Článek
Jakmile skončí sklizeň a zahrada se začne ukládat k zimnímu odpočinku, člověka snadno napadne vzít nůžky a udělat pořádek také v korunách ovocných stromů. Právě tady je ale dobré trochu zabrzdit. Jabloň, švestka nebo třešeň totiž nejsou totéž a jeden termín řezu pro všechny neexistuje.
Nejdřív je potřeba rozlišit, co vlastně považujeme za podzim. Září je ještě pokračováním vegetačního období, zatímco v listopadu už mohou být jabloně a hrušně po opadu listů v klidu. A právě podle toho se rozhodujeme.
U jabloní a hrušní můžeme hlavní řez volně rostoucích stromů dělat v době vegetačního klidu. Začíná tedy až po opadu listů, obvykle od listopadu, a pokračovat můžeme přes zimu do začátku jara. Není proto potřeba spěchat s pilkou hned v září. U běžné jabloně na zahradě bych větší řez v tomto měsíci nechala být a počkala, až strom opravdu přejde do klidu.
Trochu jinak je to u jabloní a hrušní vedených jako kordony, palmety, špalíry nebo jiné tvarované formy. Ty se řežou také v létě a podle počasí a růstu stromu může tento lehký řez pokračovat ještě v září. Zkracují se hlavně letošní výhony, aby se koruna nezahušťovala a strom vytvářel plodonosný obrost. To je ale úplně jiný zásah než silné zkracování velkých větví.
Mnohem větší opatrnost je potřeba u třešní, višní, švestek, meruněk, broskvoní a dalších peckovin. U nich bych nůžky na podzim raději odložila. Řezné rány jsou vstupní branou pro infekce a právě peckoviny jsou citlivější například k houbovým a bakteriálním chorobám. Běžný řez se proto provádí během jara nebo léta, často po sklizni a za suchého počasí. U tvarovaných peckovin se doporučuje mít letní řez hotový nejpozději do konce srpna.
Zvlášť u třešní a višní nemá smysl čekat na opad listů a potom korunu radikálně prořezávat. Pokud potřebují upravit, vhodnější je období sklizně nebo krátce po ní. Podobně je to se švestkami. U pozdních odrůd, které sklízíme až na konci léta nebo začátkem podzimu, už není nutné honit vhodný termín za každou cenu. Potřebný větší zásah je možné odložit na další vhodné období.
A co když na podzim objevíme zlomenou větev? To je samozřejmě něco jiného. Suchou, poškozenou nebo nebezpečně nalomenou větev není nutné nechávat na stromě jen proto, že kalendář ukazuje říjen. Takový zásah ale není totéž jako pravidelný řez celé koruny. Řežeme čistým a ostrým nářadím a snažíme se udělat co nejmenší správně vedený řez.
Opatrná bych byla také u starých zanedbaných stromů. Někdy máme chuť vzít je na podzim „z gruntu“ a odstranit polovinu koruny najednou. To stromu příliš nepomůže. Silně přerostlé jabloně a hrušně je lepší omlazovat postupně během několika let. Strom pak zásah zvládne lépe a nevytvoří po prudkém řezu záplavu dlouhých svislých výhonů.
Jednoduché pravidlo tedy zní: jabloně a hrušně můžeme po opadu listů řezat v době zimního klidu, zatímco u peckovin je podzimní řez lepší vynechat. V září můžeme ještě lehce upravovat některé tvarované jabloně a hrušně, ale rozhodně není potřeba obcházet celou zahradu s pilkou.
U ovocných stromů totiž neplatí, že čím více na podzim ostříháme, tím lépe budou příští rok plodit. Často jim prospějeme nejvíc právě tím, že poznáme správný okamžik a do koruny zasáhneme až tehdy, kdy je to pro konkrétní strom vhodné.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/fruit/apples/winter-pruning
https://www.rhs.org.uk/fruit/apples/summer-pruning
https://www.rhs.org.uk/fruit/apples/training-espalier
https://www.rhs.org.uk/fruit/apples/pruning-established-cordons
