Článek
Rajčata mají zvláštní kouzlo. Člověk je zasadí, chvíli kolem nich jen tak obchází, kontroluje nové lístky, přivazuje stonky, vyštipuje zálistky a v duchu už vidí mísu plnou červených plodů. Jenže právě ve chvíli, kdy rostliny začnou vypadat opravdu slibně, může přijít zlom. Několik deštivých dnů, dusné počasí, mokré listy a najednou se na rajčatech objeví skvrny, které tam ještě včera nebyly. Plíseň na rajčatech patří k těm problémům, které se nevyplácí podceňovat. Nechodí pomalu. Umí se rozběhnout tak rychle, že pěstitel během pár dnů přijde o listy, plody i chuť pokračovat.
Na rajčatech je zrádné hlavně to, že dlouho vypadají zdravě. Rostlina roste, kvete, nasazuje plody a člověk má pocit, že letos bude úroda výborná. První varovné signály se přitom často objevují nenápadně. Na okrajích listů nebo z jejich spodní strany vznikají šedozelené, hnědé až tmavé skvrny. Listy později žloutnou, zasychají a celá rostlina působí, jako by ji někdo spálil. U plodů je to ještě smutnější. Místo aby dozrávaly, začnou hnědnout, měknout nebo hnít. A kdo někdy viděl krásný trs rajčat, který plíseň zničila těsně před sklizní, ten ví, že prevence není zbytečné strašení, ale základ úspěchu.
Nejčastěji se pěstitelé bojí plísně bramborové. Název trochu mate, protože nenapadá jen brambory, ale velmi ráda přechází i na rajčata. Právě proto není dobré sázet rajčata blízko brambor nebo na místo, kde se brambory v předchozích letech pěstovaly. Plíseň bramborová se šíří hlavně za vlhkého počasí a na rostlině postupuje opravdu rychle. Jeden den se objeví několik skvrn, za další dva už může být napadená velká část porostu. Na rozdíl od běžné skvrnitosti se neomezuje jen na listy, ale umí zasáhnout i stonky a plody.
Rajčata ale netrápí jen ona. Při vlhku a horším proudění vzduchu se může objevit také plíseň šedá, která vytváří šedavý povlak a často se drží tam, kde je rostlina poraněná nebo zahuštěná. Padlí zase poznáte podle bělavých moučnatých skvrn na listech. Vypadá trochu jinak, ale i ono rostlinu oslabuje a bere jí sílu. A pak jsou tu půdní choroby, například fusariové vadnutí, kdy rostlina chřadne, listy žloutnou a pěstitel má pocit, že rajčeti něco chybí, i když zalévá a hnojí správně. Právě proto je důležité nekoukat jen na jeden příznak. Rajče o sobě hodně prozradí, když si člověk všímá listů, stonku, půdy i toho, jak rychle se problém šíří.
Nejlepší ochrana začíná už při výsadbě. Rajčata potřebují slunce, vzduch a prostor. To je jednoduché pravidlo, které se vyplatí dodržet i tehdy, když je sazenic hodně a záhon malý. Příliš hustě vysazené rostliny se po dešti špatně osychají a uvnitř porostu vzniká vlhké, těžké mikroklima. A to je přesně prostředí, které plísním vyhovuje. Mezi tyčkovými rajčaty proto nechávám raději větší rozestupy. Někdy to na začátku vypadá, že je mezi nimi zbytečně moc místa, ale v červenci člověk pochopí, proč to dává smysl. Rostliny narostou, rozvětví se a vzduch mezi nimi musí mít kudy proudit.
Důležité je také místo. Rajčata nesnášejí studené, zastíněné kouty, kde se drží rosa a půda pomalu vysychá. Nejlépe jim bývá na slunném, chráněném stanovišti, kde je teplo, ale ne dusno. Pokud je pěstujete u zdi, ve skleníku nebo fóliovníku, myslete na větrání. Skleník bez větrání se může tvářit jako ideální ráj pro rajčata, jenže při vysoké vlhkosti se rychle změní v místo, kde se choroby šíří jedna radost. Větrat je potřeba pravidelně, hlavně po zálivce a v období, kdy se střídají teplé dny s chladnějšími nocemi.
Zálivka je další věc, která rozhoduje víc, než se zdá. Rajčata chtějí vodu ke kořenům, ne sprchu přes listy. Mokré listy, zvlášť večer, jsou pozvánkou pro plísně. Zalévat je proto lepší ráno nebo dopoledne, aby rostlina během dne oschla. Vodu lijte přímo k patě rostliny, pomalu a vydatně. Časté malé cákání po povrchu půdy není ideální. Kořeny pak zůstávají mělce a rostlina je náchylnější ke stresu. Pomáhá i mulč, třeba sláma nebo posekaná tráva v tenčí vrstvě. Udrží vláhu v půdě, omezí výkyvy a zároveň brání tomu, aby déšť odrážel zeminu na spodní listy.
