný. Po jejich poslední návštěvě se totiž doma pohádali i oni. Manžel kamarádky od té doby každou vážnější debatu o penězích zakončil stejnou poznámkou, kterou slyšel od manžela Zity. Z něčeho, co mělo pobavit společnost na jeden večer, se stal vtip používaný při jejich vlastních sporech. Zita pozvání přijala a šla tentokrát sama.
Najednou mu vadilo, co by mohla vyprávět ona
Když se oblékala k odchodu, manžel se jí napůl žertem zeptal, co o něm bude u známých vykládat. Zita mu odpověděla, že nic. „Řekla jsem mu, že si s kamarádkou potřebuju popovídat o něčem jiném než o něm. A že naše hádky zůstanou doma, přesně jak jsem chtěla od začátku.“ Teprve tehdy se přestal smát. Zita s ním od té doby některé návštěvy vynechávala. Ne proto, že by se za manžela styděla. Jen už nechtěla sedět u stolu a čekat, která část jejich soukromí se tentokrát promění v zábavnou historku.
