Článek
Kdo se dnes rozhlédne po nových zahradách u rodinných domů, ten si všimne jedné věci. Túje pomalu ustupují. Dřív byly skoro všude, protože rychle vytvořily zelenou stěnu a člověk měl pocit soukromí. Jenže právě v tom je i jejich slabina. Jsou stejné, tmavé, často působí těžce a někdy opravdu připomínají spíš výsadbu kolem hřbitova než živou a útulnou zahradu. Není divu, že stále víc lidí hledá něco jiného.
Velkou pozornost si v posledních letech získala blýskavka Fraserova, hlavně odrůda Carré Rouge. Na rozdíl od tújí nepůsobí nudně ani přísně. Naopak. Je to keř, který zaujme už na první pohled, protože jeho mladé listy raší v krásně červených až vínových tónech a teprve později přecházejí do tmavě zelené. Díky tomu není živý plot jednolitý, ale má šmrnc a barvu po většinu roku.
Právě to bývá důvod, proč si ji lidé oblíbí. Hledají totiž rostlinu, která nebude jen praktická, ale která zahradě taky něco dá. A blýskavka to splňuje velmi dobře. Umí clonit, rychle roste, po řezu pěkně houstne a navíc působí mnohem lehčeji a moderněji než klasické jehličnany. Když je dobře vedená, vytvoří během několika sezon hustou zelenočervenou stěnu, která nepůsobí fádně ani v zimě.
Je ale fér říct, že to není keř úplně pro každého a do každé zahrady. Na obrázcích vypadá skoro bezchybně, ale v běžném provozu záleží hlavně na tom, kam ji vysadíte. Blýskavce se nejlépe daří na slunci nebo v lehkém polostínu. Má ráda živnější a propustnou půdu a nesvědčí jí místo, kde se v zimě opírá studený vítr. Právě tady lidé dělají jednu z nejčastějších chyb. Vysadí ji na otevřený pozemek, kde v zimě trpí, a pak mají pocit, že udělali něco špatně v péči. Přitom problém bývá už v samotném stanovišti.
Z vlastní zkušenosti vím, že u blýskavky je správné místo naprostý základ. Když má závětří a půda není přemokřená, odmění se krásným růstem. Když ji ale dáte tam, kde fouká a zem dlouho drží vodu, začne být citlivá a celý efekt se ztratí. Proto bych ji doporučila hlavně tam, kde chcete hezký reprezentativní plot a jste ochotni na začátku výsadbu trochu promyslet.
Často se řeší i mrazuvzdornost. Na papíře to vypadá dobře a člověk snadno nabude dojmu, že se není čeho bát. Realita je ale trochu pestřejší. Hodně záleží na stáří rostliny, na tom, jak je zakořeněná, jestli je půda v zimě mokrá a zda keř stojí na větru nebo ne. Starší, dobře usazené kusy zvládnou zimu poměrně slušně. Mladé rostliny ale bývají citlivější a první roky je lepší jim trochu pomoct. Stačí mulč ke kořenům a rozumně chráněné místo. Tím se předejde zbytečnému poškození.
Kdo čeká bezúdržbový živý plot, ten by měl zbystřit. Blýskavka sice vypadá elegantně, ale bez řezu to nepůjde. A právě pravidelný střih je jedním z důvodů, proč vypadá tak dobře. Když ji seříznete, začne znovu obrazit a vyžene další červené výhony. Tím se nejen zahustí, ale zároveň zůstává barevná a svěží. Bez řezu může časem prořídnout a ztratit ten pěkný kompaktní vzhled, kvůli kterému si ji lidé pořizují.
Ideální je počítat s řezem alespoň jednou, lépe dvakrát za sezonu. Není to nic složitého, ale člověk na to nesmí zapomenout. Kdo chce mít plot opravdu upravený, ten se bez nůžek neobejde. Na druhou stranu právě díky tomu si můžete výšku i tvar dobře hlídat. A to je oproti některým jiným keřům velká výhoda.
Pozor je potřeba dát také na zdravotní stav rostlin. Blýskavka může být náchylnější na houbové choroby, hlavně na skvrnitost listů. Nejčastěji se to stává tam, kde je příliš mokro, hustý porost bez proudění vzduchu nebo kde se zalévá přímo přes listy. V takové chvíli se na listech začnou objevovat skvrny a keř ztrácí svou krásu. Prevence je přitom poměrně jednoduchá. Nepřelévat, nechat rostliny trochu dýchat, nepřehánět to s dusíkatým hnojením a při výsadbě dodržet rozumné rozestupy.
Když se blýskavka sází jako živý plot, vyplatí se nepodcenit ani vzdálenost mezi rostlinami. Příliš hustá výsadba sice na začátku vypadá lákavě, protože člověk chce mít plot co nejrychleji zapojený, ale do budoucna to může přinést víc problémů než užitku. Osvědčený bývá spon zhruba 40 až 60 centimetrů podle velikosti sazenic. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka a také mulč, který udrží vlhkost v půdě a pomůže kořenům lépe se ujmout.
Jakmile keř zakoření, zvládne už i kratší sušší období docela dobře. Není to tedy žádná přecitlivělá krasavice, která by se sesypala při prvním teplém týdnu bez deště. Ale začátek je důležitý. Když se výsadba povede, blýskavka pak roste svižně a dělá přesně to, co od živého plotu čekáte. Kryje, zdobí a vytváří příjemné pozadí pro zbytek zahrady.
Mně osobně se na ní líbí i to, že zahrada s ní nepůsobí tak těžce. Túje často vytvoří neprostupnou tmavou hradbu. U blýskavky je dojem měkčí a živější. Červené rašení přitáhne pohled a i v době, kdy na zahradě ještě tolik věcí nekvete, je na co se dívat. Pro menší moderní zahrady je to podle mě velmi povedená volba, pokud člověk nechce úplnou klasiku.
Shrnuto jednoduše, blýskavka Fraserova Carré Rouge je krásný keř, který umí zahradu výrazně proměnit. Oproti tújím působí svěžeji, zajímavěji a mnohem elegantněji. Není ale úplně bez práce. Potřebuje dobré místo, pravidelný řez a v prvních letech trochu péče navíc. Kdo jí to dopřeje, ten získá živý plot, který není jen praktický, ale opravdu hezký. A to je přesně důvod, proč po ní dnes sahá tolik lidí.
