Článek
Blížily se Petrovy čtyřicátiny a já chtěla udělat něco speciálního. Něco, co by ho opravdu překvapilo. Po letech manželství a dvou dětech jsem cítila, že náš vztah potřebuje trochu jiskry. A tak mě napadlo - co takhle sexy fotky?
Nebyla to snadná věc. Musela jsem překonat svůj stud a nejistotu. Ale nakonec jsem sebrala odvahu a objednala se k profesionálnímu fotografovi. Strávila jsem hodiny vybíráním správného prádla, účesu, make-upu. Chtěla jsem, aby to bylo dokonalé.
Focení bylo… zajímavé. Cítila jsem se trochu trapně, když jsem se kroutila před objektivem v krajkovém prádle. Ale fotograf byl profesionál a dokázal mě uvolnit. Dokonce jsem si to začala užívat. Cítila jsem se sexy, sebevědomá. Jako žena, ne jen jako manželka a matka.
Když jsem viděla výsledné fotky, byla jsem nadšená. Vypadala jsem skvěle! Nemohla jsem se dočkat, až je Petr uvidí. Představovala jsem si, jak se mu rozzáří oči, jak mě obejme a řekne, jak jsem krásná.
Den oslavy přišel. Sešla se celá rodina - naše děti, Petrovi rodiče, moji rodiče, pár blízkých přátel. Petr otevíral dárky a já netrpělivě čekala, až přijde řada na ten můj. Konečně vzal do ruky obálku s fotkami.
„Co to je?“ zeptal se zvědavě. Usmála jsem se a řekla: „Otevři to a uvidíš.“
Petr otevřel obálku a… v tu chvíli se to stalo. Náš osmiletý syn Tomáš, zvědavý jako vždy, mu vytrhl fotky z ruky. „Jé, mami, to jsi ty?“ vykřikl nadšeně a než jsem stačila zareagovat, začal s fotkami obcházet všechny hosty.
Nastalo hrobové ticho. Viděla jsem, jak se Petrovi rodiče na sebe podívali s šokovaným výrazem. Moje matka zbledla a otec se rychle vytratil na balkon s cigaretou. Petr stál jako solný sloup, neschopný slova.
A já? Já jsem cítila, jak mi hoří tváře. Chtěla jsem se propadnout. Chtěla jsem ty fotky vytrhnout Tomášovi z ruky a spálit je. Ale bylo pozdě. Všichni už je viděli.
Tchyně se první vzpamatovala. „No, to je… zajímavé,“ řekla tónem, který jasně říkal, že to vůbec není zajímavé, ale spíš šokující a nevhodné. Moje matka jen zavrtěla hlavou a odešla do kuchyně, prý „zkontrolovat dort“.
Tchán se na druhou stranu tvářil, jako by vyhrál v loterii. „No, synku, ty se máš,“ plácl Petra po zádech s širokým úsměvem. To Petra konečně probralo z šoku. „Tati!“ vykřikl pohoršeně a začal Tomášovi fotky odebírat.
Naši přátelé se snažili zachránit situaci vtipkováním. „Tak tohle je ten nejlepší dárek večera,“ smál se Petrův kamarád Jirka. Jeho žena Hanka mu dala loket do žeber, ale taky se usmívala.
Já jsem stála uprostřed toho všeho a nevěděla, co dělat. Část mě se chtěla rozplakat a utéct. Ale druhá část, ta odvážnější, si řekla: „A co? Nemám se za co stydět.“
A tak jsem zvedla hlavu, usmála se a řekla: „No, aspoň víte, že pod tím svetrem a džínami se pořád skrývá sexy žena.“
To prolomilo ledy. Někteří se zasmáli, jiní jen zakroutili hlavou. Ale napětí povolilo. Oslava pokračovala, i když s podtónem trapnosti, který nešlo úplně ignorovat.
Později, když hosté odešli a děti šly spát, jsme s Petrem konečně měli čas o tom mluvit. Čekala jsem výčitky, možná i hádku. Ale on mě překvapil.
„Víš,“ řekl, když jsme seděli na gauči s lahví vína, „nejdřív jsem byl v šoku. Ale pak, když jsem viděl, jak sebevědomě jsi to zvládla… Uvědomil jsem si, jak moc tě miluju a jak jsem šťastný, že jsi moje žena.“
Objal mě a já cítila, jak mi z očí tečou slzy úlevy. „Takže se nezlobíš?“ zeptala jsem se.
„Ne,“ usmál se. „I když příště bych ocenil, kdybys mi ty fotky dala v soukromí.“
Od té doby uplynulo pár měsíců. Rodina se s tím incidentem vyrovnala různě. Tchyně se mnou pár týdnů skoro nemluvila, ale pak to překonala. Moje matka mi dala přednášku o vhodném chování, ale nakonec uznala, že to byl „odvážný čin lásky“. Tchán mi při každém setkání dává spiklenecké mrknutí, což je trochu trapné, ale dá se to přežít.
A co já? Musím říct, že mě ta zkušenost změnila. Cítím se sebevědomější, odvážnější. Uvědomila jsem si, že i po letech manželství a mateřství jsem pořád sexy žena, která se nemusí za nic stydět.
Samozřejmě, někdy když se sejdeme s rodinou, cítím lehké rozpaky. Ale pak si vzpomenu na Petrova slova a na to, jak mě ta zkušenost posílila, a řeknu si: „Stálo to za to.“
A víte co? Možná to zní bláznivě, ale uvažuju, že až bude Petr slavit padesátiny, udělám něco podobného. Tentokrát ale ty fotky určitě schovám lépe. A hlavně - daleko od zvědavých dětských rukou!
Protože život je krátký na to, abychom se báli být sami sebou. A pokud můj odvážný čin inspiroval i jiné ženy, aby se cítily sexy a sebevědomé, tak to stálo za všechno to trapno.
Takže, milé dámy, nebojte se být sexy. Jen příště možná zvažte, komu a kde ty fotky ukážete. A hlavně - mějte vždy po ruce lahev vína. Pro všechny případy.