Spodní listy si zaslouží zvláštní pozornost. Jakmile se dotýkají země, je lepší je odstranit. Ne najednou a ne bez rozmyslu, ale postupně. Rostlina se tím provzdušní a spodní část rychleji osychá. U tyčkových rajčat se vyplatí pravidelně vyštipovat zálistky, protože přerostlá džungle plná výhonů sice vypadá bujně, ale úrodě ani zdraví rostliny většinou nepomůže. Rajče má pak mnoho listů, málo vzduchu a plody se hůře vybarvují.
Půda by měla být výživná, propustná a živá. Rajčata patří mezi hladové rostliny, ale neznamená to, že je dobré je přehnojit dusíkem. Příliš mnoho dusíku vytvoří krásné listy, jenže měkké pletivo bývá náchylnější k chorobám a plodů nemusí být tolik, kolik by člověk čekal. Před výsadbou pomůže vyzrálý kompost, později hnojivo určené pro plodovou zeleninu s dostatkem draslíku. Právě draslík podporuje vyzrávání pletiv i kvalitu plodů. Hnojit je lepší pravidelně a rozumně než nárazově ve velkých dávkách.
Velmi pomáhá střídání stanoviště. Rajčata by se neměla rok co rok vracet na stejné místo. Ideální je dát záhonu pauzu a nepěstovat po sobě na stejném místě rajčata, brambory, papriky ani lilky. Patří do stejné širší skupiny rostlin a některé choroby se v půdě drží déle, než bychom si přáli. Když není na zahradě dost místa, dá se pomoci pěstováním v nádobách nebo výměnou části substrátu. Na balkoně je to obzvlášť praktické. Rajčata v květináči s novou zeminou často startují zdravěji než ta, která se musí potýkat s unaveným záhonem.
Jakmile se objeví první podezřelé skvrny, není dobré čekat, zda to přejde. Nepřejde. Napadené listy odstraňte a odneste pryč ze zahrady. Nedávejte je na běžný kompost, pokud si nejste jistí, že se v něm materiál opravdu dobře rozloží při vyšší teplotě. Silně napadenou rostlinu je lepší obětovat než kvůli ní riskovat celý porost. Zní to tvrdě, ale u rajčat se někdy právě tímto jedním rozhodnutím zachrání zbytek úrody.
Postřiky mají smysl hlavně tehdy, když se použijí včas a s rozumem. Někdo dává přednost biologické ochraně, jiný sáhne při velkém tlaku choroby po registrovaném fungicidu. Vždy je ale nutné držet se návodu, ochranné lhůty a konkrétního použití na rajčata. U rajčat určených k jídlu je to obzvlášť důležité. V době sklizně je potřeba být opatrný a nebrat postřik jako kouzelnou vodu, která všechno vyřeší. Je to jen jedna část péče. Základ pořád zůstává ve vzdušném porostu, správné zálivce a pravidelné kontrole.
Domácí postřiky z mléka, sody nebo česneku mají mezi zahrádkáři dlouhou tradici. Mohou pomoci hlavně jako podpůrné opatření při mírném napadení nebo jako součást prevence, ale nelze od nich čekat zázrak v době, kdy už je rostlina plísní silně zasažená. U těchto směsí je také dobré opatrně sledovat reakci listů. Co snese jedna rostlina, nemusí druhé vyhovovat, zvlášť za horka a na přímém slunci.
Kdo mívá s plísní na rajčatech potíže pravidelně, může přemýšlet i nad výběrem odrůd. Rané odrůdy mají jednu velkou výhodu. Část úrody stihnou dát dřív, než přijde hlavní tlak plísní na konci léta. Zajímavá jsou také divoká nebo drobnoplodá rajčata, která bývají odolnější a často plodí i v podmínkách, kde se velkoplodým odrůdám tolik nedaří. Na balkon, k pergole nebo do větší nádoby jsou výbornou volbou. Plody jsou menší, ale chuťově bývají skvělé a rostliny působí vitálněji.
Rajčata nejsou úplně bezstarostná zelenina. Potřebují péči, pozornost a trochu předvídavosti. Na druhou stranu právě v tom je jejich kouzlo. Když jim dáte dobré místo, vzduch, oporu, správnou zálivku a nenecháte porost zbytečně zhoustnout, odmění se vám víc, než by se zdálo. Plíseň se na zahradě někdy objeví i přes všechnu snahu, zvlášť v deštivém létě. Ale rozdíl mezi rostlinou ponechanou napospas a rajčetem, které má dobré podmínky, bývá obrovský. A když pak utrhnete první teplý plod rovnou z keříku, člověk si znovu řekne, že ta péče za to stojí.
Zdroje:
https://content.ces.ncsu.edu/tomato-late-blight
https://content.ces.ncsu.edu/botrytis-gray-mold-of-tomato
https://hradec.rozhlas.cz/plisen-je-nocni-murou-pestitelu-rajcat-odkud-se-bere-a-jak-pred-ni-muzeme-8211221
https://extension.oregonstate.edu/catalog/em-9413-managing-powdery-mildew-greenhouse-tomato-western-oregon
