Článek
Na rajčatech je to vidět hned. Jeden den vypadají krásně, druhý den najdete na plodech praskliny, jako by se slupka najednou roztrhla zevnitř. Nejčastěji se to stává v době, kdy rajčata rychle rostou nebo začínají dozrávat. Stačí pár suchých dnů, pak pořádná zálivka nebo prudký déšť, a problém je na světě.
Popraskané rajče přitom nemusí být špatné. Když je čerstvé, pevné a bez známek hniloby, dá se normálně sníst nebo zpracovat. Horší je, že prasklina otevře cestu plísním, bakteriím a drobným škůdcům. Takové plody se pak kazí mnohem rychleji než zdravá rajčata se souvislou slupkou.
Rajčata nemají ráda velké výkyvy. Pokud několik dní stojí v suché půdě, rostlina zpomalí příjem vody a plody čekají. Jakmile pak přijde prudký déšť nebo je pěstitel konečně pořádně zaleje, dužina začne rychle nasávat vodu. Uvnitř plodu vznikne tlak, ale slupka už se nedokáže natáhnout tak rychle. Výsledkem jsou praskliny.
Někdy se objevují kolem stopky, jindy vedou po straně plodu. Často je najdete hlavně u větších rajčat a u odrůd s tenčí slupkou. V horkém létě je to běžné, protože půda rychle vysychá a každá chyba v zálivce se projeví mnohem dřív.
Nejde ale jen o to, že člověk zapomene zalít. Své udělají i bouřky, přívalové deště a delší období sucha. Právě konec léta bývá zrádný. Rajčata jsou plná plodů, přes den bývá pořád teplo, ale počasí se umí změnit během jediné hodiny.
Nejlepší obranou je vyrovnaná vláha. Rajčata zalévejte raději méně často, ale pořádně, aby se voda dostala ke kořenům. Každodenní lehké pokropení po povrchu většinou nestačí. Půda nahoře sice vypadá mokrá, ale kořeny mohou být stále v suchu.
Zalévejte vždy ke kořenům, ne přes listy. Ideální je ráno, kdy rostlina vodu dobře využije a listy nezůstávají dlouho vlhké. U rajčat v nádobách je potřeba být ještě opatrnější, protože substrát v květináči nebo kýblu vysychá rychleji než záhon.
Velmi dobře pomáhá mulč. Stačí vrstva slámy, posekané trávy, suchého listí nebo jiné organické hmoty kolem rostlin. Mulč drží v půdě vláhu, brání rychlému přehřívání a omezuje prudké výkyvy mezi suchem a mokrem. Právě ty jsou pro rajčata nejhorší.
Pokud víte, že na zahradu nechodíte každý den, má smysl dát rajčatům jednoduchou kapkovou závlahu nebo alespoň zavlažovací nádobu obrácenou ke kořenům. Nejde o žádný luxus. Rajčatům často stačí, když voda nepřichází nárazově, ale pomalu a pravidelně.
Když předpověď hlásí silný déšť a na rostlinách visí velká rajčata těsně před dozráním, je lepší je sklidit o něco dřív. Nemusí být úplně červená. Rajčata zvládnou dozrát doma, zvlášť pokud už se začala vybarvovat.
Plody nechte při pokojové teplotě, ideálně rozložené v jedné vrstvě. Do lednice patří až tehdy, když jsou popraskané a potřebujete zpomalit kažení. Zdravá rajčata v chladu zbytečně ztrácejí chuť.
U sklizených plodů pomáhá ponechat stopku, pokud to jde. Rajče se pak méně poraní a lépe vydrží. Kdo chce dozrávání urychlit, může k rajčatům přidat jablko, ale není to nutné. Důležitější je pravidelně je kontrolovat a včas odebrat kusy, které začínají měknout nebo plesnivět.
Některá rajčata praskají častěji než jiná. Velké masité odrůdy bývají citlivější, zatímco některé drobnější nebo odolnější odrůdy zvládají výkyvy lépe. Pokud se vám praskání opakuje každý rok, stojí za to příští sezonu vyzkoušet jiné odrůdy a část rostlin pěstovat jako srovnání.
Důležitá je také výživa. Přehnané dávky dusíku podporují bujný růst listů, ale ne vždy prospívají pevnosti plodů. Rajčata potřebují vyváženou výživu, hlavně dostatek draslíku a vápníku. Slabé rostliny, nepravidelně hnojené a zalévané, reagují na stres mnohem hůř.
Půdu je dobré připravit už před výsadbou kompostem. Během sezony pak rajčatům prospěje přiměřené přihnojení určené pro plodovou zeleninu. Není nutné je přelévat hnojivem každý týden. Mnohem víc jim pomůže stabilní péče než nárazové dohánění všeho najednou.
Když rajčata popraskají, nenechávejte je dlouho na rostlině. Sklidit je co nejdřív je nejlepší řešení. Pokud je prasklina čerstvá a plod voní, není měkký ani plesnivý, můžete ho použít do salátu, omáčky, polévky, kečupu nebo na zapečení.
Jakmile se kolem praskliny objeví plíseň, hniloba nebo nepříjemný zápach, rajče do jídla nepatří. Nestačí jen odkrojit poškozené místo, zvlášť pokud už je plod změklý. Takové kusy je lepší vyhodit mimo kompost, pokud nechcete dál šířit choroby.
Praskání rajčat se nedá vždy uhlídat úplně. Počasí si dělá svoje a letní bouřky přicházejí často ve chvíli, kdy je úroda nejkrásnější. Ale pravidelná zálivka, mulč a včasná sklizeň dokážou zachránit velkou část plodů. A právě teď, kdy rajčata dozrávají ve velkém, se tahle jednoduchá péče opravdu vyplatí.
Zdroje:
https://extension.umn.edu/yard-and-garden-news/why-do-my-tomatoes-crack
https://extension.oregonstate.edu/news/why-do-tomatoes-split
https://hort.extension.wisc.edu/articles/tomato-disorders/
https://www.rhs.org.uk/vegetables/tomatoes/grow-your-own
